Recenze: Twilight sága - Zatmění

Není třeba se zdržovat dějem. Edward miluje Bellu. Bella miluje Edwarda. Edward chce manželství. Bella sex a být upírem. Obojí bude v manželství. I Jacob miluje Bellu. Bella tvrdí, že k němu nic necítí. Victoria milovala Jamese. James umřel díky Belle a Edwardovi. Victoria rozpoutá peklo.

První dva filmy, jakkoli úspěšné a fanoušky předlohy zbožňované, se staly obřím terčem kritiků. A nutno podotknout, že po právu. Nezávisle na jednoduchosti knih, které efektně prodaly moderní verzi červené knihovny, jsou první dva filmy samo o sobě velmi slabé. A to ze stejného důvodu – prakticky jim chybí dějový posun i výraznější momenty.  V jedničce se Bella dostane do osidel upíra, který se pokaždé v její přítomnosti chová jako astmatik a oba jsou zmatení. A jak minuty ubíhají, nejsou ani o nic chytřejší, ani zmatenější. Jsou stále jen zmatení. Ono přešlapování na jednom místě je samozřejmě jedno každému, kdo má postavy zažité ze stránek papíru, ale pro pouhého diváka jsou ty charaktery neskutečně prázdné. Nikdo se pořádně nevěnuje jejich motivacím ani historii. Jen přítomnosti, ve které jsou všichni jen zmatení. První chyba.

Druhou chybou je, že se to řeší tak dlouho a monotónně. Na trojce je krásně vidět dějové vákuum celého fenoménu, protože k ní může přistoupit i ten, kdo o první dva filmy nezavadil a přesto se bude lehce orientovat. Není to dáno promyšlenou expozicí, ale čistě faktem, že všechny důležité momenty z prvních dvou filmů lze nacpat do jediné věty. Jakkoli mohou fanoušci křičet, že je to v pořádku a že to tak mají rádi, i v Summit Entertainment jsou si  moc dobře vědomi toho, že je jejich zlaté dítě tak trochu nedochůdče. Do trojky byl proto, po dvou sterilních volbách, vybrán skutečně zajímavý režisér – David Slade, člověk stojící za vynikajícími filmy V pasti a 30 dní dlouhá noc (tedy člověk, kterému nevadí useknuté končetiny). Je samozřejmě otázkou, jestli má smysl angažovat podobného tvůrce pro mládeži přístupný projekt. Odpověď je někde na pomezí.

Slade si jednoznačně atmosféru umí prosadit. Již úvod Zatmění, ve kterém je naháněna jedna z nových postav, je výrazně temnější než oba předchozí díly dohromady. Akční scény jsou dokonce vynikající a jsou nejspíš tím hlavním důvodem, proč tentokrát studio vsadilo na výraznějšího režiséra (mají totiž v příběhu nemalou úlohu). Na druhou stranu působí vyloženě blbě, pokud máte poměrně drsné akční scény mezi upíry a vlkodlaky a nepadne v nich jediná kapka krve. Weird. Ve sladkobolné romanci dětí se bohužel Slade - stejně jako jeho předchůdci -  ztrácí.  Na vině je předloha, která vztah staví na kolovrátku „jsi ten pravý, jedinečný, věčný, stoprocentně, nikdy jinak“ a to bez jediného náznaku pochybení ze strany těch, kterých se to týká. Působí to zkrátka úsměvně (minimálně pro každého, kdo kdy vztahem prošel), bere se to příliš vážně a bohužel to zabírá víc jak polovinu filmu. Po dlouhé době se mi stalo, že mi bylo hned několikrát během filmu za herce opravdu hodně (HODNĚ!) trapně, že musí pronášet své repliky.

Stagnace hlavních postav je naprosto nejotravnějším znakem celé série. Kristen Stewart je navíc z klíčového trojúhelníku (kamenujte si mě vazbou předlohy) jediná, kdo je ve své roli jakžtakž uvěřitelný. Sošný Lautner je v roli toho, který „cítí a hřeje“ paradoxně kožený a Pattinson zase v roli „mrtvého“ ukňouraný. Rozdíl v postavách patrný, uvěřitelnost minimální. Ani další (nové, či staré) postavy to vzhledem k minimálnímu prostoru nevytrhnou (a Dakota Fanning je vyloženě na odstřel). Snad jen Jackson Rathbone si zaslouží vypíchnout – konečně někdo, kdo ve své roli vypadá trochu stylově.

Za zmínku, která se stará o vyšší práh snesitelnosti, stojí pár povedených vtipů. Ale opravdu jen pár ("To nemáš tričko?"). A při troše zvrhlosti se dá ocenit i myšlenka, že v sestavě "polonahý vlkodlak, upír a dívka" je obyčejný člověk zastáncem nemorálního chtíče, díky kterému se hodně postav povraždí (takový radikálnější Disney).

Zatmění je sice nejlepším dílem série, stále to ovšem znamená pouhý podprůměr. Citlivým pasážím chybí méně papírem šustící dialogy i lepší herci a ději chybí… no, děj. David Slade se sice snaží, aby tuhle bitvu alespoň posunul k hranici snesitelnosti (a nutno podotknout, že je tu několik opravdu dobrých momentů), ale ani on sérii Twilight nedokáže patřičně pozvednout. Slabý základ se holt dá maskovat jen do určité míry.

P.S.: Mnozí se pozastavují nad obřím úspěchem fenoménu, ale vlastně to zas tak nepochopitelné není. Twiligt sága je cílená, podobně jako třeba seriál Ordinace v růžové zahradě, na určitou specifickou skupinku diváků, která se ráda ztotožní s obyčejností hlavních hrdinů. Obojí nevyžaduje složitý děj, ani výrazné změny (stejně jako v případě limonádových seriálů lze i u Twilight ságy vynechat libovolný díl bez výraznější ztráty v ději). Hraje se na postavy a jejich citové lapálie. Nezávisle na tom je nicméně tristní, pokud jsme ve třetím dějství série, kde má každý díl dvě hodiny čistého času a za celou tu dobu neušly postavy téměř ani metr. A napětí z toho, koho si Bella vybere, pražádné. Na to je tah příliš jednostranný.

P.P.S.: Je nicméně bez debat, že jde (pokud mluvíme o schopnosti prodat produkt) o ukázku geniální marketingové strategie, která dokazuje, že i s málem se dá (minimálně v očích fanoušků) čarovat. Že z toho budou mít další generace legraci, to už je věc druhá.