Téma: Jak si kultovní Věc Johna Carpentera vede vůči knize a ostatním adaptacím?

VAROVÁNÍ: Vzhledem k tomu, že je smyslem článku srování jednotlivých filmů s předlohou, obsahuje článek obrovské množství spoilerů.

Napřed si představíme děj knižní předlohy a poté děj jednotlivých filmů.

Předloha: Povídka Johna W. Campbella jr., z níž všechny filmy vychází, u nás vyšla mnohokrát v různých edicích, často pod názvem Kdo je tam? (což je překlad původního názvu povídky Who Goes There?). V povídce je vědecká výprava na Jižním pólu konfrontována s mimozemšťanem v ledu. Skupinka se rozhádá, zdali tvora rozmrazit a zkoumat, či ho nechat jako kostku ledu. Vyhraje návrh o rozmrazení, což se ukáže jako fatální chyba. Během noci Věc uteče a je napadena psí smečkou. Muži ji poté usmaží elektrickým proudem a zdá se, že je po problému. Doktor Blair si však uvědomí, že se Věc pokusila převzít psí podobu a nastává paranoidní stav, kdy není jisté, kdo je člověk a kdo Věc.

Když si skupina uvědomí, že Věc může být kdokoli a mohla by se pokusit utéct, zničí všechny přístroje, které by šlo použít k úniku. Doktor ztratí nervy a je zavřen do kůlny, ostatní se za pomoci séra pokouší odhalit, kdo je člověkem. Test selže, je ale jasné, že Věc se mezi muži ukrývá. Později McReadymu dojde, že lze přijít na Věc jednoduchým testem – za pomoci rozpálené jehly zkusí, čí krev bude před horkem zběsile kličkovat. Test funguje a způsobí jatka. Když se vše uklidní, vydají se přeživší za Blairem do kůlny. Z Blaira se vyklube další monstrum, pokoušející se utéct za pomoci nově sestaveného stroje. Příběh končí šťastně – Věc je 100% zničena.

První film, který se k tématu váže, se volněji inspirovat nemohl: pilot Hendry je společně s novinářem Scottym poslán na Antarktidu, aby prošetřili nový objev doktora Carringtona, který vede tamní polární expedici – látající talíř v ledu. Při pokusu o to dostat talíř mimo kluziště je objekt zničen, následně ale "naštěstí" najdou výzkumníci v ledu i zmrzlého přeživšího, neboli Věc. V případě tohoto filmu vypadá Věc jako člověk, má nicméně deformovanou ruku, holou hlavu a podivné oči. Věc je v ledu převezena na základnu. Následuje hádka o to, zda ji rozmrazit či nerozmrazit. Než dojde expedice k rozhodnutí, Věc unikne a je napadena psy. Poté, co se na základně začnou kupit mrtvoly, Hendrymu dojde, že z nich Věc vysává krev.

Carrington si uvědomí, že je Věc jakousi formou galaktické super-rostliny, která se rychle adaptuje, uzdravuje a je prakticky nezničitelná. Jediné, co na ní platí, je elektrický proud. Toho následně Hendry využije a Věc zabije. Než tak učiní, pokusí se s ní Carrington navázat kontakt, což ho stojí život. Celý příběh též provází románek Hendryho s Carringtonovou sekretářkou.

Tady bude většina z vás doma, ale stejně si to zopakujeme: film začíná scénou, v níž je pes naháněn výzkumníky z norské stanice, kteří ho chtějí zabít. Pes doběhne na americkou výzkumnou stanici, Norové při akci zahynou. MacReady je zvědavý, co vedlo k celému šílenství. Vyrazí proto s doktorem na norskou základnu. Najdou vyhořelé trosky a v nich podivně zdeformované upálené tělo. Než vše stihnou probrat se zbytkem posádky, promění se pes z úvodu filmu v monstrum, napadne ostatní zvířata a posádka ho spálí. Věc mezitím již stihla infiltrovat i mezi lidi. Blair si uvědomí, co je Věc zač, začne ničit přístroje a je za to zavřen do kůlny.

Blairova teorie o dokonalé imitaci člověka se záhy ukáže pravdivou a začíná boj o život. Je navržen test s krví, ta však zmizí. Mac přijde s nápadem rozehřáté jehly. Ta se ukáže efektní a pro některé i smrtelná. Blair mezitím z kůlny uteče a ostatní zjistí, že si pod zemí stavěl nový létající talíř. Zoufalé situace žádají zoufalé činy – poslední přeživší vyhodí tábor do povětří, aby tak zabránili Věci šířit se dál. Tábor končí v plamenech.

První scéna opět patří Norům. Ti tentokrát zcela náhodou narazí na mimozemskou loď nedaleko svého výzkumného polárního pracoviště. Poté vyhledá dr. Halvorson mladou vědkyni Kate Lloydovou, aby se s ním vydala na Antarktidu a prozkoumala Věc uvězněnou v ledu. Norové Kate odvezou na základnu, kde se strhne roztržka o to, zdali Věc zničit, nebo zkoumat. Než dojde k rozhodnutí, led roztaje, Věc utíká a schovává se venku. Poté, co jednoho z členů expedice zabije, je upálena. Vše se zdá vyřešeno. V tomhle případě je Kate ta kdo si zkoumáním krve uvědomí, že je Věc schopná imitace organismů, nikoli však neorganických předmětů. Když najde vypadané plomby, je jí jasné, že k přeměně monstra již došlo.

Následuje pokus o test s krví, který se díky záškodníkovi nevydaří. Dvojici amerických pilotů nikdo nevěří a jsou proto zavřeni do jedné z budov. Kate využije „plombové“ znalosti a udělá prozatímní selekci skrz kontrolu dutiny ústní. Proběhne masakr, během něhož je vypálen celý tábor. Následuje finále na mimozemské lodi, jež přežije jen Kate. Během závěrečných titulků nám film ukáže ještě jednoho přeživšího – Nora. Když o pár dní později dorazí na vypálenou základnu vrtulník, Nor vyjde z úkrytu a z jiného místa začne utíkat nakažený pes. Nor ve vrtulníku psa pronásleduje a pokouší se ho zastřelit.

Jak je již z popisů jasné, první adaptace se příliš nevyvedla a není se čemu divit, že z ní sám Campbell nebyl nadšený. Filmaři si vzali pouhé torzo příběhu, vytvořili úplně nové postavy, z imitátora udělali nudnou obludu podobnou Frankensteinovu monstru, snímek doplnili o divné botanické téma a místo paranoidní atmosféry rozehráli propagandistickou hru na téma „mohli by to být Rusové“ (co taky jiného v americkém filmu z padesátých let, že?).

Verze z roku 1951 je předloze věrná pouze úvodem, poté se již vydává vlastní, nutno dodat mnohem horší cestou. To jediné, co ve filmu docela funguje, je romantická linie, která obsahuje slušné množství hlášek.

Dokonale se originálu přiblížil Carpenter a to jak ve vidině Věci (kterou, pravda, učinil o něco nechutnější), tak i dějem. Upravil pouze začátek, kde upřel Američanům nalezení monstra v kusu ledu a konec, kdy happy end nahradil depresí. Jinak víceméně dodržel všechny klíčové body předlohy.

Počátek nikdy neměl ambice být další adaptací známého příběhu. Tvůrci se rozhodli využít „mezery“ Carpenterova filmu, jemuž dějem předcházejí. Z knihy vzali nevyužitý úvod s mimozemšťanem v ledu, což lze označit za správné rozhodnutí. Ten moment si zasloužil pořádné zpracování. Také posílili (nicméně jen lehce) snahu doktora o zachování živé Věci kvůli výzkumu. Zbytek filmu má mnoho podobných scenáristických kliček, jako Carpenterova verze, což často vede fanoušci k myšlence (respektive k divoké hádavé diskuzi), zdali není Věc: Počátek jakýsi poloremake.

Nelze se přít o tom, že Počátek v řadě dějových bodů až nezdravým způsobem Carpenterův film připomíná. Spíše než o "skrytý remake" jde ale o pohodlné využití vyšlapaných cestiček. Z Počátku je navíc cítit, že mají tvůrci Carpenterovu verzi v ohromné úctě. O co menší práci si dali se samotným dějem, o to větší péči věnovali množství detailů, na které navazují události Carpenterova filmu. A i atmosféra je originálu velmi blízko. Tím vzniká patová situace. Čím větší fanoušek člověk je, tím více drobností v Počátku ocení, na druhou stranu je ale slušná šance, že ho otráví děj, který je jak přes kopírák.

Věc Johna Carpentera je jasným vrcholem filmové série. Má nejlepší obsazení, děj i nejpůsobivější atmosféru. Kdo podlehl kouzlu depresivní Antarktidy, v níž může být zrůdou i vás nejlepší přítel, ten by se měl obloukem vyhnout verzi z roku 1951. Ta nemá s předlohou (a tedy samotným fenoménem) de facto nic společného. Počátek ale za trochu risku stojí.

Pokud si ho dáte před verzí z roku 1982, možná mu přijdete i na chuť. Minimálně je docela slušný předkrm před hody z Carpenterovy kuchyně.

Dávno předtím, než se v Hollywoodu odvážili nějak v kultu pokračovat, přišli herní vývojáři z Computer Artworks s titulem, který na Carpenterovu Věc přímo navazuje. Jestli chcete prožít trochu strachu na vlastní kůži, stačí si sehnat hru The Thing z roku 2002. Dnes už sice graficky neohromí, atmosférou je však věrná knize i filmu. A dokonce i MacReady se ukáže!