Recenze: Stolen – Nicolas Cage zatlouká další hřebík do rakve své kariéry

Nicolas Cage je magnet. Magnet na špatné nápady. Tohle už není jen o tom, jestli hlavní herec přehrává a tím celý film odsoudí k pozici nechtěné komedie. Kdyby byl Cage jediným problém posledních filmů, které natočil, bylo by jasné, odkud vítr vane. To, co se ve skutečnosti děje, ovšem zavání epidemií! Je jedno, s kým Cage točí, jak dobré nebo špatné lidi má k ruce, vždycky se to v určitém bodě svrhne ve frašku. Skoro to vypadá jako nějaký ultratajný hollywoodský výzkum, který má diváky prozkoušet v tom, co všechno jsou ochotní baštit. Ale hezky popořadě…

Stolen (2012) je příběhem kasaře Willa Montgomeryho (Cage), jemuž poslední lupičská akce moc nevyšla. Skončil díky ní za mřížemi a aby nebyl trest ještě delší, než se nabízelo, spálil celý desetimilionový lup (protože když vás s ním nechytí, nemohou vám ho přímo přišít). O osm let později Will vychází z vězeňské brány jako člověk, který už nikdy nechce porušit zákon. Jenže to by tu nesměl být bývalý zlodějský kolega Vincent (Josh Lucas). Ten celou dobu čekal, až Will vyleze z vězení a dá mu jeho podíl (netuší, že Will peníze spálil). Aby si pojistil Willovu snahu podíl předat, unese mu dceru a schová ji do kufru svého taxiku. Pokud ji chce Will ještě někdy vidět živou, musí urychleně sehnat stejnou částku, jaká před lety skončila v plamenech.

Snímek rozhodně nemá nějak extrapitomou výchozí zápletku a dokážu si velmi dobře představit, jak by na jejím základě někdo vystavil solidní drama muže, jemuž dochází čas. Chvílemi jsou dokonce z filmu podobné problesky cítit. Režisér Simon West se vážně snaží, aby se příběh příliš nerozdrolil a občas, v dobrém slova smyslu, jeho tažení připomene žánrově spřízněnou Telefonní budku (2002). Bohužel převládá to podivné, směšné a nesmyslné.

Stolen je typický příklad filmu, u něhož nemusíte být hnidopich, abyste se v tom všem začali rýpat. Hlavní záporák vypadá jak bezdomovec, nemá nohu a několik prstů na ruce, přesto přišel někomu způsobilý pro práci taxikáře (a tedy pro přímý kontakt s lidmi). Je chudý a bydlí v nějakém zablešeném skladišti, má ale iPhone. Přestože se od počátku mluví o tom, že chce jen svůj podíl, v určitém bodě se to přetaví na celých deset milionů (působí to jako obrácený vtip z Odplaty / 1999).

Cage tomu všemu nasazuje korunu v akčních scénách. Začínám mít silné podezření, že si Cage před natáčením každého nového filmu sedne před zrcadlo a naučí se nový šílený výraz, kterým chce odpálkovat publikum. To, jakým způsobem se ve filmu tváří, když běží, to už nemůže být náhoda.

Když mu do toho navíc scenáristé připíšou perly typu „teď budeš mluvit do telefonu švédsky“, případně „za 5 minut stihneš zvládnout loupež, co minule po měsících plánování nevyšla a ještě tě za ni zabásli“, lze už jen celou tu šarádu vnímat jako jakousi podivnou formu spiknutí proti kariéře kdysi ceněného herce.

Stolen je v jistém směru lepší druh podprůměru, neboť výborně pobaví v místech, kde to tvůrci nezamýšleli. Pyrrhovo vítězství v celé své kráse.

Hodnocení: 40%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete  ZDE