Addamsova rodina Tima Burtona se konečně blíží. Bohužel v době, kdy je kdysi milovaný režisér dávno za zenitem

Addamsova rodina vznikla v roce 1938 pod rukama Charlese Addamse jako satirický jednopanelový komiks na pokračování. Největší slávu zažila po roce 1964, kdy se dočkala vlastního televizního sitcomu. Současná generace si ale nejspíš lépe pamatuje dva celovečerní filmy Barryho Sonnenfelda ze začátku devadesátých let, jež byly přijaty rozpačitě, nicméně několik jejich silných okamžiků se zarylo do paměti. Například nesmírně charismatická Anjelica Huston v roli Morticie.

Nevětším objevem však byla Christina Ricci v roli Wednesday, jejíž talent byl tak patrný, že na ni bylo ve druhém díle směrováno co nejvíc pozornosti. Odnesla si i několik prestižních ocenění pro mladé herečky a herce.

Ricci se vrátí i v novém seriálu Netflixu, který má název Wednesday. Ne však ve své původní roli, ztvární zcela novou postavu, jejíž úloha zatím není jasná. Titulní hrdinku si tentokrát vezme na starost Jenna Ortega. Nelehký úkol dorovnat Huston v roli Morticie přijala Catherine Zeta-Jones a Gomeze se chopí zkušený, ale přesto neokoukaný portorický herec Luis Guzmán.

S obsazením je mimochodem spojena malá, době poplatná pseudokauza založená na volbě Ortegy s jejími latinskoamerickými kořeny. Hollywood je prý zase woke! Kritikům nedošlo, že Wednesday Addams, dcera Gomeze Addamse (nápověda je už ve jméně), měla vždy hispánské kořeny. Spíš je divné, že trvalo 80 let, než ji konečně ztvární herečka padnoucí etnicity. Ne že by ji Ortega nemohla hrát, i kdyby byla Wednesday kanonicky potomkem Barbie a Kena, umělecká licence je doslova všemocná.

Ohledně Addamsovy rodiny ale veřejnost stihla zapomenout i mnoho dalšího z jejího původního smyslu. Zůstává ikonická titulní melodie a představa legračních eskapád. Za „gotickou“ estetikou a odkazy na klasické horory se ale vždy skrývala i satirická ambice, konkrétně reflexe americké představy o ideální rodině.

Tahle svérázná parta zastává přes svou výstřednost standardní společensky připsané role. Jde o manželský pár složený z muže a ženy, kteří jsou si navzájem bezmezně oddaní a mají právě takovou dynamiku, jakou mají manžel a manželka mít. Vychovávají dvě děti, chlapce a dívku. Mají i domácího mazlíčka v podobě živé uťaté ruky! A díky své finanční zajištěnosti si mohou dovolit sponzorovat příbuzné, kteří mají méně štěstí než oni, čímž ze společnosti snímají potřebu sociální péče. Během toho všeho jsou pak dokonale šťastní, každý člen rodiny je emancipovaný, buduje si vlastní individualitu a zároveň plně respektuje své bližní.

Představují vlastně ad absurdum ideál „normální slušné rodiny“. Tedy samozřejmě s tím detailem, že jejich život je stylizovaný do podoby hororového lunaparku, což jejich sousedé jen těžko snáší. Kvůli svému gotickému excesu se tedy dostávají do konfliktů se svým okolím, ve skutečnosti jde ale o pouhou záminku. Ostatní jim spíš závidí, že jsou tak moc úspěšní a spokojení, zatímco pro jiné se totéž zdá nedosažitelné.

Pseudogotická stylizace pak není náhodná. Původní komiks ze 30. let se vztahoval k vymírajícímu životnímu stylu vyšší třídy 19. století, jemuž se přezdívalo „americká gotika“. Proto má Addamsova rodina i komorníka. V televizní verzi ze 60. let už byla její satira přerámována spíš na nukleární rodinu, tedy na ideál střední a vyšší střední třídy 50. let, pouze s nádechem života předešlého století.

V obou případech poskytuje takhle reflexe přemýšlivému čtenářstvu, publiku či tvůrčímu týmu bohatý potenciál k úvahám o světě a společnosti. Bohužel se ale podobně jako u Simpsonových Addamsově rodině stalo, že lidé zapomněli na její smysl a věří, že existuje jen sama pro sebe, pouze aby s ní byla zábava. Místo odkazů na skutečný svět a skutečné problémy se tvůrci novějších variant zabývají tím, jak by mohli obsáhnout všechny trademarky a klišé spojená se značkou. Stačí se podívat na nedávný animák.

Má cenu věřit tomu, že Wednesday bude jiná? Spíš ne. V čele projektu totiž stojí Tim Burton, který nemá v posledních letech či upřímně řečeno v posledních dekádách zrovna tvůrčí úspěch. Kdysi milovaný a takřka kultovní tvůrce nenatočil kulturně relevantní film snad od Velké ryby v roce 2003. Všechny jeho novější projekty se snaží s různou úrovní úspěchu připomenout dávné kouzlo, nenabízí už ale nic nového.

Částečně za to může posun doby, ještě mnohem víc ale Burtonova statičnost. Ustrnout v mrtvém bodě a přestat se vyvíjet je umělecká sebevražda nehledě na to, jakým směrem se posouvají trendy. A Wednesday v traileru nevypadá výrazně jinak než Sonnenfeldova adaptace ze začátku devadesátých let. A už jí bylo přitom vytýkáno, že nedokáže látce vdechnout potřebný nový život.

Addamsova rodina byla roky vnímaná jako adaptace, která je pro Burtona jako dělaná, právě v tom ale spočívá kámen úrazu. Tim Burton totiž zoufale potřebuje přijít s něčím novým. Látka, která už z principu evokuje jeho tvorbu 90. let, je tedy tím nejhorším, co se mu mohlo dostat do rukou. Dopředu ho uvězňuje v těch samých tvůrčích volbách, v nichž se už v roce 2022 prostě nedá udělat nic, co jsme neviděli.

Můžeme se vsadit, že prostě odvypráví ten samý příběh o nonkonformním jedinci (samozřejmě, že přerámuje pozornost z celé rodiny na jednoho jejího člena, respektive členku, jinak to neumí), který vidí chyby svého světa a reaguje na ně stažením se na jeho okraj.

Tim Burton je na povrchu rebel a v jádru konzervativec. Jeho hrdinové sice nedokážou vždy žít jako plnohodnotná součást společnosti, nicméně to je podáváno jako osobní tragédie, s níž se nedá nic dělat, nikoli jako záminka ke společenské reflexi. Tito nešťastníci se nakonec mohou jen uklidit a nechat normální lidi, aby v klidu žili normální život a nebyli vyrušováni.

Jeho sny jsou veskrze staromilské a stvrzují status quo. Jeho ideálem je Addamsova rodina, kdyby nebyla míněna satiricky, tedy lidé na povrchu exotičtí, ale jinak udržující tu nejklasičtější představu o tom, „jak se má žít“. A není větší katastrofa, než když se do satiry pouští někdo, komu uniká její smysl.

Jde samozřejmě o pesimistickou spekulaci. Burton v tuhle chvíli ale může jen mile překvapit. Zklamat nemůže víc, než už zklamal dřív. Osmidílný seriál bude na Netflixu uvedený na podzim, zatím nebylo určeno přesné datum.

V posledních dnech nás německá a česká bulvární média zásobovala dezinformacemi, že se zakazují filmy s Vinnetouem. Není to pravda. Je ale pravda, že mayovky jsou v něčem překonané a třeba i lehce rasistické?