Chudák Leto to zase odskáče. Morbius své diváky a divačky nenadchnul

Morbius je nová filmová marvelovka, jíž se chopil komiksovými filmy dosud nepoznamenaný švédský režisér Daniel Espinosa (Babylonská nemoc, Láska navzdory), jenž Morbia vytvořil pod křídly studií Sony. Ta mají za sebou distribuci obou dílů Venoma či nejnovější trilogii se Spider-Manem s Tomem Hollandem v hlavní roli. Není to tedy první snímek na motivy slavných amerických komiksů od Marvelu, přesto to tak ale trochu působí.

Ústředním antihrdinou je Michael Morbius (Jared Leto). Ten již od narození trpí vzácnou a neléčitelnou nemocí krve, která ho postupně zabíjí. Rozhodl se proto studovat medicínu, aby od tragického osudu osvobodil nejen sebe, ale i ostatní pacienty. Zasvětil tomu život a s výzkumem mu pomáhal jeho dlouholetý přítel Milo (Matt Smith), jenž vše financoval a trpěl stejnou nemocí jako Michael.

Po sérii neúspěšných experimentů a s vidinou utíkajícího času se Michael rozhodl pro jiné řešení. Odjel do Kostariky, kde žije vzácný typ netopýrů, kteří jsou schopní přežít pouze z pití krve. Objevil totiž v jejich DNA zajímavý vzorec, který by mohl zaplnit díru v té lidské a s trochou snahy úspěšně vyléčit jeho nemoc. Když se po několika testech na zvířatech jeví experiment jako úspěšný, vyzkouší lék na sobě.

Místo uzdravení se z něj ale stane bestie lačnící po lidské krvi. Po pozření léku ztratí vědomí a probere se až v momentě, kdy je sytý, přičemž na lodi, kde výzkum probíhal, je nalezeno osm mrtvých těl. Zděšený tím, co udělal, se vrací do své laboratoře, kde se snaží zjistit, co se s ním stalo a jak ovládat své nové schopnosti. Z nějakého důvodu ale přesně v tento moment zapomene na všechny své pacienty a životní cíle. To by se možná ještě dalo pochopit, kdyby v první části filmu nezdůrazňovali jednu dětskou pacientku, k níž měl Morbius hluboký vztah a jejíž čas se krátil. I kvůli ní si aplikoval takřka nevyzkoušený lék. Jenže poté už pacientka z filmu zcela zmizela, nebylo po ní ani vidu, ani slechu a vedlejší dějový motiv zůstal neuzavřený a nevyjasněný.

Film plynul vcelku uspokojivě do chvíle, kdy přišly na řadu akční scény. Ty byly nezajímavé, zasazené v neustálé tmě a hlavně opravdu nepřehledné. Celkově mi přišlo, jako kdybych se dívala na vůbec první „komiksárnu“, jíž se studia Sony chopila, i když víme, že to není pravda. Předpokládám, že za to může samotný ústřední antihrdina, jenž je znázorněný jako určitý typ superupíra. Zničehonic se tak nejedná o fiktivní bytost, kterou by stvořil Marvel, nýbrž se setkáváte s mytickým tvorem, k němuž se vážou stovky legend, má nespočet podob jak v moderní kultuře, tak v historii. Tvůrci komiksu i snímku se tak museli inspirovat již existujícími žánrovými prvky. Bohužel to je na snímku opravdu znát, protože hýří jedním upířím klišé za druhým.

Setkáte se zde jak s narážkami na Coppolova filmového Drákulu, poté na Drákulu: Neznámou legendu či na Buffy: Přemožitelku upírů, tak i na ságu Stmívání. Dokonce se zde setkáte i s narážkou na expresionistický upírský snímek Nosferatu, který ve 20. letech minulého století natočil režisér Friedrich Wilhelm Murnau. Právě podle něj je pojmenována loď, na níž doktor Morbius prováděl své experimenty.

A to zmiňuji pouze jednotlivé krátké scény, jež by možná publikum neznalé upířích filmů ani nezaregistrovalo. Jedná se například o momenty v akčních scénách, v nichž Morbius mávnutím ruky ovládá hejno upírů a graficky to vypadá přesně jako bojové schopnosti Drákuly ve výše zmiňovaném titulu Neznámá legenda. Nebo uslyšíte rádoby vtipné narážky na Coppolova Drákulu. Například když se v naprosto náhodné scéně od Morbia a jeho milenky Martine (Adria Arjona) dozvíte, že byl Drákula vlastně romantická duše, čemuž se oba zasmějí. Bohužel to ale jako vtip vůbec nevyznívá, o čemž svědčilo i hrobové ticho v kině. Nebudu zmiňovat, kde naleznete podobnost se Stmíváním, poněvadž bych vám tím pádem prozradila asi jedinou překvapivou věc, jež se udála v závěru filmu.

Vizuální stránka Morbia vypadá jako zmodernizovaná verze upírů z Buffy. Ano, fanoušci komiksů by mohli argumentovat tím, že se tvůrci museli držet komiksové předlohy. To je ale pravda jen napůl. Inspirovat se opravdu mohli, na druhou stranu to ale nevysvětluje, proč upíří tváře vypadaly spíše komicky, než že by budily respekt. Stejně tak bych filmu vytkla absenci krve. Chápu, že se jedná o film, na který pravděpodobně zamíří i řady dětí, ale upír cucající ze sáčků modrou tekutinu připomíná televizní reklamu na vložky. Nehledě na to, že se krev neobjeví ani žádné akční scéně, všechny jsou naprosto sterilní.

Co se týče hereckých výkonů, u těch je to zhruba padesát na padesát. Co se týče Oscary oceňovaného herce a zpěváka Jareda Leta, není co řešit. Působil přirozeně a je možné mu uvěřit každou scénu. Takže mi po jeho minulém komiksovém fiasku v Sebevražedném oddílu, kde se představil jako Joker, přijde škoda, že se tato jeho role brzy opět ztratí v propadlišti dějin a projde světem bez většího povšimnutí. Na druhou stranu Matt Smith aka Milo se tedy neukázal v nejlepším světle. Scény s ním byly plné přehrávání, neuvěřitelnosti až trapnosti. Co se týče vedlejších postav, které ztvárnili Adria Arjona, Jared Harris, Al Madrigal a Tyrese Gibson, nejsou ani perfektní, ani špatné. Jinými slovy víte o nich, nijak vás ale neokouzlí.

Morbius si dle mého názoru pohrával s poměrně zajímavým tématem a vzhledem ke komiksové předloze určitě spousta lidí očekávala víc. Na druhou stranu se to ale po několika trailerech, které samy o sobě nudily, mohlo snadno odtušit. Je škoda, že tvůrci tohoto upířího antihrdinu nedokázali zpracovat přeci jen o něco lépe. Morbius se stává vůbec první marvelovkou, která si ode mě vysloužila spíše kritický pohled. Nijak mě tentokrát neoslovil ani soundtrack. A herecký výkon Jareda Leta bohužel na vysoké hodnocení nestačí.