Recenze: Machři

Takzvané „sandlerovky“ jsou dnes již naprosto uznaný žánr. Parta komiků okolo Adama Sandlera vytváří jednoduché komediální produkty, někdy čerpající ze snaživější zápletky (50x a stále poprvé), jindy se opravdu snažící vystoupit z komediálního průměru (Malý Nicky - Satan Junior, Zohan). Většinu času si ale vystačí s partou pitomců, kteří se chovají infantilně a vytváří debilní situace. A občas se tam mihne Steve Buscemi.

Slovo debilní k Machrům docela sedí. Zápletka je tolikrát omletá, že už to vlastně ani víc nejde (nejčastěji se mi v souvislosti s Machry vybavovala komedie Dvanáct do tuctu 2… což není moc dobrá vizitka). Parta dospěláků (nedospělých = muži, dospělejších =ženy) se na dovolené snaží potomstvu vysvětlit kouzlo přírody, zavzpomínat na své vlastní mládí a do toho přirozeně nemůže chybět sok, se kterým dojde na utkání.

99% vtipů je v téhle komedii prvoplánových, hloupých, dětinských, pitomých a bez špetky nápadu. JENŽE jsou podávané v takové kadenci a s takovou upřímností, že se lze přeci jen nakonec nechat opít rohlíkem. Hodně totiž záleží na tom, pokud máte ve svém okolí nějaké podobně nedospělé kamarády, kteří vás svým zamrznutím v čase dokáží bavit (a umí vás strhnout). Kluci jsou kluci a i když přišly manželky, dluhy, hypotéky a děti, pořád jsou těmi pěti malými kamarády, kteří mají své postavení v partě.

Největší chybou celého filmu je bez debat to, že charakterové rozdíly mezi ústřední pěticí nejsou výraznější. Díky tomu nevnímáme postavy, ale čistě jejich představitele. Je fuk, že je jeden zženštilý, druhý zvrhlý, třetí sexuchtivý, čtvrtý zpohodlnělý a pátý někde mezi tím vším. Vidíme zkrátka jen Adama Sandlera, Chrise Rocka, Davise Spadea, Kevina Jamese a Roba Schneidera, jak si za peníze nějakého studia vyrazili k vodě, vzali k tomu pár dalších lidí, kameramana a pak už blbli před kamerou. Jediný, komu se daří překročit rámec napsané postavy, je tradiční Sandlerův host Steve Buscemi (proč že to vlastně dělá?), jehož burák vyhecovaný do bláznivého kousku stojí za zapamatování.

Ženy (a vlastně veškeré ostatní postavy) mají přirozeně pouze epizodní postavení (a to včetně stále velmi hot Salmy Hayek).

Machři patří k tomu slabšímu, co Sandler se svojí partou natočil. Jeden (pro Sandlera netypický) prvek tu paradoxně ale jakžtakž funguje. A to, že i věční kluci se čas od času musí chovat dospěle. Je to jen  problesk, přesto to skoro působí jako osobní zpověď všech zúčastněných… a pokud máte smysl pro černý humor, může vás pobavit i mírná scenáristická zvrhlost, která  Schneideri  nadělila dvě opravdu luxusní dcery (ale aby to bylo spravedlivé, i jednu opravdu ošklivou!).

Na Machry má smysl jít do kina pouze s partou opravdu dobrých kamarádů (myšlena klučičí parta a ideálně s nějakým alkoholem v kapse). Pak vám bude řada infantilních situací dobře známa a máte šanci se u nějakých těch hovadin, co postavy provádějí, i slušně pobavit. Pro všechny ostatní jsou Machři 100% ztrátou času, která si své místo zaslouží v sobotním odpoledním televizním programu.

Hodnocení :  55%