Recenze: Alois Nebel (II)

O ději filmu se nedá moc rozepisovat, ale o tom až za chvíli. Nejdříve se rozhodně musíme pozastavit u jeho formální stránky. Pokud jste si ještě nepustili trailer, udělejte to...

Českých filmů, o kterých můžeme napsat, že mají unikátní výtvarné pojetí, je od revoluce strašlivě málo. Alois Nebel k nim rozhodně patří. Není to celosvětově unikátní pojětí a tvůrce se na tiskovce sám od sebe přiznal, že se inspiroval filmem Waking Life (který při tiskovce nazýval "Walking Life"). Zdrojovým materiálem filmu byly reálné záběry s reálnými lidmi, který byly následně počítačově promasírovány, ručně doanimovány a doplněny CGI grafikou, aby vzniklo něco V ČESKÝCH KONČINÁCH unikátního. A povedlo se a výsledek vizuálně připomíná stejnojmenný (také černobílý) comics, podle kterého film vznikl.

Výtvarná podoba je tak zajímavá, že se divák většinou nenudí, i když se na plátně nic akčního neděje. A to je naprostá většina filmu. Naprostou většinu filmu sledujeme, jak někdo sedí, kouká do blba, přemýšlí, někam pomalu jde nebo velmi úsporně prohodí pár slov. To nemyslím jako výsměch! Film je záměrně V-E-L-M-I R-O-Z-V-L-Á-Č-N-Ý a díky správné hudbě (tedy spíše díky ambientním zvuchovým plochám) to funguje a je to hypnotícké, aniž by to bylo příliš uspávající.

Také rozhodně stojí za vypíchnutí titulní role. Díky Miroslavu Krobotovi je Alois Nebel opravdu působivá figurka, jejíž zdánlivě tiché apatie bych se v reálu asi dost bál.

Potud stále vše OK, nebo ještě více než OK. Problémy začnou ve chvíli, kdy se film snaží být něčím jiným než náhodnou sondou do každodenního neutěšeného života psychicky narušeného člověka. Film Alois Nebel by totiž měl mít děj, což nefunguje z jednoho prostého důvodu: Filmaři ho nedokázali odvyprávět.

V presskitu jsem si přečetl několik důležitých skutečností (například že postava X byla znásilněna postavou Y, tudíž by to její dítě vlastně mohlo být dítětem postavy Y...), které jsou NAPROSTO ZÁSADNÍ pro pochopení děje filmu a jeho dramatického vyvrcholení. Kdybych si tyto věci nepřečetl v presskitu, ze samotného filmu by mi nikdy nijak nedošly. Na tomto místě můžete argumentovat mou nedůvtipností, ale v malém hloučku čtyři lidí (z nichž dva byli filmoví kritici a jeden filmový producent/režisér) jsme si toho v průběhu filmu nevšimli ani jeden, a i po přečtení presskitu měli různí z nás z nás různé teorie o tom, co byl vlastně zač ten Roden, které z dětí ve flashbacku (v roce 1945) vlastně bylo Alois Nebel nebo kam, proč a s kým jel v roce 1945 ten vlak - až při diskusi s tvůrci po filmu nám docvaklo, že zřejmě nikoliv s Čechy do koncentráku, ale s vysídlenými Němci pryč z Československa. Nebo to byly ve dvou flashbacích dva různé vlaky? Můžete nás mít za idioty, ale nečetli jsme comics a na plátně jsme viděli pouze pár sekund toho, jak nějací lidé nastupují ve spěchu a ve stresu do vlaku, a někteří z nich při tom mluví německy.

V tomto ohledu bych mohl Aloise Nebela srovnávat třeba s Harrym Potterem, na kteroužto filmovou sérii jsem rezignoval okolo pátého dílu, kdy mi došlo, že bez znalosti knih a dobré paměti (na předchozí díly) nemohu pochopit, co se na plátně děje. Fanoušci comicsu Alois Nebel, nebo ti, kteří si pamatují každé slovo, které ve filmu je proneseno, mohou být s výsledkem pravděpodobně spokojeni, ale pro mě něco takového není plnohodnotný film. Slabiny scénáře podtrhuje i skutečnost, že jsem při velmi letmém listování comicsovou předlohou (po zhlédnutí filmu) narážel na kresby a dialogy, které dávaly smysl scénám, u kterých jsem ho v kině postrádal.

Jak už jsem psal, depresivní pomalá atmosféra se vydařila. Ale kdyby film skončil například ve 30. minutě (když Nebela odvážejí do blázince), měl bych z té atmosféry naprosto stejný pocit, jako jsem měl po skončení celovečerního snímku.

Hodnocení: 60%