Recenze #2: Zaklínač aspiruje na jednu z nejlepších fantasy adaptací

Zpět ale k Zaklínači. Jistě jste si přečetli recenzi kolegy Tomáše Chvály, se kterou ale já rozhodně nehodlám souhlasit. Jistě, má v mnohém pravdu, ale jeho názor mne donutil si sednout a napsat vlastní, zcela otevřeně a na rovinu totiž hned na začátku přiznávám, že za mě je Zaklínač nejlepším seriálem letošního roku.

Knihy jsem četla už tak dávno, že si děj pamatuji jen mlhavě, takže jsem po

nich teď s chutí sáhla znovu. Skákání mezi časovými liniemi, které Tomášovi přišlo zmatečné, mi naopak sedlo, ostatně tvůrkyně seriálu Lauren Schmidt se přiznala, že to byl záměr od samého začátku. Hned věděla, že ústředními postavami příběhu budou Geralt, Yennefer a Ciri, které doplňuje i Marigold, nechtěla ale postavy přidávat postupně, chtěla je mít v příběhu hned od začátku a stavět kolem nich páteř celého příběhu. A to se jí povedlo, zvolila možná netradiční a pro někoho matoucí cestu, ale originální, která do sebe nakonec úplně úžasně zapadne jako ozubené soukolí.

Negativy celého seriálu jsou rozhodně triky, je vidět, že tvůrci nepracovali s takovým rozpočtem jako konkurenční HBO s Hrou o trůny, ale i tak byly příšerky povedené a hrůzostrašné dostatečně. Takovým malým trnem v oku bylo obsazení černošských herců. Kde by se v Zaklínači vzali, že? Nu, ale což, nedá se nic dělat, politická korektnost je politická korektnost a když už může být severským bohem Idris Elba (a úžasným), tak proč ne? Děj mohl být možná přehlednější, ale přiznejme si to upřímně. Celý projekt je zcela jasně cílen na ohromnou základnu Geraltových fanoušků, ať se jedná o hráče počítačových her nebo čtenáře knih. Je tam tedy velký předpoklad, že jsou se Zaklínačem, jeho světem, obyvateli i bytostmi seznámeni a pokud ne, hned se vše dozví nenásilnou cestou z rozhovoru hlavních hrdinů, přičemž děj pokračuje živě dál a nezabředává do nějakého sáhodlouhého popisování a vysvětlování. Všech osm dílů si drží pěkné tempo a postavy jsou vykresleny co možná nejvěrněji knižní předloze. Jako fanoušek Sapkowského tak jednoznačně tleskám.

Navíc naprosto skvělé jsou i lokace, které v Polsku, Maďarsku a na Kanárských ostrovech štáb vybral. Kontinent je tak rozmanitý, rozčleněný na odlišná království a přesto si zanechává evropskou stopu. Ohromným plusem je i naprosto skvělý hudební doprovod a úžasné kostýmy.

A co se týče hereckého obsazení? Líbí se mi, že tvůrci vyjma Henryho Cavilla sáhli po méně známých tvářích, které pomáhají legendární postavy z knih oživit. Henryho Cavilla moc nemusím, ale pro roli Zaklínače se podle mého názoru hodí dokonale. Je vysoký, paruka mu sekne a jeho kostým je vskutku výjimečný. Navíc se nenechal zastupovat žádným kaskadérem, takže všechny bojové scény jsou krásně nasnímané, přehledné a když si vezme do ruky meč, je to vskutku zážitek.

Lauren Schmidt se navíc nebála jít ještě dál, vedle toho, že se rozhodla ztvárnit poměrně složitý materiál, obohatila ho i o další střípky do finální skládačky. Jedná se o postavu Yennefer. Tato pro Geralta osudová žena je výjimečná, mocná čarodějka, jedna z nejmocnějších žen na Kontinentě, která je však co se týče vlastních přání a tužeb bezmocná a bezradná. Právě pro ni Schmidt vytvořila souvislý, zajímavý příběh, který poměrně jasně ukazuje, co vše Yennefer její moc stála a dává nám větší možnost ji více pochopit. Navíc její chemie s Geraltem funguje.

Závěrem tedy jen dodám, že jsem od seriálu dostala přesně to, v co jsem doufala. Úžasnou fantasy podívanou plnou soubojů, magie a vtipu. Za mě skvělá práce! Sem s druhou sérií a Bože dej, ať je stejně skvělá jako ta první!

Hodnocení: 90%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE