Super-Blb míří do kin a úspěšně paroduje slavné hrdiny, hlavně Batmana

Režie se chopil Philippe Lacheau, jenž je známý také jako scenárista, moderátor a herec, a stojí to za to. Lacheau se podílel i na scénáři a ve filmu navíc ztvárnil hlavní roli zkrachovalého herce Cedrika, nad nímž jeho okolí zlomilo hůl. Smůla se mu lepí na paty a nedaří se mu v žádné oblasti života. Jeho snem bylo stát se slavným hercem, což se mu bohužel dosud nesplnilo. Pomalu mu táhne na čtyřicet a stále je bez pořádné práce. K tomu jej opustila jeho dlouholetá partnerka, následuje jeden průšvih za druhým a ty musí poté řešit jeho otec, velitel místní policie, jenž se chystá do důchodu.

Zničehonic mu ale spadne z nebe hlavní role ve snímku Badman. Má si zahrát neohroženého superhrdinu, který bojuje za spravedlnost. Cedrik roli věnuje každičkou buňku svého těla, poctivě cvičí, aby si zlepšil kondici, a je odhodlaný hrdinu ztvárnit, jak nejlépe to půjde. Na chvíli skoro zapomněl na všechnu svou smůlu, ale opravdu jen na chvíli. Během cesty z natáčení má vážnou autonehodu, při níž ztratí paměť. Cedrik se probudí v superautě, má na sobě kostým Badmana, vedle na sedačce tašku plnou peněz a v kufru mrtvolu. Rychle utíká z místa činu a hodlá zjistit, co se stalo a kým doopravdy je.

Cedrik, kterého filmové makety přesvědčí o tom, že je neohrožený a nesmrtelný superhrdina, se vrhá do tajné mise. Jeho žena a dítě byly uneseny vraždícím klaunem, a tak má jasno v jediné věci. Musí ho zastavit a zachránit je. Mezitím se ale jeho dva kamarádi a sestra dozvídají z televize o pouličním běsnění a vydávají se po jeho stopách, aby jej našli a přivedli zpět k rozumu. K tomu všemu se Cedrik seznamuje s moderátorkou, jež má evokovat Supermanovu partnerku Lois Lane. Stejně jako ona je zapálená do své profese, vystavuje se nebezpečí a její hrdina Badman ji musí chránit. Superman to ale umí s o dost větší elegancí a dokáže se postarat o to, aby jeho životní láska nepřišla k úrazu, jenž by způsobil on sám.

Závěr filmu je ale ještě více bizarní. V momentě, kdy se přátelé konečně shledají, se musí na život a na smrt utkat se skutečným kriminálníkem. V tu chvíli se stanete svědky parodované finální scény Avengers: Age of Ultron, kdy si na sebe nízkorozpočtoví hrdinové s nulovými schopnostmi a inteligencí vezmou převleky a připomínají tak slavné hrdiny Iron Mana, Kapitána Ameriku, Hulka a Thora. To ale není vše, ve scéně dokonce slyšíte hrát i velmi podobně laděnou hudbu. Na rozdíl od skutečných Avengers se ale jejich dramatický nástup změní v čistou katastrofu.

Nebylo to poprvé, co si Philippe Lacheu zahrál hlavní roli ve filmu, jenž i sám režíroval. Mezi další patří snímky Babysitting, Léto All Exclusive, Nicky Larson: Agent amatér a Alibi na klíč. Jeho snem bylo natočit vážný superhrdinský titul, pár nápadů prý měl, ale nebyl si jistý, zda by mohl konkurovat americkým filmům. Pro takový snímek by totiž potřeboval rozpočet alespoň 250 milionů dolarů. Proto se rozhodl pokračovat ve svém oblíbeném komediálním žánru a natočit parodii na superhrdinskou tematiku. Jeho primárním terčem se stal Batman. Bruce Wayne a Cedrik mají totiž společnou jednu věc – ani jeden z nich nemá superschopnosti.

Batman ale není zdaleka jediným hrdinou, jímž se tvůrci inspirovali. Důležitý je zde i Marvel, k němuž se tvůrci přihlásili hned v úvodních titulcích. Parodovali i několik populárních scén, jako je slavný polibek hlavou dolů ze Spider-Mana či Jokerův tanec na schodech. Ten je zde ale doprovázený hudbou ze Strážců galaxie z úvodní scény prvního dílu. Hlavní hrdina Star-Lord v ní tancuje na hudbu ve sluchátkách, zatímco se prodírá neznámou planetou, aby získal tajný předmět.

Tvůrci při natáčení akčních scén používali zavedené postupy a dělali si z nich legraci. Kamerové záběry velmi úspěšně parodují americké akční trháky, vidíte rvačky, přestřelky a dramatické výstupy hrdiny. V jedné scéně například Badman vstupuje na scénu v opuštěném skladišti, vyrve zloději z ruky tašku plnou peněz a vyhodí ji do vzduchu. Poté nastává hromadná přestřelka, a jakmile padne k zemi poslední tělo, připomínající spíše umělohmotnou figurínu, Badman zvedá ruku a zachytává do ní se závěrečnými takty doprovodné hudby tašku s penězi. Kino řve smíchy, poněvadž to působí bizarně. Oproti vážným superhrdinským filmům totiž vidíte, že se jedná o makety, ne o reálné výbuchy či řezné rány.

Na snímek jsem šla s tím, že jsem od něj nic nečekala a chtěla jsem se nechat překvapit. I když jsem se během sledování opravdu bavila, musím říct, že mi to někdy přišlo už trochu moc. V některých scénách jsem se nemohla soustředit na nic jiného než na práci s kamerou, což naprosto odvedlo mou pozornost od sledování děje. Stejně tak bych snímku mohla vytknout některé jeho rádoby humorné části, jež mi přišly na hranici vkusu, například opakované sexuální narážky.

Celkově bych Super-Blba hodnotila velmi kladně. Jakožto komedie svůj účel splňuje, určitě se při ní párkrát zasmějete. Všemu dominuje parodování vážných superhrdinských filmů, což perfektně funguje. Tvůrci nepracují s žádnými neznámými tituly, nesahají nijak hluboko do jejich příběhu. Pohrávají si s profláknutými scénami, jež velmi úspěšně humorně napodobují. Snímek má navíc pouze 85 minut, takže děj poměrně rychle odsýpá a nikde se zbytečně nezdržuje. Pokud jste fanoušky amerických komiksáren, jako je Marvel a DC, zabavíte se pozorováním všech skrytých vtípků, a přitom vám to nebude připadat nijak útočné či agresivní.

Snímek mi nabídl úplně nový pohled na všechny vážné superhrdinské filmy a já si uvědomila, že se tvůrci v lecčems trefili a se svým pozorováním skvěle pracovali. Dělají si legraci jak z akčních scén, tak i z dojemných a romantických chvilek, jimiž se to v komiksovém žánru jen hemží. Ukázali mi tak, že kdyby byly tyto prvky zasazené kdekoliv jinde, opravdu by to nefungovalo.