Vánoční Red One ukazuje částečně to nejhorší z Hollywoodu. Uhlí si ale tato zábavná blbost nezaslouží

Slušně se k sobě máme chovat nejen o svátcích, na což však lidé po odzvonění dětské bezúhonnosti a pod vlivem mnoha škodlivých vlivů, třeba i těch rodičovských, záhy zapomínají. Vánoce mají z duchovního hlediska jednak připomínat oběť Ježíše Krista pro dobro hříšného lidstva, navíc také každoročně symbolicky bilancovat to, co si každý z tradičního i soukromého ponoukání ke slušnosti a dobrým mravům odnesl. A také dětem poskytovat víru v cosi spravedlivého, nepostihnutelného a většího než jakýkoli hmatatelný dárek. Ta jim totiž může zůstat a vést jejich mentalitu i v dospělosti.

Jack O'Malley (Evans) tyto hodnoty poztrácel už jako malý kluk, jenž v úvodní sekvenci svým bratrancům vyjeví skrýš, v níž se doma ukrývají dárky ještě před zpochybňovanou návštěvou Santy. Jako dospělý muž samolibě koná nekalosti, což režisér Jake Kasdan (Jumanji: Vítejte v džungli) celkem důvtipně znázorňuje v jediné scéně představující typického člena seznamu zlobivců. Jack z geografického institutu odcizí důležité udělátko, svůj vstup kamufluje požárem venkovní besídky, miminku v kočárku sebere lízátko a plastové víčko od kelímku s kávou hodí na zem, ačkoli hned záhy mine koše s tříděným odpadem. Zkrátka ztracený případ, navrch ještě nedbalý otec, jehož si bývalý Captain America od první sekundy pořádně vychutnává.

Použitím ukradené věcičky pomůže anonymnímu plátci odtajnit souřadnice místa v Arktidě, aniž by tušil, že právě tam, pod neproniknutelnou a signál rozrušující kupolí, vězí bájná Santova dílna. Nemá ani ponětí, že přes další lidské zdroje pomohl 900 let staré čarodějnici Gryle (Kiernan Shipka). Ta na severní pól pronikne, nabušeného Santu rozcvičujícího se pěti sty kliky zajme a úplně všechny zlobivé lidi hodlá potrestat, v čemž podle ní bodrý obdarovávač selhává a což ona sama s pomocí Clausova bratra Krampuse (Kristofer Hivju) po několik staletí marně prováděla.

Cítíte v tom to nefalšované kouzlo Vánoc? Inu, v Hollywoodu si duchaplnější sváteční alegorie vybrali klasikami typu Život je krásný, v drtivé většině případů jde na stříbrných plátnech výhradně o věcnou materialistickou komerci souznící s podobiznou obtloustlého dědečka v červeném na blyštivém kamionu Coca-Coly. Red One rozprašuje cokoli magického podobně jako cynický Jack, jenž musí zvrátit své mizerné skutky a polepšuje se poznáváním mytologických aspektů světa.

Jimi jej provádí nabručený Callum, jenž ztratil víru v polepšení stále horšího lidstva a v předvečer Vánoc svému šéfovi oznámil, že tohle je jeho poslední šichta. Dvouhodinový film se tak na úrovni vyprávění brzy stává vánočním asi jako první Smrtonosná zbraň, zahájená písní Jingle Bells, v níž detektiv krátce před důchodem nuceně spolupracoval s nevyrovnaným mladším kolegou a pomáhal mu osvětlit, kam patří. Tempo je zpočátku nakažlivě svižné a velká akční scéna, při níž se Callum snaží ve vzduchu, na skútru i na řinoucí se lavině zabránit šéfovu únosu, má dokonce i pevný dějový základ. Na druhou stranu rychle vyjeví rozpačitou úroveň efektů, jimiž se tu místy působivě zhmotňují fantaskní dimenze známého světa, ale obraz hlavně v zazších plánech zůstává divně rozmazaný a prostředím se rozhodně kochat nemůžeme.

To je hodně nemilé vzhledem k tomu, že Amazon do téhle hybridní kino-streamovací premiéry nasypal údajně 250 milionů dolarů. Na jednu stranu tím spáchal ty nejhorší hříchy současné studiové tvorby, která vzniká a vypadá jako spotřebka s těmi nejprofláklejšími tvářemi, jaké si s danými projekty spojujeme. Alespoň že Johnson se tu drží zkrátka a jeho výhružná póza vtipně protiřečí až parodickému objevování světa, jež Callum před vyjeveným, méně a méně ležérním Jackem rozehrává. Scenáristé Chris Morgan (většina dílů Rychle a zběsile) a Hiram Garcia (Young Rock) v tomhle aranžmá odvádí dobrou práci, a přestože do útrob severního pólu jsme už pronikali namátkou v Polárním expresu, Vánoční kronice, Vánočním skřítkovi nebo Fatmanovi, Red One je v lecčems osobitý a roztomilý.

Jen v mála situacích film vyvolává imbecilní dojem a obecně je ve svém morálním sdělení na podobné úrovni jako předloňské muzikálové Spirited, v němž se ve variaci na Vánoční koledu napravoval egoistický Ryan Reynolds. Jen tady se preferuje Rockovi a Evansovi bližší schéma buddy komedie a jakési fantaskní špionáže – ředitelství severního pólu pod palcem Lucy Liu operuje v místnostech jako ze CIA, i když oddělení s dárky praští do očí barevnou infantilností až sitcomovou strohostí. Špičkující se dvojka cestuje po světě hlavně díky Jackově hackerském umění, ale záhy na prosluněné pláži čelí sněhulákům, jejichž nejcitlivější tělesnou partií je mrkev mezi očima. Dočkáme se i exkurze u Krampuse, jehož repliky Hivju labužnicky přežvykuje a užívá si je podobně jako jeho postava fackovací soutěž.

Mohla to být špičková akční oddechovka s ryzími žánrovými přísadami, což se úplně nezdařilo hlavně ze dvou důvodů. Finální akce nestojí za mnoho kvůli zmíněné kvalitě obrazu i skutečnosti, že v cestě bájné čarodějce musí stát i obyčejný lidský smrtelník. Gryla, schopná měnit podobu i velikosti, se tak musí ohánět jako kung-fu zápasník a do kopru jde kromě magie i mytologie. Jack současně musí dojít morálního prozření, a pomineme-li samotnou tendenčnost toho, že takový bezohledný a sobecký chlápek vůbec má syna a že jeho matka vůbec stojí o to, aby se s ním vídal, jejich rodinná rehabilitace odklání jinak zábavný mišmaš k tuctovému, samozřejmě ale skrznaskrz svátečnímu poselství. Jackova náprava přitom proběhne velmi uondaně a je vyloženě zarážející, jak může pár vlídných slov zvrátit postavení na Santově negativním seznamu, vysloužené léty tvrdé bezohlednosti.

Red One je prostě vánoční blbinou pro masy, která naštěstí ty nejopakovanější hříchy drahých streamovacích originálů umí schovat za přiznaně eklektické schéma nebo za kupu srandovních postaviček, o jejichž světě bychom se nakonec chtěli dozvědět víc. I když takhle neurvale uhňácat do jedné formy špionáž s teroristkou, která vede arcipadoušské povstání s cílem úplné anihiliace zlobivců (takže víceméně všech dospělých i pubertálních obyvatel planety), a fantasy o záchraně Vánoc i jednoho zdánlivě nenapravitelného odpadlíka tváří v tvář mytické čarodějce, to se dá jako snaživě vyvedená oddechovka s nadhledem nasát asi jen jednorázově. Být to v režii čistších žánrových pionýrů jako Tommy Wirkola (Šílená noc) nebo Michael Dougherty (Krampus: Táhni k čertu), paradoxně to mohla být ještě záživnější spotřebka než pod kompetentním, ale přece moc zdrženlivým a neosobním Kasdanem.

Podívejte se na žebříček nejlepších blockbusterů podle databáze Kinoboxu. Mrknout přitom můžete i na žebříček nejlepších filmů tohoto roku.