Nejdrsnější brazilský film se vrací. Město bohů nám ukáže nejšpinavější ulice Ria

Cidade de Deus neboli Město bohů je nejobávanější částí Ria, v němž sociální rozdíly vykrajují obří nemajetnou vrstvu sváděnou k obchodování s drogami a drsnému násilí, které si nevybírá. Pokud nemáte dost talentu s fotbalovým míčem, ve slumech jako malí obdržíte střelnou zbraň a vcucne vás podsvětí řízené upraveným Chamurappiho zákoníkem – nikdo vás o zuby nemusí připravit první, abyste mu mohli vymlátit ty jeho.

Tvůrci roku 2002 adaptovali stejnojmennou knihu Paula Linse, jenž v tomto prostředí strávil osm let. Protagonista Buscapé se zuby nehty drží stranou děděné brutality a pro místní noviny začíná fotografovat šílené dění, které se fatálně dotýká i jeho nejbližších. Snímek si vysloužil globální uznání a obdiv za vyspělé formální provedení a důmyslné vyprávění s emočním obloukem. Čtyři oscarové nominace zůstaly neproměněné, ale Město bohů je zřejmě nejznámějším a nejlépe hodnoceným jihoamerickým filmem století.

Nadcházející šestidílná série, na níž se Meirelles podílel jako producent, servíruje přímé pokračování oceňovaného snímku, který pokrýval události od 60. do 80. let minulého století. Podle oficiální synopse se jedná o „adaptované pokračování literárního díla Paula Linse,“ jehož příběh využije jako odrazový můstek práci fotografa v opětovném podání Alexandreho Rodriguese. Děj se odehrává po přelomu tisíciletí, kdy dle synopse propuštění mladého dealera z vězení uvrhne Město bohů do další rozmíšky. Obyvatelé jsou lapení mezi překupníky, militanty a autoritami, přičemž vůle uniknout z nekonečného cyklu komunitu proti utlačovatelům sjednotí.

Tvůrci se znovu ponořili do autentických lokací a na mainstreamové platformě hodlají deklamovat, že nadčasový námět si v dnešním světě pořád drží relevanci. Trailer odkrývá přetrvávající pouliční chaos a představuje staronové postavy, jež naposledy často ztvárňovali neherci ošlehaní ve filmu dramatizovanými zkušenostmi. Špinavý naturalistický efekt seriálu zatím schází, ale s dobrým scénářem se jihoamerický sociální komentář může opět strefit do černého. Meirelles, jenž se na mezinárodní scéně prosadil dramaty Nepohodlný a Dva papežové a režíroval chválenou sérii Sugar, si snad odkaz svého fenomenálního debutu pohlídá.

Zdroj: Film Stories