Recenze: Na hraně zítřka - Tom Cruise je zpátky na vrcholu

Bill Cage (Tom Cruise) nemá vůbec dobrý den. Chtěl zůstat mimo nebezpečí díky svým frčkám, místo toho je za zbabělost degradován a bez přípravy nasazen do první linie. Stane se nevyhnutelné - Cage umírá. A ihned poté se probouzí den před bitvou, znovu prochází výcvikem, seznamuje se s ostatními vojáky a je nasazen do sebevražedné akce. A zase umírá, zase se probouzí a tak pořád dokola...

Zápletka o časové smyčce byla využita poměrně nedávno ve vynikajícím Zdrojovém kódu s Jakem Gyllenhaalem. Na hraně zítřka má však mnohem blíže k jiné "opakovačce" a to klasické komedii s Billem Murrayem Na Hromnice o den více. Podobně jako v ní, i zde se hrdina stává proti své vůli součástí určitých událostí a začne se postupně zlepšovat. Do velké míry (vyjma finále) snímek staví na přirozeném humoru pramenícím z toho, že člověk neustále prožívá tu samou situaci. Jen si to představte - jdete po padesáté do té samé bitvy. Víte, kde kdo zaútočí, kdy kdo umře atd.. Někdy se chcete angažovat, jindy nemáte náladu a tak jen bez zájmu pozorujete svoje okolí. A když se něco nepodaří, můžete si den "zrestartovat" smrtí. Proč se zbytečně stresovat třeba zlomenou páteří...

Tom Cruise se v Na hraně zítřka konečně vrací na výsluní. Nevědomím k tomu mělo slušně našlápnuto a nebýt hloupého finále, mohl snímek aspirovat na žánrovou klasiku. Jack Reacher narazil na vlastní neschopnost ujasnit si žánr i vypravěčský styl. Na hraně zítřka je naprosto čistý a konzistentní film. Od začátku do konce držící se jasného schématu, který vyždímává do poslední kapičky. Je tu patrný vliv moderních počítačových her (levelování postavy) i jiných slavných filmů (mimozemšťané nápadně připomínají Sentinely z Matrixu), to vše je ale využito maximálně logicky a efektně.

Současně je velmi dobře vysvětlen princip samotného paradoxu. Jde samozřejmě o sci-fi, ale dává to smysl, film se nastavenými pravidly jasně řídí a není důvod se hádat o tom, jak celý paradox (ne)funguje.

Velmi dobře jsou načrtnuty i jednotlivé postavy. Cruise je zpočátku nesympatický ustrašený floutek a je to tak v pořádku. Postupně projde vývojem, díky němuž se stane právoplatným "mužem na svém místě". Emily Blunt má drsnou vojandu v malíku způsobem, že by mohla hned narukovat a přímo božský je Bill Paxton v roli šéfa jednotky výsadkářů. Po 2 zbraních mu Hollywood naservíroval další nahláškovanou roli.

Technicky se filmu taktéž nedá moc vytknout a nepamatuji si, že by byl kdy režisér Doug Liman (Agent bez minulosti, Mr. & Mrs. Smith) v takové formě. Pokud něco v rámci jeho režie drhne, je to finální dvacetiminutová akce, která je přeci jen o něco méně hravější a více klišé, než by si zbytek zasloužil. Není ale vůbec špatná. Jen zkrátka navazuje na téměř bezchybnou jízdu.

Na hraně zítřka je zatraceně nápaditá, vtipná, napínavá a současně i chytrá žánrová hříčka. I pokud sci-fi není vaším šálkem čaje, měli byste dát nekonečnému dni Billa Cage šanci. Je to univerzální zábava.

Hodnocení: 85%