Marvelu se už nezbaví. Herečtí superhrdinové, kteří zkouší rozjet vlastní miliardové série, ale úplně jim to nejde

Filmové Uncharted můžeme v kinech vidět již od minulého týdne a první víkendová čísla naznačují solidní návštěvnost a finanční vysvědčení, které hereckou raketu Toma Hollanda znovu vybarví v lichotivém světle. Kiny ostatně stále kmitá jeho pavoučí superhrdina v jasně největším pandemickém hitu – Spider-Man: Bez domova už přeskočil Avatara a v USA se stal třetím nejvýdělečnějším snímkem historie. To ale nedokazuje ani tak vliv šestadvacetiletého hereckého představitele, jenž se nechal slyšet, že po třicítce už nechce být se Spideym nijak spojován. Značí to spíše neuvadající zájem o filmový vesmír MCU, který trhu dominuje už deset let a s nímž jsou účinkující herci propojeni snad ještě silněji než Sylvester Stallone s Rockym.

Sám Holland se už při snaze herecky osamostatnit jednou spálil – videoherní adaptace Chaos Walking od Douga Limana se topila v produkčních problémech, stála kolem 120 milionů dolarů a loni v březnu vydělala pouhých 26 milionů. Od matně propagovaného filmu se sice nic lepšího nečekalo, ale star-power nového Spider-Mana měla zafungovat lépe. Nemluvě o tom, že po boku Hollanda se objevila také hvězdička ze Star Wars Daisy Ridley, jejíž zápolení o účast v úspěšném filmu mimo předalekou galaxii je obzvláště smutné.

Uncharted nyní sice nesbírá moc pozitivní recenze, ale za první prodloužený víkend vydělalo v USA 51 milion a z celého světa se přepočítává rovnou 139 milionů, tudíž vysoký rozpočet v hodnotě 120 mega by se měl uspokojivě pokrýt. A Holland by se mohl zaradovat, neboť jeho touha vymanit se z jediného superhrdinského kostýmu je pochopitelná a zdaleka ne ojedinělá. Také další marvelovské hvězdy se už pokusily o nastartování jiné blockbusterové série, přičemž výsledky svědčí o dvou věcech. Zaprvé nemůžete počítat s tím, že vaše popularita v jedné herecké poloze vám zajistí automatický úspěch také jinde. A za druhé není pochyb o tom, že komiksové filmy vládnou, a to, kdo vlastně milované superhrdiny ztvárňuje, nemusí být zase tak kruciální, jak si mnozí namlouvají.

Zde je pět dalších případů populárních herců Marvelu, kteří udatně bojují o diváckou přízeň i mimo komiksový vesmír MCU. A jimž se, snad s jedinou výjimkou, nedaří úplně podle představ.

Není to zase tak dávno, co tento představitel sympatických prostořekých rebelů válel v bijácích jako Bacha, kouše! nebo Mládeži nepřístupno. S pár kily navíc a v úřednické košili nepřipomínal hvězdu akčních sérií, ale v sitcomu Parks and Recreation publikum i kritiky zaujal a začalo se o něm nahlas mluvit. A co teprve, když byl roku 2014 obsazen do hlavní role Strážců galaxie, tehdy prapodivně znějícího žánrového mixu od nevyzpytatelného Jamese Gunna (Slimák). Jako upovídaný Starlord Chris Pratt zabodoval, a když Strážci vydělali takřka osm set milionů dolarů a sesbírali převážně nadšené ohlasy, nová hollywoodská hvězda byla na světě. Dobře si vedlo i pokračování z roku 2017 a Starlord sehrál významnou roli také v týmovce Infinity War, ovšem Pratt nezůstával jen ztělesněním odlehčené komiksové figury.

Už roku 2015 se totiž objevil v megahitu Jurský svět, navazujícím na klasickou dinosauří trilogii Stevena Spielberga, který zaznamenal dokonce nejvýdělečnější první víkend v historii Hollywoodu. Pratt byl rázem na roztrhání a mluvilo se o něm jako o novém Indiana Jonesovi, ovšem toto prvotní nadšení přeci jen postupně uvadalo. Sci-fi projekt Pasažéři se nesetkal s pochopením ani s větším výdělkem a pokračování Jurského světa s podtitulem Zánik říše sice přisypalo do kasičky Universalu hodně přes miliardu, ale kvality filmu moc radosti nepřinesly. Prattův hrdina Owen Grady se samozřejmě už v červnu vrátí v završení trilogie s názvem Nadvláda, od něhož se automaticky očekává hit, který má zajistit hlavně návrat starých protagonistů, ale tím může blockbusterová jízda dvaačtyřicetiletého herce pomalu končit. Loňská Válka zítřka se sice povedla, ale debutovala rovnou na streamu, a Chris Pratt tak bude v příštích letech podle všeho čerpat popularitu zase jen z Marvelu – na Starlorda se totiž můžeme těšit jak ve čtvrtém Thorovi, jehož premiéra nás čeká už v červenci, tak i ve třetích Strážcích galaxie.

Také nesmírně úspěšná a obdivovaná Scarlett Johansson poznala, jak se oživuje a současně pohřbívá ambiciózní filmová série. Sedmatřicetiletá herečka toho už dokázala spoustu a kromě Marvelu, kde více než dekádu ztvárňovala trénovanou zabijačku Natashu Romanoff alias Black Widow, pravidelně vystupuje ve filmech respektovaných režisérů a režisérek. Roku 2019 ostatně obdržela hned dvě oscarové nominace za filmy Manželská historie a Králíček Jojo. A když si k těmto kritickým triumfům připočteme sérii MCU, do níž naskočila ve druhém Iron Manovi a jež z ní učinila nejlépe placenou herečku světa, jen těžko objevujeme flíčky na její dosavadní kariéře.

Tím může být snad jen hollywoodská adaptace slavné japonské mangy a stejnojmenného anime filmu Ghost in the Shell z roku 2017. Ve snaze zavděčit se úplně všem byl příběh zasazen do Japonska, ovšem obsazení se skládalo především z bělošských herců. A sama Johansson ztvárnila kyborga s lidským mozkem a robotickou schránkou, přičemž mělo jít o ducha zemřelé japonské ženy. Tato zoufalá snaha o všestrannost však nebyla jediným problémem, neboť snímek Ruperta Sanderse (o němž ještě bude řeč) pochopitelně nevyhověl skoro nikomu a svým umělým vizuálem probudil leda nostalgické vzpomínky na Matrix a další již klasická díla s nádechem kyberpunku.

Ghost in the Shell, od něhož si Paramount Pictures slibovalo automatický hit, přenášející východní látku k západnímu publiku, dle očekávání nedopadl dobře. Už při otevíracím víkendu skončil snímek až na třetím místě návštěvnosti a musel se sklonit před Kráskou a zvířetem i Mimi šéfem. Tržby se zastavili na 169 milionech dolarů a případné pokračování mělo okamžitě utrum. Johansson však úplně zoufat nemusí – s postavou Black Widow se oficiálně rozloučila loňskou sólovkou a nyní ji čeká spolupráce s Wesem Andersonem na Asteroid City, dost možná nejhvězdněji obsazeném filmu, jaký nyní Hollywood chystá. A právě při účinkování v méně nákladných projektech od kreativních tvůrců ji uvidíme asi nejraději.

Představitel Hawkeye, jenž je komiksovou obdobou Legolase, si umí vybírat zajímavé a ceněné projekty. Oscarovou nominaci obdržel roku 2009 za válečné drama Smrt čeká všude a k Avengers narukoval o dva roky později, neboť se mihl už v první sólovce Thora. A když vyšli o rok později Avengers v režii Josse Whedona, byl Jeremy Renner členem té nejpopulárnější filmové partičky současnosti. A přesto se mu záhy naskytla příležitost naskočit do další oblíbené série, respektive ji revitalizovat, ačkoli to nebylo úplně zapotřebí.

Řeč je o Jasonu Bourneovi, jehož ve třech filmech bravurně ztvárnil Matt Damon (Agent bez minulosti, Bourneův mýtus a Bourneovo ultimátum). Studio Universal toužilo přijít se čtvrtým dílem a Damon se měl v plánu vrátit, ale poté od projektu odstoupil režisér dvojky a trojky Paul Greengrass a herecká hvězda ihned zařadila zpátečku. Na palubu ovšem nastoupil Tony Gilroy, jenž jako scenárista zadaptoval celou trilogii, a společně s bratrem Danem Gilroyem začal psát čtvrtý film s názvem Bourneův odkaz. Ten se měl odehrávat ve stejném světě jako filmy s Damonem a dokonce se dějově překrývat s událostmi Ultimáta, ale jako hlavní protagonista zde vystupoval další špičkový agent, Aaron Cross, jehož si zahrál právě Jeremy Renner.

Plány studia byly smělé a podle všeho se počítalo s tím, že Cross se s Bournem potká v dalších dílech, ale z této příběhové odbočky rychle sešlo. Bourneův odkaz disponoval podstatně štědřejším rozpočtem než předchůdci (stál 125 milionů dolarů, o patnáct víc než trojka a o padesát víc než dvojka), ale vydělal zhruba o 200 milionů méně než Ultimátum, které navíc sesbíralo neporovnatelně lepší recenze. Renner sice Damonovi žádnou ostudu neudělal a do role zapadl i proto, že byl schopný předvést značnou část kaskadérských čísel sám, ale jeho špionážní dráha dospěla ke konci předčasně. A to i přesto, že se momentálně mluví o možném pokračování, které má natočit Justin Lin (Rychle a zběsile 5).

Jeremy Renner tak zůstal věrný hlavně Marvelu, v němž loni dostal i vlastní seriál s názvem Hawkeye. Jednu vedlejší sérii ale přeci jen rozjet mohl a mnoho diváků jistě mrzí, že k tomu nedošlo – Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic získali roku 2013 spoustu fanoušků, ale na pokračování téhle krvavé verze klasické pohádky bohužel nikdy nedošlo.

Dříve obávaný potížista a drogový „závislák“ může Marvelu do smrti děkovat za šanci, která mu byla v případě prvního Iron Mana nabídnuta. A stejně tak šéf Marvelu Kevin Feige může líbat ruce Robertu Downeymu, jelikož jeho ztvárnění geniálního miliardáře Tonyho Starka zpečetilo popularitu dané látky a možná i celé následující série. Díky Iron Manovi byl zdánlivě odepsaný herec rázem na vrcholu a okamžitě se upsal roli Sherlocka Holmese v režii Guye Ritchieho, jenž viktoriánského detektiva přizpůsobil popcornovým nárokům moderního publika. Downey po boku Juda Lawa a Rachel McAdams předvedl spolehlivý výkon, který zase tolik nevybočoval ze sebestředného a hláškujícího Starkova módu, a z filmu se vyklubal celkem solidní hit. Při rozpočtu devadesát milionů ostatně vydělal přes půl miliardy.

Druhý Sherlock Holmes následoval už roku 2011, jen dva roky po jedničce, a přestože tržby byly takřka shodné, vyšší rozpočet a větší ambice už takovou spokojenost nepřipouštěly. Downey to poté zkusil ještě s dramatem Soudce, než po celý zbytek dekády zakotvil u Marvelu, kde neustále létaly miliardové sumy. Další pokus o vlastní frančízu přišel roku 2020, kdy se herec již rozloučil s Iron Manem a čekalo se, s čím přijde dál. Downey však kývnul na roli doktora Dolittlea, a tím se upsal jednomu z nejhorších filmů toho roku, který kasovně propadl a sbíral leda tak nominace na Zlaté maliny – včetně té za nejhoršího herce pro Downeyho. Ten by se stále mohl vrátit jako Sherlock Holmes, ale v šestapadesáti letech už to na žádné akční série nevypadá. Těšíme se na něj spíše v chystané biografii Christophera Nolena Oppenheimer, kde by mohl ukázat civilnější stránku svého bohatého herectví.

Charismatický Australan se hlavně v posledních letech hodně snaží, jenže výsledky nebývají vůbec radostné. V kostýmu božského Thora je Chris Hemsworth ve své kůži a stal se prvním hercem Marvelu, jehož postava se dočká čtyř sólových filmů. Mnozí přitom souhlasí, že třetí Thor: Ragnarok je nejlepším dílem a jednou z vůbec nejlepších marvelovek. Jenže když nedrží v ruce kladivo Mjollnir, nedá se na osmatřicetiletou horu svalů úplně spolehnout. Záblesk naděje přitom znamenala deset let stará fantasy Sněhurka a lovec od Ruperta Sanderse, v níž se lovec (Hemsworth) slituje nad sličnou Sněhurkou (Kristen Stewart) a pomáhá jí bojovat proti zlé královně (Charlize Theron) v epické bitvě, která se chtěla přiblížit rovnou Pánovi prstenů.

Sněhurka a lovec byl velký hit, ovšem konflikty Stewart s režisérem nakonec vyústily v dosti nešťastnou strategii Universalu. Studio samozřejmě chtělo pokračování, ale to se muselo obejít bez Sněhurky. Roku 2016 tak dorazil Lovec: Zimní válka s Hemsworthem, Emily Blunt, Jessicou Chastain a Theron, ovšem bez kouzla a kreativity jedničky. Snímek odešel s katastrofálními recenzemi a vydělal pouze 164 miliony dolarů, čímž Hemsworth předeslal své castingové omyly. Objevil se totiž také v ženských Krotitelích duchů, které nesnáší snad všichni fanoušci originálu, a v rebootu Mužů v černém, již si vedli jen o maličko lépe.

Chrise Hemswortha tak může těšit, že mimo MCU se mu zadařilo alespoň s akčním Vyproštěním, které mělo na Netflixu obří sledovanost, v Praze se nedávno natáčel druhý díl. A čeká jej rovněž účast v prequelu nového Šíleného Maxe od George Millera, který nese název Furiosa a v němž si hlavní úlohu zahraje Anya Taylor-Joy. Třeba tedy svou zlomovou sérii, která by z něj strhla nálepku „toho herce z Marvelu“, konkrétně pak Thora, nakonec najde. Zasazuje se o to stejně jako ostatní kolegové a ruku na srdce, další osvědčený zdroj výdělku v podobě etablované filmové série by kinematografie a hlavně Hollywood potřebovaly jako sůl.