"Baví mě hrát silné ženy," říká herečka z kriminální mini-série Vodník
Můžete představit vaši postavu a shrnout její vývoj v průběhu celého cyklu? Majorka Marie Výrova je hlavni vyšetřovatelka Olomoucké kriminálky. S Marií žiju už pět let, v pěti minisériích. A tak jak stárnu a vyvíjím se, tak se vyvíjí a stárne i Marie. Je to pevná, vzdělaná a sebevědomá žena. Jde cestou pravdy a otevřenosti a naslouchá hlasu své intuice. O jejím soukromí nevíme nic, což se ale v Živých terčích (další minisérie z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice) změní.
Živé terče už jsou tedy také dotočené, jak se od sebe bude lišit majorka Výrová v těchto dvou minisériích? Jsou velmi rozdílné. Ve Vodníkovi se Marie chopí vyšetřování na vlastní pěst. Jde po stopách třicet let staré vraždy nemluvněte. Je to příběh s prvky hororu. V Živých terčích naopak začíná se svým týmem vyšetřovat vraždy, které se momentálně dějí a zdánlivě spolu nesouvisí. Zajímavé pro mě bylo zjištění, že jsem nemohla hrát v obou příbězích stejně. Nefungovalo to. Marie ve Vodníkovi je víc v sobě. Je v jakémsi zdánlivém klidu. K trestnému činu nedochází v momentálním čase. O to je ale rozechvělejší z hrůzy, která se před ní vyjevuje. Marie v Živých terčích má jinou vibraci. K vraždám dochází v čase teď a to ji nutí rychleji jednat, protože jsou v sázce další životy.
Jaká je spolupráce s různými režiséry s tak odlišnými přístupy na jednom cyklu? Viktor Tauš mě vedl k přesnosti a k zacílené pozornosti a Honza Hřebejk k tomu svižně reagovat a rychle navazovat.
Marie Výrová byla tentokrát hlavní postavou, brala jste to jako větší zodpovědnost, než u ostatních částí cyklu? Marie ve Vodníkovi sice vyšetřuje případ na vlastní pěst, ale paradoxně jí jako hlavní postavu nevnímám. Hlavním objektem pozornosti jsou pro mě členové rodiny, kterým se ta tragédie stala.