Martin Dejdar: "Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí"
Jak se vám hrál svérázný horský drsňák Richard, za jehož poněkud neomaleným chováním tušíme jemnou duši?
Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí. Což znamená, že scénář se mi líbil.
Ve vaší jinak bohaté filmografii i moc romantických komedií nenajdeme, zatímco komedií dost. Asi je vám před kamerou bližší to „komické“ než to „romantické“, ne?
No to máte pravdu. Ani si nepamatuji, jestli jsem nějakou romantickou roli ve filmu hrál…
Jako horský záchranář a instruktor adrenalinových sportů ve vysokohorském středisku jste si užil při natáčení na Chopku v Nízkých Tatrách i nějaký ten adrenalin na vlastní kůži… Jak na natáčení vzpomínáte?
Tak adrenalin to byl od prvního dne. Protože kdo to nezažil, jen těžko si umí představit, jaké to je být třicet dní denně na vrcholku Chopku s celým štábem pohromadě. Počasí tam bylo v podstatě hlavním režisérem, protože i když existoval natáčecí plán, stejně se často musel měnit podle počasí. A věřte mi, to se tam na vrcholu změní během minuty.
V příběhu hrají důležitou roli děti. Oba jejich představitelé - Toník Holoubek a Emma Voksová, se shodli, že právě s vámi byla na place největší legrace. Jak se vám povedlo dětské kolegy tak nadchnout?
Protože jsem na tom stejně jako oni. Rozhodně mi jsou bližší blbiny než seriózní debaty. A ve spojení s „bráchou” Markem Němcem to byla úplná brnkačka. Pro děti to bylo obzvlášť náročné, takže bylo potřeba je i nějak zabavit.
Dostal jste od režisérky prostor si svého Richarda trochu dotvořit k obrazu svému, nebo jste ho přijal takového, jakého ho stvořily scenáristky - Hana Cielová a Lenka Kny?
Režisér, který s hercem nevytváří postavu společně, není tvůrce. A my jsme tvořili dohromady…