Od května se budeme v televizi toulat s Cimrmany po českých krajích

A po stopách tohoto českého génia se s diváky České televize vydá i nová cestopisná šestidílná minisérie Stopy Járy Cimrmana jejíž vysílání je v plánu od 3. května. Pořadem provází Miroslav Táborský. 

„Se Zdeňkem Svěrákem jsme se shodli, že Mirek Táborský je ideální průvodce, protože má nadhled. Není Cimrmanem úplně zaslepený. Navíc je skvělým moderátorem. Když se to Mirek dozvěděl, tak byl z té nabídky nadšený. Hned jsem mu totiž prozradil, že v jedné epizodě poletí letadlem, v další pojede jindřichohradeckou úzkokolejkou, pak nastartuje velorex i moped a že si možná i sedne na koně, “ vysvětlil výběr moderátora pořadu režisér Patrik Ulrich. „ Byl vlastně rád, že po něm nechci jen takové to banální moderování, které zažil v televizi už mnohokrát. Měl neskrývanou radost z toho, že bude aktivním průvodcem, že se svými kolegy bude Cimrmanova místa objevovat. Takže bylo hned jasné, že nikdo jiný průvodcem tohoto cestopisu ani být nemůže.“

Jeho hosty budou i další členové Divadla Járy Cimrmana, kteří si působení v jednotlivých epizodách rozdělili.

Liptákov, Tanvald, Příchovice u Tanvaldu nebo Kokořínsko. Tady všude lze objevit pozoruhodné odkazy legendárního fiktivního Čecha. Je možné se třeba rozhlédnout z majáku, od něhož je to k moři stovky kilometrů, navštívit Kino Jas Járy Cimrmana se sochou samotného génia v mlze. K Miroslavu Táborskému se v této části cesty přidá Zdeněk Svěrák a Robert Bárta.

Nouzov u Semil, Březová nad Svitavou nebo Uherský či Havlíčkův Brod. I v těchto místech si lze užít zajímavosti a artefakty, které se hlásí k příběhu českého titána. Je možné se pokusit rozhlédnout z Cimrmanovy nejnižší rozhledny nebo se pokochat u sousoší Járy Cimrmana, Růženky a inspektora Trachty, které na mistrovu počest vytvořil v roce 2020 sochař Radomír Dvořák. Do těchto koutků se s Miroslavem Táborským vydali Jan Hraběta, Miloň Čepelka a Petr Reidinger.

Kaproun v srdci České Kanady, České Budějovice nebo město Písek. Na malé zastávce na jindřichohradecké úzkokolejce je možné si prohlédnout otisk mistrova těla, který po něm zbyl poté, kdy došlo k jeho detrainizaci, tedy vyhození z vlaku, proto - že neměl jízdenku. V Českých Budějovicích zase u bronzového ohryzku zjistíme, že zakládal kompost už dávno před první světovou válkou. V Písku se zase dozvíme, že do tohoto města umělec a vynálezce připlul na voru. A jelikož je Petr Bruknerhrdým píseckým rodákem, nemohl se po moderátorově boku objevit nikdo jiný než on.

Náchod, Letohrad, Stará Huť nebo Pohoří u Dobrušky. I to jsou místa, kde je možné najít nejrůznější připomínky výjimečného českého génia a na která nás dnes doveze unikátní velorex s ještě unikátnějším pohonem. Jednou z mnoha věcí, která po největším českém velikánovi zbyla, je totiž motor spalující kromě vyčichlých zbytků kolínské vody i vyčpělé pivo. Tento motor, který největší vynálezce zkonstruoval roku 1906, se jmenuje Emilie Veberová a dodnes ho uvádí řada technických slovníků. Tento stroj je možné najít v Muzeu velorexů na zámku v Novém městě nad Metují, odkud se Miroslav Táborský vydává za cimrmanovským odkazem. Tentokrát s Markem Šimonem a Josefem Čepelkou, cimrmanologem juniorem.

Své stopy má Jára Cimrman i na Moravě. Třeba v Lipníku nad Bečvou nalezneme nábřeží Járy Cimrmana bez vody. Voda je tam ale naštěstí domalovaná a s ní i celá řada vynálezů z Cimrmanovy doby. Na řadě míst po něm pojmenovali ulice. Bohužel většina z nich, jako je třeba ta v Olomouci, je slepá. Podobné je to i s chodníčkem Járy Cimrmana v Tišnově, který nikam nevede. Pozoruhodnou připomínku na proslulého mistra mají v Zábřehu na Moravě, kde se údajně měl setkat s jiným výjimečným mužem – s Janem Eskymo Welzlem, jehož příběh byl inspirací při budování cimrmanovského mýtu. Parťáky po moravských zákoutích budou Petr Reidinger a Ondřej Vetchý.

Přední čeští cimrmanologové, herci Divadla Járy Cimrmana, se tentokrát vydávají na pouť Prahou. Podívají se třeba do Cimrmanových bahenních lázní, které působí blahodárně na revmatické potíže. Badatelé podotýkají, že Cimrman je známý také svým přínosem v oblasti radioaktivního lázeňství – především svým dobročinným gestem, kdy manželům Curiovým složil ve sklepě na vlastních bedrech 45 puten smolince. O Cimrmanových bahenních lázních si připravil referát mladý cimrmanolog Vojtěch Kotek. Profesor Miloň Čepelka, původním povoláním pedagog, zase zavede diváky do Základní školy Járy Cimrmana v pražských Lysolajích, kde dodnes částečně vyučují podle Cimrmanových metod.

A připravené je i bonusové iVysílání k tomuto programu. K dispozici budou dokumenty Patrika Ulricha – Štace Miloně Čepelky a Perspektiva Ivana Mládka. V pořadu Ze hry do hry si připomeneme nejslavnější scény ze všech Cimrmanovských her, dostupný bude i záznam slavnostního večera Psaní do nebe přináší dopis, který napsal v souvislosti s půlstoletím existence Divadla Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák svému dlouholetému příteli a kolegovi Ladislavu Smoljakovi a dobrodružné putování po stopách Járy Cimrmana v nádherné krajině Altaje pak nabídne Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny.

Zdroj: Česká televize