Recenze: Zmizelá Davida Finchera je mistrnou ukázkou vyprávění a manipulace

Amy Dunneová (Rosamund Pike) zmizí beze stopy. Když manžel Nick (Ben Affleck) dorazí domů, najde otevřené dveře a rozbitý konferenční stolek. Vše naznačuje tomu, že byla jeho žena unesena. Okamžitě svolává celostátní pátrání a stává se středem zájmu médií. Před kamerami se však chová zvláštně, takže padne stín podezření na něj. Co když svou ženu zabil a tělo schoval? Bez těla a vražedné zbraně není případ. Na jedné straně zmizelá, podle některých indicií týraná žena, na té druhé podivně působící manžel, který nicméně iniciuje hledání. Komu z nich můžeme věřit?

To je klíčová otázka. Příběh jednoho zmizení je soubojem dvou perspektiv. Žena prostřednictvím svého deníku vypráví o minulosti, prvním setkání, romantických gestech i nadějích, postupně sílícím nesouladu a teroru, zatímco muž uchycený ve vypjaté přítomnosti mediálních soudů řeší především to, jak si naklonit veřejnost, která v něm vidí podezřelého.

Na podobném přístupu samozřejmě není nic na první pohled zajímavého. To by ale nebyl David Fincher, kdyby se za příběhem neukrývalo víc. Nadstandardním základem je zde ceněná knižní předloha spisovatelky Gillian Flynn, která se atypicky neodhodlala své dílo svěřit žádnému scenáristovi, ale filmový odraz svého románu si napsala sama. Podobný tah je rozumný v tom, že spisovatel zná motivace jednotlivých postav a tudíž dobře ví, co může v příběhu upravit, aniž by tím zásadně utrpěl celek. Hlavní nicméně je, že se Gillian poprala s novým formátem na výbornou a výsledkem je jeden z nejlepších scénářů letošní hollywoodské nabídky (dost možná i nejlepší), neboť mistrně pracuje nejen se stavbou příběhu, který vždy ve správný moment změní dynamiku, ale i ve vykreslení všech klíčových charakterů.

Je v zásadě obtížné vysvětlit skutečné přednosti scénáře i hereckých výkonů, neboť v případě obojího by bylo třeba uchýlit se ke spoilerům. Manipulativní intrikánská hra a ironie tu každopádně hrají důležité role, stejně jako přesné vykreslení rozpoložení hlavních hrdinů. Ben Afflek bývá obvykle terčem kritiky pro svou hereckou strnulost a nevěrohodnost. Vtip je v tom, že obojí je pro postavu Nicka signifikantní. Rosamund Pike naopak dokazuje, že se v ní skrývá mnohem více, než jen půvabná tvář a její kreace bude bezpochyby vnímána jako jedno z nejpříjemnějších překvapení Fincherova díla.

Zmizelá si každopádně zaslouží ovace prakticky na všech frontách. Nejenže umí překvapit, ale jde o ten vzácný druh detektivky, v níž vše zapadá na své místo a nechybí i úmyslné chyby pro "zpestření hry". Kritika mediální hysterie společně s výstižnou modelací lehce ovlivnitelného veřejného mínění dělají ze Zmizelé významný sociální komentář, který se vysmívá moderní touze po dramatu a šťastných koncích. Nemluvě o hořkém popisu tradičního manželství, jemuž podobně drsné satirické pojetí jsme neviděli od klasické Války Roseových.

David Fincher je zkrátka mistr svého řemesla, jemuž silná forma nepřebíjí obsah, ale doplňuje ho. Zmizelá je pak o to významnějším dílem jeho filmografie, neboť se vyhrazuje proti klasickému vnímání dobra a zla a v zásadě reflektuje výhradně to horší v nás. Bezpochyby nejlepší hollywoodský film letošního roku a horký adept na Oscara v kategorii nejlepší scénář.

Hodnocení: 100%