Případ Roubal: démonický Hynek Čermák hraje usvědčeného sériového vraha. Seriálu ale schází punc výjimečnosti

Třídílná minisérie inspirovaná skutečnými událostmi se z několika perspektiv věnuje vyšetřování série vražd, jichž se měl v první polovině 90. let minulého století dopustit Ivan Roubal, jenž byl z některých usvědčen a odsouzen na doživotí.

Ambiciózní minisérie Případ Roubal vznikla exkluzivně pro streamovací službu Voyo. Za scénář je zodpovědná trojice Tomáš Bombík, Zdeněk Jecelín a Václav Hašek a za režii Tereza Kopáčová. Ta je známá několika zdařilými televizními projekty – antologiemi Soukromé pasti, Nevinné lži, dvoudílnou krimi Metanol a letošním Ochráncem. Všechny tituly spojuje snaha o seriózní ztvárnění rozličných palčivých aktuálních témat.

Za kvalitní se dá v několika směrech označit i tato rekonstrukce jednoho z nechvalně proslulých polistopadových kriminálních případů. Pochvalu určitě zaslouží věrná evokace doby. Herci jezdí v tehdy rozšířených typech vozů (hlavně ve favoritech), používají zastaralé počítače, koukají na analogové televize apod. Po stránce výpravy tedy není moc co vytknout.

Silné je i herecké obsazení a výkony představitelů. Nejvíce se pochopitelně bude mluvit o Hynku Čermákovi, který Roubala obdařil specifickým charismatem. Brutální sériový vrah bez problémů přechází z polohy démonického náboženského fanatika, jenž je přesvědčený, že soudit ho může jen bůh, do téměř opoziční role, kdy žoviálně laškuje se svými obhájci. Solidní herecký standard odvádí David Švehlík v roli odhodlaného policisty, který je přesvědčený o Roubalově vině a snaží se ho za každou cenu dostat do vězení. Prakticky totéž pak platí o postavě státní zástupkyně, kterou hraje Dagmar Havlová. Ta zde po dva roky starých Vlastnících dostala další výraznou roli, v níž předvádí ucházející výkon.

Potenciálně nejzajímavějšími charaktery jsou však Roubalovi obhájci – zkušený a bezpáteřní kariérista (Jan Čenský) a ambiciózní koncipientka a studentka práv (Kamila Trnková), která chce svému otci (Jan Slovák), renomovanému advokátovi, dokázat, že její tělesný handicap (od dětství je hluchá) jí nikterak nebrání ve vykonávání takovéto náročné profese. Zásluhou Kopáčové dostal Čenský letos už podruhé příležitost přesvědčivě ztvárnit protřelého charismatického mizeru (v Ochránci hrál populárního, ale zkorumpovaného ředitele školy). V obou případech se mu to povedlo nad očekávání dobře.

Skutečnou páteří příběhu se ukáže být morální dilema, jemuž musí čelit mladá budoucí právnička (která ale v reálném případu vůbec nefigurovala), jež je postavena do situace, kdy musí volit mezi pravdou a spravedlností na jedné straně a nadějnou kariérou a zájmy zastupovaného klienta na straně druhé. Tvůrci tak usilovali o povýšení „pouhé“ rekonstrukce, v níž se tradiční detektivní krimi potkává se soudním dramatem, na emotivní osobní příběh o svědomí a souboji hodnot. Vděčné téma je zde však pojato konvenčně a předvídatelně, takže potenciální emocionální vrchol díla vyznívá spíše jako chladný kalkul.

Pokud někdo doufal, že minisérie přinese komplexní vhled do kontroverzní (a psychicky silně narušené) Roubalovy mysli, má v podstatě smůlu. Přestože je Čermák v dané úloze skutečně působivý, seriál je primárně o vyšetřování jím pravděpodobně spáchaných zločinů (některé mu dokázány nebyly), nikoli hloubkovým a zneklidňujícím ponorem do duše člověka, jenž byl navzdory svému pevnému náboženskému přesvědčení schopný opakovaně páchat zrůdné vraždy.

Dílu k silnějšímu prožitku významněji nepomáhají ani občasné narážky na předchozí či současný politický režim: manželka Roubala při domovní prohlídce nařkne policisty, že se chovají, jako kdyby zde stále panoval komunismus; Roubal sám sebe během vyšetřování označuje za oběť „havlismu“ (což tvrdil i ve skutečnosti).

Seriálu nepochybně mohlo přidat na společenské relevanci porovnání a kritizování dvou značně protichůdných politických režimů, které se zde na přelomu 80. a 90. let vystřídaly, nesmělo by však jít o pár takovýchto výkřiků, které působí spíše jako letmé zpestření než sofistikovaná snaha zasadit Roubalovo stíhání do velmi specifického časoprostoru.

Rozhodně se dá říci, že Kopáčová znovu odvedla velmi profesionální práci. Případ Roubal má lákavý námět, smysluplnou dějovou strukturu, dobrý casting i prakticky neprůstřelnou technickou stránku. Vedle vynikajícího Metanolu či skvěle uchopenými vážnými tématy prošpikovaného Ochránce mu však schází něco, co by z lehkého nadprůměru udělalo zásadní událost, již zkrátka není možné minout.

Hodnocení: 65 %