Indický dokument o „řezníkovi z Dillí“ představuje krvavé zločiny a alarmující postupy tamější policie

Nová dokumentární minisérie od Netflixu Nejhorší sérioví vrazi v Indii: Řezník z Dillí (Indian Predator: The Butcher of Delhi) přináší zcela nový a dosud neprozkoumaný pohled na indické prostředí. Jednak je způsob vyšetřování indické policie v porovnání se západními standardy neuvěřitelně laxní, druhak byl daný sériový vrah šílenec, jehož se bála celá vesnice, v níž strávil dětství, a tak se raději nikdo nikdy o ničem, co s mužem zažil, nezmínil. Sérii režíroval indický tvůrce Ayesha Sood, jenž má na svém kontě již řadu snímků jako je například Stories of the Newhood nebo Toughest Women in India.

Seriál nám představí běsnění sériového vraha jménem Čandrakant Jha. Ten zanechal v roce 2006 před věznicí v druhém největším indickém městě Dillí v košíku na ovoce lidské ostatky. Ten den zároveň na policejní stanici zavolal neznámý muž, jenž se policistům začal vysmívat, urážet je a v neposlední řadě je označil na neschopné. Policisté okamžitě informovali věznici a zjistili, že se nejednalo o žert, nýbrž o skutečný čin. Tělo muže nemělo hlavu, bylo pečlivě zabaleno, aby z něj nevytekla jediná kapka krve, a ke všemu zde tehdy neznámý viník zanechal dopis. I v něm se vysmíval policii, nabádal ji k tomu, aby jej našla a označil je za nespravedlivé a bezmocné.

V tomto dokumentu také následné pátrání policie působí jako jeden velký pokus a omyl. V městě Dillí je denní rutinou nalezení zhruba osmi lidských těl. Ta jsou po dobu tří dnů skladována v márnicích, kde se o ně mohou lidé, kteří někoho postrádají, přihlásit. Pokud se ale tak nestane, jsou těla zpopelněna, případ je uzavřen a nikoho nenapadne, že ve městě může řádit vrah.

Jeden z vrchních komisařů doslova řekl, že když není při zločinu někdo zastižený, tak se nestal a neexistuje. Jinými slovy, přepadnou vás v temné uličce a nikdo si toho zrovna v ten moment nevšimne? Pak nikoho nebude zajímat, co se vám stalo. Čandrakant Jha se policii vysmíval i z tohoto důvodu; nemyslel si, že jej budou se svým přístupem schopni chytit.

To se ale nakonec ukázalo jako omyl. Po necelém měsíci jej indická policie zadržela a zavřela do cely, kde se sériový vrah s čistým svědomím přiznal rovnou i k dalším vraždám. Nutno dodat, že o nich neměla policie ani tušení. Přesto se ale přiznal, protože se za ně nestyděl a byla to součást jeho hry. Tou chtěl poukázat na neschopnost a neprofesionalitu indické policie, což se mu částečně povedlo. Jeho případ se dostal i do zahraničních novin, kde nad ním tamější čtenáři jen kroutili hlavou. Nakonec byl Čandrakant Jha obviněn ze sedmi vražd, k několika z nich ale bohužel nebyly zajištěny důkazy. Časem však začala vyplouvat na povrch ještě horší pravda.

Podle svědectví jeho sousedů z vesnice, v níž vyrůstal, mohl mít Čandrakant Jha na svědomí až přes čtyřicet lidí. Svou perverzi projevoval již v raném mládí, když napadal své sousedy, unášel je a zašíval jim ústa, aby nemohli mluvit. Při tom všem je držel spoutané ve svém bytě, kam si zval přátele, fotil je s unesenými a tím se postaral o to, aby o tom nikdo z jeho návštěvníků, které následně pustil domů, veřejně nepromluvil. Byli by pak totiž považováni za komplice. V jiných státech by se to možná dalo vysvětlit, v Indii ale nikoli. Podle slov svědků, ale i z oficiálních policejních nahrávek, na nichž mluví sám Čandrakant Jha, se policisté nechovají úplně podle etických pravidel.

Na bohaté nevztáhnou ruku, zatímco nad chudými se povyšují. Obírají je na ulicích bezdůvodně o peníze a považují je za spodinu. I to byl jeden z dalších důvodů, proč měl vrah na policii takový vztek a nenáviděl ji. Sám totiž jejich vliv jakožto obyvatel spodní vrstvy a živitel rodiny pocítil. A to nejen on, ale i jeho šestičlenná rodina, manželka a pět dětí. Jaké vlastně byly jeho motivy k vraždám? Vše to údajně začalo v době jeho dospívání, kdy byl vážně zraněn kluky z vesnice. Poté co se vyléčil chlapce pronásledoval a postupně povraždil. To mu prý podle slov jeho kamaráda z dětství otevřelo vrátka k tomu stát se jedním z nejzáhadnějších a nejbrutálnějších vrahů v Indii.

Podle slov jednoho z novinářů, který v dokumentu vystupuje, se Čandrakant Jha držel učení, které říkalo, že pokud zabiješ špatného člověka, nejedná se o zločin. Všechny jeho oběti shledal nějakým způsobem vinné; jedna byla zlodějem, jiná znásilňovala ženy, třetí člověk ho štval, protože si po sobě neumyl nádobí. Jednoduše řečeno, sám je odsoudil za jejich hříchy a tím, že je zabil, jim vlastně prokázal službu.

Vrah je dodnes vězněný ve věznici v Dillí, kde si odpykává doživotí. Kolik přesně zabil lidí, zůstává neobjasněno, těla jeho obětí se totiž nikdy nepodařila nalézt. Svou přezdívku „řezník z Dillí“ získal proto, že těla obětí obvykle porcoval na několik kusů. Vždy jim odsekal hlavy, dále končetiny a přirození. Části poté rozházel po různých částech města, aby způsobil co nejvíce rozruchu.

Dokument je zpracovaný atraktivní a naučnou formou. Kromě toho, že zde uvidíte rozhovory s indickými vyšetřovateli, obyvateli vesnice či s jeho kamarády z dětství, budete moci vidět i řadu nahraných rekonstrukcí toho, co předcházelo zločinům, které Čandrakant Jha později napáchal. Stejně tak jsou zde i rekonstrukce toho, co se dělo krátce po jeho zatčení. To všechno snímku dodává jistý šmrnc a udrží si tak vaši pozornost. Navíc nehcybějí zachované televizní nahrávky a promítnuty vám jsou dokonce i fotografie obětí, které zachytil sám vrah.

Tento třídílný titul, jehož každá epizoda má kolem 40 minut, zobrazuje podle kriminalistky skutečný případ psychicky labilního muže, který se rozhodl vzdorovat indickému systému. A tvůrci to dokázali zachytit skvěle. V první epizodě jsou vám objasněny vraždy z pohledu policie, je zde zachyceno, jak probíhalo pátrání a následně dopadení. Druhý díl se týká primárně hlasových nahrávek Čandrakanta Jha, které nahrála policie během jeho výslechů a v nichž popisuje, jak své oběti zabil, kdy a proč. Ve třetím díle se poté tvůrci zaměřili na výpovědi lidí z jeho blízkého okolí, jak se jich jeho činy dotkly. Dokument vám poměrně rychle uteče a díky tomu, že zachycuje dění v Indii bez příkras, jej to od dalších dokumentů od Netflixu velice odlišuje a dělá zase o něco zajímavějším a více šokujícím.