Recenze: Kancl – tuzemská odrůda britského humoru

Na začátek se musím přiznat, že původní Kancl (2001) jsem neviděl. A to ani britský, ani americký. Žádné srovnání s originálem tedy přinést nemohu a český „remake remaku“ soudím podle toho, jestli humor obstojí sám o sobě. A přinejmenším v prvních dvou dílech se to daří.

Český Kancl (2014) se odehrává v brněnské pobočce firmy Papír a Print. „Pan“ šéf Marek Chvála (Václav Kopta) vidí sám sebe jako schopného manažera a přítele všech. Navíc oplývá břitkým humorem. Ve skutečnosti jsou ale jeho trapné pokusy o vtip a naprostá neschopnost nést za cokoliv odpovědnost hlavním pilířem celého seriálu. V jeho týmu jsou sekretářka Anna Kručinská (Sára Venclovská), Jáchym Kořen (Radim Novák), bývalý policista toužící po moci, respektu a chorobném pořádku, se kterým sdílí stůl Tomáš Trojan (Michal Dalecký), marně toužící po lásce zasnoubené Anny, který svoji práci mírně řečeno nemá rád a neustále se baví vtípky na Jáchymův účet.

Herci svoje role zvládají. Rádoby dokumentární styl pomáhá navodit krásně nucenou atmosféru, kde jsou zaměstnanci z kamery očividně nervózní a občas se po ní nervózně podívají. Hlavně Václav Kopta dobře zvládá umění hrát trapnost, ale nehrát trapně. V tom je totiž veliký rozdíl a diskutující na internetu očekávaly spíš to druhé. Chvála je bodrý člověk, co se snaží vtípky a rádoby přátelským vystupováním uměle navodit kamarádské prostředí, ale nejen že selhává, ale naprosto si to nepřipouští. Už humor původního Kanclu vychází z maximální trapnosti, které se člověk může opravdu jen smát. Verze Milana Šteindlera hrdě navazuje na svého předchůdce.

Očekávání jsou u českých seriálů tradičně nízká a internet potvrdil, že tomu tak bylo i u českého Kanclu. Na kolik kopíruje originál posoudit nemůžu, ale sám o sobě je Kancl solidní seriál, u kterého jsem se párkrát opravdu nahlas zasmál. Jako dobré večerní odreagování mohu jedině doporučit.

Hodnocení prvních dvou dílů: 70%