Recenze: Konečná rozhodně není pro Arnolda Schwarzeneggera žádná konečná
Je zpátky. Tentokrát jako šerif Ray Owens ospalého městečka u mexických hranic, které ke své smůle leží v cestě drogovému superbosovi. Ten právě uprchl z vazby. Za zadkem má federály, v záloze hodně zloduchů s těžkým arzenálem a k tomu sebevědomí, že by mu i čeští politici záviděli. Jenže Owens není žádné béčko. Pravda, dny nekompromisního terminátora z protidrogového jsou už pryč, pořád ale ještě tenhle chlápek dokáže rozdávat rány. Dvakrát tolik, když se někdo se*e do jeho města.
Arnold Schwarzenegger neměl po skončení svého politického období záviděníhodnou pozici. Jedinou logickou cestou byl návrat k filmu, čím ale navázat? Co si vybrat jako startovní sólovku, aby Arnold (po vzoru kolegy Sylvestera Stalloneho) připomněl širokému obecenstvu, že na to pořád má? Vyvoleným se nakonec stal příběh šerifa, s nímž si není radno zahrávat.
Byla to de facto sázka na jistotu. Scénář Konečné(2013)je dokonale naplněnou šablonou podle osmdesátkového mustru, v němž se přes tradiční kličky propracováváme k výbušnému finále. Sem tam nám tvůrci přiblíží některou z postav, jindy odlehčí tempo vtipem. Opravdu originálních momentů je minimum (nejzajímavější je počáteční úprk vězně), díky čemuž je snímek připraven o prvek překvapení. Pokud máte trochu nakoukáno, budete po celou dobu pět minut před scenáristy.
Je otázkou, do jaké míry je podobný přístup chybou. Pokud totiž Konečnou, podobně jako Expendables, vnímáme jako oživení dnes již zaprášené éry, jejímž primárním cílem je potěšit fanoušky žánru, pak vlastně není důvodu, proč remcat. Snímek má svižné tempo, naplní téměř všechny škatulky, které jsou žánru vlastní (a které tudíž chceme vidět), nechybí pamětihodné hlášky a i postavy mají něco do sebe (výjimkou je snad pouze nadšenec do zbraní v podání Johnnyho Knoxvillea, který se jeví nadbytečný a svým vyzněním se do stylu filmu absolutně nehodí).
Trailer:
Za nejpříjemnější překvapení považuji nicméně fakt, že na to Arnold opravdu stále má. Ve druhých Expendables nepůsobil příliš fit a vedle svých kolegů se fyzicky doslova ztrácel. Je vidět, že na Konečnou zapracoval, neboť už má zase zdravě „napnuté tváře“, nemluvě o celkovém svěžím vzhledu, který mu ubírá dobrých 10/15 let. Což naštěstí neznamená, že by z něj tvůrci dělali mladíčka. Film pracuje s tím, že už šerif není nejmladší a není to jen v hláškách, ale sem tam i v přímé akci (třeba když šerif po jedné nelehké likvidaci nepřítele na chvíli omdlí).
Enormní nezájem, který snímek ve Státech potkal, je překvapivý. Buď je v tamních kuloárech Arnoldova hvězda skutečně natolik vyhaslá a jeho status ikony přežívá především v našich evropských srdcích, nebo byli Američané v posledních letech rozmazleni nablýskanými trikovými akčňáky a o podobné ryze fyzické „klasiky“ zájem nemají. Je bez debat, že měsíčně vyjde na videu řada žánrově spřízněných kousků s podobně "chytrým" scénářem. Jsou tu ale podstatné rozdíly. Videobéčka postrádají tak dobrý vizuál, údernou režii a hlavně nemají sakra Arnolda!
Takže verdikt? Konečná je úderné akční béčko se stále schopnou ikonou žánru. Nic světoborného, ale svěží výplň dvou hodin, s níž si snadno oživíte dobu, kdy se ještě vlasatý Willis plazil Nakatomi Plaza, hubený Sly běhal po lese a Arnie sliboval, že se vrátí. Nevím, jak Vy, ale já mám na tohle hollywoodské období krásné vzpomínky a vždycky se rád vrátím v čase.