TV TIP: Okresní přebor aneb Český country western jak má být!

Budiž řečeno hned v úvodu, že scenárista a režisér Jan Prušinovský složil filmovou maturitu. Co se mu nepovedlo u debutu František je děvkař, to vyšlo u Okresního přeboru náramně. Fotbalový Přebor je sice stejně jako děvkař František ze všeho nejvíc kaleidoskopem tu více, tu méně komických situací, které jen velmi jemně svazuje spíš pouhý náznak zápletky, než skutečná zápletka, ale zatímco u záletného Františka se tenká nit po pár metrech filmu přetrhla a korále vtipů i trefných pozorování se rozkutálely do všech světových stran, Okresní přebor je už navlečený na pevný vlasec a udičku do tlamiček natěšených diváků zasekává víc než pevně. (Přičemž "intelektuální" krásu šansonů Hany Hegerové v Děvkaři nahradila v Okresním přeboru pravá česká country).

Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) je magor a fotbalový fanatik. V králíkárně chová Skuhravého s Rosickým a Kvašňákem, plot má vyvedený ve sparťanských barvách a jeho srdce prahne po vytouženém postupu do kraje. To, co se nepovedlo na jaře 1972, by mělo konečně vyjít letos. Kostomlaty, Nekostomlaty! Jenomže kvůli prohozeným fázím na místním železničním přejezdu se u hřiště houslického Slavoje začínají nebezpečně hromadit kolotočáři, do toho vlezdoprdelka Luňák (Ondřej Vetchý) mele něco o trojúhelníkové taktice ve stylu Barcelony, AC Milán či kýhočerta, veš líná Kužel (David Novotný) bojkotuje předzápasové soustředění v Hlístkách a v pokladním Hovorkovi (Pavel Kikinčuk) se začíná probouzet vášeň hazardního hráče. Navíc je tu onen hřích jara 1972, kdy to po báječném podzimu šlo všechno nečekaně do kopru. To je tak, když se dospělej chlap, takto Vašek Orel (Luděk Sobota) zblázní do vdané ženské, takto Toničky Hnátkové (Jaroslava Pokorná) a tým rozklíží zevnitř.

Okresní přebor vlastně žádný příběh nemá. Hnátek by měl podstoupit transplantaci srdce, Luňák chce být trenérem, Áda Vetvička (Leoš Noha) romanticky prahne po okaté kolotočářce s modrým přelivem (Pavla Beretová), světský padre (Norbert Lichý) hledá cestu z louže do bláta a obvoďák z padesát kilometrů vzdáleného obvodu (Jan Hartl) se jen snaží dostát Hippokratově přísaze a přitom se sám nezbláznit...

Celé je to o neuvěřitelné krutosti (i lásce) těch nejbližších, o drobnostech všedního života, přesně pozorovaných situacích, výmluvných pohledech... Prušinovskému se daří nějakých pětačtyřicet let po Formanovi s Papouškem resuscitovat metodu zdánlivého amatérismu, kombinujícího neherce s herci, v němž je místo pro naivitu, hloupost, trapnost... prostě osvobozující (i usvědčující) obyčejnost.

Ale stejně jako u Formana i tady je to jen zdání, pouhé mimikry ve skutečnosti velmi pečlivě staveného příběhu o jedné velké lásce (k fotbalu) a jednom velkém (manželském) odpuštění. Jeho rovina je tak jemná a přitom tak silná, že nemůže neoslovit ani vyloženého cynika.

Českými kiny proběhla v posledních letech celá řada diváckých hitů, nařachaných komedií, které se tvářily jako ze života, ale se životem se většinou dost zásadním způsobem míjely. Okresní přebor se na první pohled zdá nadsazeným pohledem na bizarní svět čutálistů respektive bodrých venkovánků, ve skutečnosti ale stojí tomu, co můžete dnes a denně slyšet za tenkými stěnami svých paneláků, vidět za bambusovými stínítky satelitních Potěmkinovů či cítit u sousedovic hnoje kdesi na vsi, setsakramentsky blízko. Občas jako by vám dýchli rovnou do obličeje. Proto se u Okresního přeboru nejen smějete, proto vás u něj i tak nepříjemně mrazí. Nesmějete se Hnátkům, Luňákům, Kuželům a Větvičkům, poznáváte sebe.

Hodnocení: 85%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE