Originální horor Prázdnota oprašuje klasiky a okultní mystiku

Spojené státy, rok 2018. Bývalý policista James Lasombra (James Badge Dale) má za sebou tíživou minulost. Žije v malém městě na Středozápadě, z něhož jednoho dne začnou mizet teenageři včetně dcery Lasombrovy sousedky. Pustí se proto do pátrání na vlastní pěst, které ho dovede na stopu sekty, jejíž členové uctívají mystickou bytost zvanou Posel prázdnoty.

Prázdnota je celovečerním debutem nadějného amerického scenáristy a režiséra Davida Priora, jenž měl dosud zkušenosti zejména s dokumentární tvorbou (s Davidem Fincherem letos spoluprodukoval dokumentární seriál Dívej).

Snímek zarazí už svou stopáží, která činí téměř 140 minut, což je na horor nezvykle mnoho. Nejedná se přitom o hereckými hvězdami obsazený velkofilm s opulentní výpravou či složitými trikovými scénami, ale o převážně komorní podívanou s pomalým tempem a neznámými herci (a tudíž i prakticky nulovým komerčním potenciálem).

S nadstandardní délkou souvisí další nezvyklost, jíž je prolog trvající přibližně 25 minut. Ten se odehrává roku 1995 a zachycuje čtyři mladé americké turisty na cestě po Bhútánu. Kdesi v horách objeví jeskyni, v níž se nachází velice podivná kostra. Mladík, který kostru nalezl, upadne do zvláštního psychického stavu. Posléze se všichni uchýlí do nedaleké opuštěné chaty, aby v ní přečkali obří vánici. V ní se brzy začnou dít zvláštní a děsivé věci, které rozhodně nemají šťastný konec.

Tento úvod je sám o sobě skvělým krátkým hororem, který ale neobsahuje skoro nic z toho, co obvykle v hororech vídáme (lekačky, děsivá monstra, brutální násilí apod.). Bohatě si totiž vystačí se skvěle zvolenými kulisami (hory, jeskyně, chata), tajuplnou zápletkou, náznaky čehosi hrozivého a skvělou gradací. K čemu v prologu došlo, nejprve netušíme, ale je jasné, že to bude nějakým způsobem souviset s děním v současnosti, respektive v roce 2018, kdy Lasombra rozjede své pátrání. Tímto časovým i prostorovým skokem se film změní v něco na způsob hororové detektivky, která směřuje k divokému rozuzlení.

Lasombrova pouť po zmizelých teenagerech brzo připomene dvě filmové klasiky, operující s hororovým žánrem podobně jako právě Prázdnota. Jsou jimi ponuré krimi retro Alana Parkera Angel Heart a první díl série Candyman. Podobnost s prvním snímkem spočívá především v obdobné výchozí situaci, kdy samotářský detektiv rozplétá síť děsivých záhad. Kultovního Candymana pak asociuje jádro celého příběhu – tajemný Posel prázdnoty (což by byl i mnohem vhodnější český název filmu). Ten se totiž údajně objeví ve chvíli, když splníte sérii určitých úkonů. Jde o jakousi městskou legendu, v jejíž pravdivost ale nikdo v městečku samozřejmě nevěří. Tedy alespoň do doby, než se začnou ztrácet středoškoláci, kteří se Posla prázdnoty pokusili vyvolat.

Takhle to možná zní, že je Priorův film pouze slátaninou několika náhodných témat a motivů, které v minulosti v jisté podobě dobře fungovaly. Do určité míry je to možná i pravda, ale nic to nemění na tom, že je Prázdnota navzdory své obří stopáži a hodně pozvolnému tempu nesmírně vtahující a chvílemi skutečně strašidelná podívaná, která se přitom – stejně jako zmíněný prolog – nikdy nesníží k laciným hororovým prvkům, které by z ní učinily hloupé béčko na úrovni prvoplánových vyvražďovaček či duchařin.

Prior, přestože v podstatě začátečník, vede vyprávění od prvních minut jistou rukou a precizně buduje tajemnou a znepokojivou atmosféru, kvůli níž se od filmu téměř nejde odtrhnout. Rovněž se mu zde podařilo přijít s několika takřka infarktovými scénami, z nichž minimálně jedna („táborák“) je navíc chvílemi až magická a hypnotická. Atmosféře přispívá i skvělá hudba ostříleného Christophera Younga a nepříjemně mrazivé pocity dokáže zprostředkovat i výrazná zvuková stopa, zejména v podobě opakovaně se objevujícího nesrozumitelného šeptání.

Jediné, co nemohu s určitostí o filmu říci, zda složitá zápletka dává do detailu smysl. Film obsahuje scény, o nichž zpětně není snadné tvrdit, zda se skutečně udály, nebo šlo jen o (něčí) halucinace. A nelze to jednoznačně posoudit ani při opětovné projekci, kdy předem znáte konec. Na druhou stranu jde o jeden z důvodů, proč se ke snímku vracet a pokoušet se odkrýt všechny drobnosti a nuance, které obsahuje.

Prázdnota byla v USA nasazena jen v omezené distribuci, prakticky bez jakékoliv reklamní kampaně, tudíž na ni nepřišel skoro nikdo. Českým kinům se nakonec vyhnula úplně. A je to velká škoda, protože jde o velice zajímavý film, který je mnohem lepší než většina hororů, které se do tuzemských kin dostanou. Z Davida Priora by se pak hypoteticky mohla stát plnohodnotná konkurence Ariho Astera, jehož dva dosavadní horory Děsivé dědictví a Slunovrat jsou podobně ambiciózní, nekonvenční a osobité.

hodnocení: 85 %