Odhodlaný padesátník Jaroslav má v životě dvě vášně. Rychlá auta a školní lásku Jitku, služebně nejstarší autokrosovou řidičku v Čechách, která mu po zpackaném manželství vrátila naději a chuť jít dál. Jaroslav pro ni staví z ojetin závodní auta a společně doufají ve vítězství. Sportovní klání je ale jen kulisou pro skutečný „závod života", ve kterém pár zatím nepatřil mezi favority.
Protagonista filmu je na první pohled obyčejný chlapík z nižších sociálních vrstev. Jeho osud je ale ve skutečnosti hodně zajímavý: to, že miluje auta a závody, bude většině publika připadat jako celkem běžná věc, ovšem jen do chvíle, než zjistí, že jím konstruované a opravované závoďáky neřídí on (údajně kvůli nespecifikovaným zdravotním problémům), ale jeho partnerka. Vzhledem k silným emocím, jež závody (a jejich výsledky) v Jaroslavovi vzbuzují, může v divákově mysli brzy vytanout otázka, zda pro něj Jitka nepředstavuje pouze „nástroj“ potřebný k tomu, aby se mohl své životní vášni nadále věnovat (byť pouze částečně).
Právě vztah Jaroslava a Jitky je jedním z pilířů Remova filmu. Povaha jejich partnerství, které patrně nestojí na úplně nejsilnějších základech, se odhaluje zejména prostřednictvím dialogových pasáží, z nichž by se některé skvěle vyjímaly v libovolné novovlnné české tragikomedii. Do té by svou nepřehlédnutelnou rázovitou povahou ostatně dokonale zapadla i Jaroslavova matka. Profiluje se především jadrnými replikami, jimiž svého syna kvůli jeho finančně náročné zálibě častuje, a příležitostnými projevy svého politického smýšlení, zejména chválou reálného socialismu a kritikou demokratického režimu po roce 1989.
Láska pod kapotou ale určitě není jen o problematické lásce k rychlým vozům, závodění a problémech (zejména finančních) s tím spjatých. Postupně se totiž stále více rozkrývají detaily ohledně Jaroslavovy minulosti. Na povrch pozvolna vyplouvají především jeho nikterak pozitivní vztahy s dospělými dětmi, které se dokonce se svým otcem soudí kvůli údajné krádeži auta. Jaroslavův život je tedy ve skutečnosti o dost složitější, než se může z úvodních (převážně závodnických) scén zdát. Naplno to pak stvrdí mrazivý závěr, kdy nám tvůrci odhalí poslední zásadní střípek odhalující (nejen) Jaroslavovu osobnost a jeho sociální smýšlení.
Kromě dostatečně výrazných lidských objektů je snímek divácky atraktivní podívanou také zásluhou výběru hudby a jejího užití (legendární diskotékové hity jako What is love nebo tuzemský šlágr Můj čas tady fungují dokonale) či díky překvapivě dravě a dynamicky natočeným závodům.
Remův snímek se svými hrdiny, tématy, motivy i sebejistým filmovým pojetím, které má daleko ke statickým „mluvícím hlavám“, přibližuje hned třem oceňovaným a diskutovaným novodobým českým dokumentům – K oblakům vzhlížíme (posedlost auty a tuningem), Světu podle Daliborka (paralely s ústředními charaktery) a čerstvé Nové šichtě (podobně svérázný a bezprostřední protagonista). Dané snímky spojuje skutečnost, že se zaměřují na lidi z nižších sociálních vrstev, významně se věnují jejich specifickým zálibám, případným potížím s penězi a obživou, rodinným a partnerským vztahům, mnohdy kontroverzním ideologiím, jež někteří z protagonistů vyznávají, apod.
Láska pod kapotou však určitě nesetrvává ve stínu některého ze zmíněných titulů. Stojí totiž plně na vlastních nohách a nabízí nadprůměrně kvalitní dokumentaristiku, k níž lze přistupovat jako k plnohodnotné filmové podívané.