Horor 30 dní dlouhá noc před třemi lety příjemně překvapil. Konstelace hvězd byla při tvorbě krvavého upírského fláku nezvykle vstřícná a tak přihrála ceněné komiksové předloze sympatické herce, šikovný scénář a především talentovaného režiséra Davida Sladea, který je natolik schopným krejčím, že dokázal do pozice „snesitelné“ dostat i poslední odvysílaný díl Twilight ságy. V případě „Třiceti dní“ se mohl Slade naplno opřít do nekorektních strun a využil toho maximálně. Málokterý žánrový film nabídl tak děsivé (a přec neteatrální) zubaté zrůdy. Málokterý režisér si tak šikovně poradil s nabízenou hororovou látkou a k tomu ti vybičovaní herci, kterým se lehce věřil boj o holý život. Jako bonus lahůdky typu holčička – upír, nebo několikaminutový nepřerušený pohled na hotové inferno z ptačí perspektivy. Recenze byly téměř orgasmické (i domácí kritika nešetřila chválou), návštěvnost přesto nijak závratná. Necelých sto milionů celosvětově pro flák za 50 mega, to zkrátka není vlhký sen producentů. A tak se i přes dobré ohlasy dvojka vydává rovnou na video.
Zpočátku tu ještě byla malá naděje v podobě Melissy George, které se v roli Stelly natolik zalíbilo, že byla ochotna jít do pokračování. Nebo se tak alespoň tvářila do doby, než byl snímek oficiálně ohlášen na video. Těžko říct, kolik je pravdy na tom, že za její nepřítomnost může nevhodný termín natáčení, ve dvojce každopádně roztomilá bojovnice se sexy předkusem chybí. Ne její místo nastoupila fyzicky možná vděčnější, herecky nicméně podstatně méně schopná Kiele Sanchez (tak trochu klon Julii Benz ze seriálu Dexter). Nevím, jestli za to může všeobecně akčnější využití Stelly ve dvojce, nebo samotná představitelka, Stella zde nicméně působí vyloženě komicky a roli drsňačky bych jí nevěřil ani v okamžiku, kdyby měla v kleštích mé genitálie. Pronášení hlášek, odhodlané / zamyšlené pohledy, či akční nasazení, to vše má v případě Sanchez nulovou uvěřitelnost.
Příběh je trochu matoucí. Z jedničky jsem nabyl dojmu, že byli tamní upíři posledními zástupci svého druhu a ejhle, ve dvojce jsou všude (ale možná si to jen špatně pamatují). Každopádně Doba temna připomíná spíše seriálového Bladea, který podobným způsobem začlenil upíry do společnosti a vše obalil snaživými, nicméně lacině prezentovanými nápady. Doba temna má pár světlejších scenáristických záblesků (krvavý polibek, "reborn" finále), vše ale zabíjí nízký rozpočet a televizní look. Režisér / scenárista filmu Ben Ketai se již na pár televizních spin-offech filmu podílel a dle všeho si tím získal důvěru studia. Spíše je ale levný, protože o nějakém talentu nemůže být řeč. Osobně jsem televizní doplňky neviděl a po Době temna se k tomu asi nikdy neodhodlám. Dvojce chybí byť jediný opravdu výrazný režijní moment, akce je naprosto nezajímavá a herci většinu času vypadají, že nemají ponětí, co hrají. Snad jen Mia Kirshner v roli upíří královny se přiblížila působivým partům z jedničky. Na záchranu celku ale nemá dostatečný prostor.
Nebývá zvykem, aby videosequel důstojně navazoval na svého předchůdce a Doba temna to potvrzuje. Nižší rozpočet, horší masky, slabší režisér a béčkové obsazení. Zůstaly jen působivé flashbacky z prvního dílu, díky kterým však o to víc vyvstane vizuální lacinost pokračování. Pokud hladovíte po krvi, vraťte se k osvědčené jedničce. Tenhle sequel vaši žízeň neuhasí.