Radioaktivita o Curie-Sklodowské je průměrnou podívanou se špičkovými herci

Radioaktivita (Radioactive) je životopisný dramatický film z roku 2019 natočený íránskou režisérkou Marjane Satrap, která se proslavila autobiografickým animákem Persepolis, za nějž byla nominovaná i na Oscara. Významnou polskou vědkyni, dvojnásobnou držitelku Nobelovy ceny, ztvárnila britská herečka Rosamund Pike, bývalá bondgirl, která hvězdně zářila například v thrilleru Zmizelá nebo nedávné černé komedii Jako v bavlnce. Herečka se své role chopila vskutku majestátně. Scenárista Jack Thorne jí umožňuje přiblížit nám nejen profesní život této světoznámé ženy, snaží se ale také přiblížit oblast jejího soukromí a specifického přístupu k životu.

Marie Curie-Sklodowská je ve snímku zachycená jako silná osobnost, jež zasvětila svůj život vědě a světlé budoucnosti lidstva. Svými výsledky chtěla lidem zjednodušit život a také je léčit. Byla velmi roztěkaná, ne příliš empatická a někdo by ji mohl považovat dokonce za sobeckou. Často měla během svého pobytu v Paříži problémy se svými mužskými nadřízenými, protože neměli důvěru v její výzkumy. Pokládala si otázky, zda za to může její národnost, nebo to, že je žena.

Za tvrdou maskou vědkyně se podle tvůrců skrývala žena s velkým srdcem, která svého manžela nadevše milovala, stejně tak jejich dvě dcery. Být slavnou vědkyní má ale i své stinné stránky, pokud navíc vzpomeneme, že šlo o druhou polovinu 19. století. Často se proto stávala terčem nadávek, výhrůžek a její osobní život ostatní často považovali za kontroverzní. Primárně proto, že byla pro pařížskou společnost cizinkou, zároveň se nedala označit za tichou ženu v domácnosti, která by ve společnosti stála mlčky po boku svého manžela a jen přikyvovala. Marie byla první vědkyní, která kdy získala Nobelovu cenu. Zasloužila se o přelomové objevy na poli fyziky a chemie a společně s manželem Pierrem Curiem objevila hned dvě radioaktivní částice – polonium a radium. A právě na tuto část jejího života se snímek zaměřil.

Vyjma Marie a Pierra se ve filmů v pár scénách setkáme s vedoucím katedry, který bez důvodu podkopával veškerou Mariinu snahu. Menší roli zastává Mariina starší sestra, jakási zpovědnice, k níž chodí Marie jen tehdy, pokud si potřebuje postěžovat. Poslední postavou je Mariia a Pierrova starší dcera Iréne. Ta v posledních minutách filmu přivede svou matku k nápadu, aby svými stroji vypomohla ve zdravotnictví během první světové války.

Děj začíná v Paříži v roce 1934, Marie přichází do své laboratoře, tam se ale zhroutí a je odvezena do nemocnice, kde si v mysli přehrává svůj život. Tvůrci se tím snažili divákům ukázat její oběť pro lidskou společnost. Marie Curie vědě zasvětila život, neměla mnoho přátel, setkávala se s každodenním ponižováním, kvůli dlouhodobé práci s radiem navíc sama onemocněla, proto zemřela předčasně.

Ve filmu se v jejích vzpomínkách následně přesouváme o několik desítek let zpět do dob jejích studií. Tam se setkává s odmítáním svých vědeckých postupů vedoucími katedry, kteří v její práci nevěří, protože je žena. Z filmu ale vyplývá, že bojovala primárně za sebe a svůj výzkum. Do života jí brzy nato vstoupil Pierre Curie, jehož si zanedlouho vzala za manžela. Ten ji zaujal především svou náklonností vůči její práci a finanční i psychickou podporou, jíž ji věnoval. Během svých výzkumů porodila jejich první dceru a brzy nato světu představila dva zmíněné nové prvky.

Své dílo pojmenovala radioaktivita a zahájila jím ve fyzice a chemii obrovskou revoluci. Radium se začalo používat v řadě komerčních produktů, například v pudru, sirkách či v čokoládě – o jeho fatální škodlivosti na lidský organismus se tehdy nevědělo. Život Marie se ale na nějakou dobu zhroutil v momentu, kdy zemřel Pierre, jenž pro ni nebyl pouze milovaným manželem, ale také pracovním partnerem. Společnost se pomalu dozvídá o nežádoucích účincích radia a pařížská smetánka začíná na vědkyni útočit. Najednou je vše, co udělala, špatné, nadávají jí do smradlavé Polky a chtějí, aby opustila Paříž a už se nevracela. Marie Curie-Sklodowská se tak musela obrnit trpělivostí a prokázat, že se svými vědeckými objevy ještě zdaleka neskončila.

Skvělý herecký výkon Rosamund Pike doplňuje také představitel Pierra Curieho, britský herec Sam Riley, známý především z životopisného snímku Control o kapele Joy Division a z fantasy Zloba: Královna černé magie. Pierre byl pro vědu stejně nadšený jako Marie, nikdy z ní nechtěl udělat poslušnou domácí paničku, ve všem ji podporoval a doplňoval její výzkumy o své poznatky. Možná by bylo lepší, kdyby se tvůrkyně rozhodla o životě Marie Curie-Sklodowské natočit seriál, stejně jako se své seriálové podoby dočkala česká spisovatelka Božena Němcová (Božena). Život Marie Curie byl dostatečně zajímavý a dramatický na to, aby měli všichni tvůrci a tvůrkyně dostatek látky na to udělat seriál napínavý. Snímek o necelých dvou hodinách je na tak významný životopis málo. To zapříčinilo také to, že jsou všechny ostatní postavy ve filmu ploché a prakticky bezvýznamné.

Přestože se film chopil biografie jedné z nejvýraznějších historických ženských osobností, úplně nesplnil má očekávání. Tvůrci se do něj snažili zakomponovat příliš mnoho prvků a sdělení, takže ve výsledku nedokázali dotáhnout do konce jediný nápad. V tomto titulu byla snaha o zachycení jak etických dilemat, tak vědeckých postupů, důvěryhodně však nepůsobí ani jedno.

Životopisných filmů o slavných vědcích už existuje spousta, například Oscary oceněná Teorie všeho. Tento film vypráví životní příběh teoretického fyzika a kosmologa Stephena Hawkinga. Stejně jako v Radioaktivitě i zde je zachycena podstatná a poměrně dlouhá část jeho života, tady to ale funguje. Film generuje emoce, vše je skvěle zachycené a uvěřitelné. Možná je to tím, že Teorie všeho představuje čistě vědcův život, dává důraz na všechny jeho aspekty a nijak se od něj neodklání. V Radioaktivitě se ale od povozů s koňmi přesouváte do druhé světové války a poté se zase vracíte zpět. Ve chvíli, kdy stoupá napětí, jste od něj odstřiženi a jste zmatení. Nějakou chvíli totiž nechápete, co se stalo. Přepnul se film? Skočila mi tam reklama? Zašedlá Paříž konce 19. století se mění na japonské město téměř o šedesát let později.

Rozumím ovšem tomu, co se nám tím filmaři snažili sdělit. Jedním z ústředních poselství může být nepoučitelnost lidstva. Ve filmu je Marií Curie několikrát zdůrazňováno, že svůj vědecký výzkum chtěla využít pro dobro, pro lékařství. Tomu dodává na uvěřitelnosti i závěr filmu, kde pozorujete její snahu o to přinést do vojenských nemocnic rentgenové vybavení. Přesto se ale někdo rozhodl její práci zneužít a pomocí síly radia vzít životy tisícům lidí. Dopady jaderných bomb na naši společnost nicméně nejsou žádným tajemstvím, a tak by se film bez názorných ukázek obešel. Ve výsledku tento tvůrčí záměr filmu spíše uškodil. Byla bych mnohem spokojenější, kdyby ušetřené minuty vedly spíše k prohloubení psychologie hlavních i vedlejších postav.

Minusem pak je i nedostatek kvalitní doprovodné hudby, jež by nějakým dramatičtějším scénám dodala na uvěřitelnosti a lépe by publikum vtáhla do děje. Jistá odměřenost, jež je v tomto titulu bohužel přítomná, vám ho nedovolí pustit si ho k srdci.

Hodnocení: 60 %