Hitlerova první porážka v Narviku Nory zabolela. Filmové zpracování od Netflixu nezvládá zúročit silné morální dilema

Narvik je po Bitvě v ústí Šeldy dalším filmem z originální produkce Netflixu, který vrhá světlo na spíše přehlížené milníky druhé světové války. O německém obléhání a následném osvobození přístavního města na hranicích Norska a Švédska se ve školách moc neučí a jde o látku, která si o mainstreamové filmové zpracování říká. S rozpočtem kolem osmi milionů dolarů (dle informací databáze IMBb) se Narvik řadí k nejdražším norským filmům. Prvenství drží loňský jedenáctimilionový War Sailor, jenž se rovněž odehrává za druhé světové války a který se na podzim uváděl v zahraničních kinech.

Režisér Erik Skjoldbjaerg (Insomnie, V hlubinách) a scenárista Christopher Grondahl (Temné lesy) měli na paměti hlavně edukační hodnotu a snímku propůjčili místy dokumentární výpravu. Úvod i závěr rámují vysvětlující titulky, které zdůrazňují význam či následky zobrazených událostí, a časté posuny v čase rovněž doprovází textové údaje. Film se stopáží 108 minut se takto pokouší o věcné a přehledné znázornění historických souvislostí, které doplňuje fiktivní zápletkou.

Příběh se zaměřuje na manželskou dvojici Ingrid (Kristine Hartgen) a Gunnar Tofte (Carl Martin Eggesbo). Ingrid pracuje v hotelu a díky znalosti jazyků slouží německým vojákům a jejich konzulovi (Christoph Bach) jako tlumočnice. Nacistické jednotky obsadily Narvik bez boje a početně znevýhodnění norští vojáci včetně Gunnara zahajují partyzánský odboj, když do vzduchu vyhodí železniční most. Gunnar padne do zajetí a Ingrid se v okupovaném městě stará o malého synka, posluhuje Němcům a ukrývá anglické špióny, kteří musí zosnovat plán námořního osvobození.

Tvůrci znázorňují zapojení několika národů prostřednictvím osobního příběhu Ingrid, před níž vyvstává neřešitelné morální i emoční dilema. S manželem v zajetí, vystrašeným dítětem a podezřívavými Němci v zádech naslouchá apelům Britů, kteří jí vštěpují důležitost špionážního poslání. Obstarává jim plány německé obrany města a umožní úder britského námořnictva, který ústí v nekonečné ostřelování ohrožující na životě ji i všechny její blízké.

Co všechno může člověk obětovat pro vyšší dobro? Jedna ze základních otázek lidstva i řady válečných filmů od maďarské Páté pečeti po Zachraňte vojína Ryana doléhá na protagonistku, jejíž rozhodnutí a psychika ovšem zapadají v nevyváženém multižánrovém vyprávění. Narvik není spektakulární film, který by se chtěl zavděčit násilnou akcí a heroickými činy postav. Není ale ani důmyslnou špionáží, neboť v každé chvíli máme víc informací než jakákoli postava. Nejvíc ze všeho připomíná rychlý průlet pozapomenutou historií, v němž se spěje k dramatickému finále nikoli sérií nečekaných zvratů, nýbrž rozdílnými zkušenostmi dvou hlavních aktérů.

Příběh se ke Gunnarovi vrací ve druhé polovině a dává na srozuměnou, že jako otrocká pracovní síla a následně i voják v akci má důvod německé vetřelce nenávidět. Ingrid podstupuje složitější vývoj. Doléhá na ni morální neuchopitelnost války, v níž pochybné činy nepáchají pouze Němci. Film disponuje působivými scénami z temných podzemních krytů, jimiž otřásají venkovní exploze. Ingrid se choulí k synkovi, jehož později pronáší hořícími troskami města, nad nimiž létají střely. Tyto znepokojivé obrazy ale snímek nepodpoří hlubším zkoumáním svých hrdinů, kteří moc uvěřitelných lidských emocí neprojevují.

Na to, že pro scenáristu je zásadním motivem rodina a její násilné rozvrácení, odpovídající rezonance se v závěru nedostaví. Film se uzavře přesně tak, jak si po rozdělení obou manželů představíme, a z hutného historického svědectví učiní fádní rodinnou moralitu. Každý aktér si uchová archetypální účel a bez náznaku vypravěčské inovace poslouží tendenčnímu vyznění, které podtrhne nutnou sounáležitost.

Není to nutně špatně. Narvik se neřadí k nekvalitním produkcím, které o svém tématu nepřemýšlí. Tvůrci jen uvažují příliš obecně a nenabídnou nic, co by kdokoli se zájmem o historii potřeboval vidět. Alternativní názvy filmu obsahují dodatek Hitlerova první porážka, čímž lákají na podívanou o zásadním zvratu nejhoršího válečného konfliktu minulého století. Vojenský a dějinný rozsah událostí ovšem tvůrci pouze naznačí prostřednictvím titulků, a jelikož se nedokážou ani dostatečně přiblížit k postavám a zužitkovat všechny nabízené žánrové linie, jejich spotřební výtvor spěje k brzkému zapomnění. A to je přitom to poslední, o co usilovali.

Jedna z nejslavnějších knih všech dob se dočkala už třetího zfilmování. Je určitě nejbrutálnější, ale ne nejlepší. Tento díl bude i tom, jak se dá filmovat válka.