První dojmy: Seriálový Zaklínač

V redakci nejsem přirozeně jediný, kdo byl zvědavý na to, jak seriálový Zaklínač dopadne. Ale Roman se fláká a předstírá, že má v pátek něco lepšího na práci a tak vám první dojmy naservíruji zatím jen já. Věnoval jsem očekávaném seriálovému Zaklínači dvě epizody a jsem... v rozpacích.

Na úvod je třeba říct, že jsem knihy nečetl a hry nehrál. Předloha je tak pro mě jednou velkou neznámou, což jsem považoval za vstupní výhodu. Přeci jen fanouškovské vidění světa už je předem dané, ať už se bavíme o tom, jak má Geralt vypadat (což do velké míry definovala hra), nebo o čem má vlastně vůbec první série být (čímž jsme pro změnu u knih). Nakonec mám ale pocit, že jde o handicap. Namísto pečlivě budovaného příběhu je totiž divákům vše představeno ve zkratce, s tunou postav, které se tváří důležitě, ale nakonec záhy vyklízejí pole a vůbec tu chybí záchytný pevný bod, jakým byla například v Pánovi prstenů sama Středozem (resp. Nový Zéland). Vykreslení zdejšího světa je totiž extrémně zkratkovité a chybí mu nějaký širší záběr, který je zřejmě dán rozpočtovým omezením. Abyste mě chápali - místo toho, aby kamera ukázala nějaké celky a my poznali svět i takzvaně z výšky, tvůrci přechod do nové lokace řeší většinou záběrem na konkrétní místo. V rámci seriálů jde o poměrně tradiční předěl, ale od slibovaného velkolepého fantasy světa jsem skutečně očekával trochu víc.

Samotný vizuál je navíc z lacinějšího ranku. Možná má připomínat svou umělostí počítačovou hru (to jen hádám), ale pokud vezmu třeba Solomona Kanea, jehož mi Geralt v základu v mnohém připomíná, je v Zaklínači vše příliš málo špinavé a podřízené hře na efekt. Nemluvě o nehezkém zabarvení obrazu a často podivném ostření. Takhle nějak bych si představoval televizní verzi filmové série Underworld (což je ale bezpochyby přístup, který má také své diváky). A když už jsem zmínil Geralta, po celou dobu jsem se nedokázal zbavit dojmu, že by ta postava potřebovala někoho jiného než Henryho Cavilla. Zatímco Supermana jsem v něm viděl hned, drsného Zaklínače mu nevěřím. Nehraje špatně. Někdo starší, s vepsanou bolestí ve tváří, by to ale prodal o poznání lépe. A nemohu si při téhle myšlence nevzpomenout na fanoušky favorizovaného Madse Mikkelsena. To by myslím bylo jiné kafe.

Netflixovský Zaklínač chce být seriálovou senzací letošní zimy. Možná se mu to i podaří. Podle ohlasů nabízí hodně slušný fan service. Já jsem ale hrami i knihami nepolíbený a seriál samotný mě, vyjma skvělých šermířských soubojů a několika působivějších záběrů, prvními díly nepřesvědčil. 50%