Recenze: Divoké historky nabízí šest povídek rozdílných kvalit

Film je dvě hodiny dlouhý, ale to neznamená, že se skládá ze šesti dvacetiminutových povídek. Povídky mají značně proměnlivou délku, která v průběhu film roste. To znamená, že první povídka má asi 5 minut, druhá 10 minut, a poslední snad přes půl hodiny.

No, a většinou platí, že čím je povídka delší, tím je horší...

Nejlepší je ta první, pětiminutová, protože je to spíš taková anekdota. Takový trochu delší vtip, který by se mohl sehrát jako scénka v televizní silvestrovské estrádě. A je poměrně originální.

Všechny další povídky jsou méně originální, což je v některých případech až k neuvěření. Že se 15 až 30 minut díváme na něco, co vypadá jako slibná rozehrávka něčeho zajímavého, ale ve chvíli, kdy by se to teprve mělo rozjet a začít směřovat pomocí nějakých zvratů k nějaké pointě, je konec! (Pokud vás zajímají konkrétní zápletky, spoilery jsou na konci článku.) "A to je všechno?", říkal jsem si znovu a znovu, a doufal, že se aspoň nakonec ukáže, že spolu všechny povídky nějak osudově souvisí. Ale nikoliv, všechny jsou zcela samostatné, každá se odehrává jinde.

Film je profesionálně natočen, má slušnou výpravu, herci jsou dobří a pravděpodobně slavní ve své vlasti, jen střih je občas divně zmatečný, jako kdyby místy něco chybělo nebo přebývalo.

A to nejpřesněji vystihuje můj pocit z většiny povídek - pořád v nich něco chybí nebo přebývá. Jednotlivé jejich dvaceti - třicetisekundové scény jsou OK, ale povídka jako celek málokdy funguje, respektive nefunguje zdaleka tak dobře, aby to ospravedlnilo její značnou délku.

V minulých desetiletích existovalo mnoho televizních seriálů, skládajících se z černohumorových / hororových historek. Mně se například dost líbily "Tales from the Crypt". Většina povídek v Divokých historkách se (z hlediska námětu a scénáře) vůbec nevyrovná průměrnému dílu této televizní podívané. Na novinářské projekci se kino zasmálo celkem asi pětkrát, z toho dvakrát při první pětiminutové povídce.

Hodnocení: 50%

Podrobněji k jednotlivým povídkám:

Povídka 1: Odstartuje dopravní letadlo. Cestující postupně zjišťují, že úplně všichni z nich znají chlapíka jménem XY, který byl celý život pořádný ubožák. Nakonec se ukáže, že XY je všechny nalákal do jednoho letadla, aby je zabil a tím se jim pomstil. Celé to má pět minut, takže se nenudíte, pointa je docela originální a povídka končí pěkným záběrem, kdy letadlo padá na městský dvorek, kde piknikují rodiče XY.

Povídka 2: Do bistra pčichází nerudný chlapík. Mladá servírka v něm poznává mafiána, který způsobil smrt její matky. Stará kuchařka recidivistka mu proto dá do jídla jed na krysy. Následně náhodou přijde chlapíkův synek a začne taky jíst otrávené jídlo. Kuchařka na chlapíka vlítne a probodne ho nožem. Hlubší pointa neexistuje, nebo mi unikla. Následně je chlapík ubodaný, jeho syn přiotrávený a kuchařku odváží policie. Celé to je asi třikrát delší, než by bylo zdrávo.

Povídka 3: Bohatý chlapík v drahém autě naštve někde na venkovských silnicích vidláka v rozmláceném autě, a následně se mu porouchá auto. Vidlák ho dostihne, navzájem si nadávají, ničí si auta, najíždějí do sebe, a nakonec oba vybuchnou v autě, uvnitř kterého se perou. Steven Spielberg z něčeho podobného dokázal udělat celovečerní film, ale tato verze je podstatně nudnější. Nekoná se nic jako pointa (pokud nepočítáme větu "Byl to zločin z vášně", kterou řekne policajt, když uvidí v autě ohořelé kostry v obětí.

Povídka 4: Pyrotechnik zažívá stres ze všech stran (doma i v práci), a navíc mu pořád odtahují auto pro nesprávné parkování. Nakonec to nevydrží a do svého auta umístí nálož, kterou po odtažení odpálí na policejním parkovišti. Oficiálně tvrdí, že to byla náhoda, ale stejně jde do vězení a stane se hrdinou nasraného národa. Především od počátku tušíme, co se stane, neboť povolání hlavního hrdiny známe od prvních sekud filmu. Tato epizoda mi naopak připadala příliš zhuštěná a myslím, že by se podle ní dal natočit slušný celovečerní film, ve kterém bychom se například dozvěděli něco víc o tom, jak společnost jeho čin přijala (což je odbyto jen několika novinovými titulky).

Povídka 5: Opilý zbohatlický synek ve svém luxusním autě přejede a zabije těhotnou ženu (což nevidíme). Zničený přijede domů a jeho otec ho chce zachránit před vězením: S pomocí advokáta přesvědčí zahradníka, aby vzal vinu na sebe ("jel jsem se projet bez pánova vědomí v jeho autě, byl jsem trochu opiílý..."). Vše se ale čím dál víc komplikuje: Zahradník, advokát i policejní vyšetřovatel chtějí za svou spolupráci víc a víc peněz a otec začíná mít cukání, že jim tedy nezaplatí nic, ať jde synek bručet. Nakonec se dohodnou, zahradníka odvádí policie jako pachatele, a v tu chvíli ho napadne manžel zabité ženy (a zřejmě má být implikováno, že ho jednou ranou zabil, protože tím záběrem povídka skončí). Tato epizoda je asi nejlepší, protože má něco jako příběh s nepředvídatelnými podzápletkami.

Povídka 6: Velká honosná svatební hostina. Manželka zjistí, že jí manžel byl nedávno nevěrný se svou kolegyní. Naštve se, opije se, vyspí se s kuchařem a začne dělat spoustu nepřístojných věcí, z čehož jsou všichni hosté konsternováni. Nakonec se s manželem udobří a začnou souložit na stole. Tato epizoda je nejdelší a nejméně k přežití. Nemá prakticky žádný děj a připadalo mi, že režisér možná chtěl, aby to působilo jako něco od Larse von Triera. Ovšem režisér není Spielberg, a není ani Trier...