Recenze: Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Patrik Hartl se pokusil natočit tak trochu jinou komedii o vztazích a krizi středního věku

Prvok, Šampón, Tečka a Karel je filmovou adaptací stejnojmenné knihy, s níž absolvent FAMU Patrik Hartl v roce 2012 debutoval coby spisovatel a zaznamenal s ní výjimečný čtenářský ohlas. Filmařina šla na vedlejší kolej, Hartl se etabloval na tuzemské literární scéně a "Prvok" je tak třináct let od Takové normální rodinky (2008) jeho druhým celovečerákem, pod nímž je podepsán jako scenárista a režisér. Celovečerákem s mimořádným komerčním potenciálem, nutno dodat.

Snímek sleduje čtveřici kamarádů-spolužáků, kteří prožívají krizi středního věku (Patrik Hartl knihu napsal, když mu bylo 35 let, pozn. redaktora) a po absolvování školního večírku po dvaceti letech se rozhodnou bojovat se stereotypem tím, že se na veřejnosti vysvléknou donaha a dokáží si, že nejsou "sráči". Přesně tak, působí to divně, trochu trapně až zoufale, ale zhruba po úvodní dvacetiminutovce jsem si na "pravidla hry" zvykl a začal se při sledování docela solidně bavit.

Prvoka, který sdílí domácnost se čtyřmi ženami (manželkou a třemi dcerami, s tím, že čtvrtá je na cestě), hraje Martin Pechlát. Šampóna, introvertního Don Juana a režiséra prapodivných seriálů a reklam, ztvárnil David Švehlík. Roli Tečky, válečného veterána a životního "impotenta", zastal Hynek Čermák. Karla, úspěšného podnikatele, který tak trochu zapomněl na to, že má doma ženu, si zahrál Martin Hofmann.

Film stojí a padá spolu s výkonem herců, a nejen těch hlavních. Sebemenší cameo příjemně překvapí, dalo by se tak říct, že autoři k filmu přistupovali jako k produktu, k němuž mají velké zahraniční produkce "manuál-kuchařku". Těšit se tak můžete na cholerický výstup Jiřího Langmajera v roli marketingového šéfa firmy na výrobu instantních polévek, duo Jiří Mádl-Kryštof Hádek, které se sejde v gay baru na hudební produkci, nebo na Taťjánu Medveckou vystupující v potupně "dementním" rodinném sitcomu.

Herecky snímek táhnou Martin Pechlát (Prvok) a Hynek Čermák (Tečka), jejichž smysl pro absurdní humor na mě působil uvěřitelně a představitelé pro něj mají mimořádný talent. Martin Pechlát v roli reklamního herce znázorňujícího pórek je dokonalý, stejně jako v roli zpěváka kapely hrající osmdesátkové a devadesátkové hity v dámských kostýmech. Hynku Čermákovi byla role nesmělého starého mládence s minulostí válečného veterána ušita na míru. Scéna, v níž se svlékne za přítomnosti mladé rukojmí během instruktážního obléhání bytu, je dokonalá. David Švehlík hraje podobně jako v předchozích filmech a seriálech introvertního krasavce s pošramocenou duší, na kterého letí ženy, a Martin Hofmann mne svou dikcí a standardem tak trochu zklamal. Ačkoliv jeho svlékací scéna během uzavírání důležitého obchodu také není k zahození.

Při sledování "Prvoka" se mi vybavil obdobný titul polské produkce, snímek Noc plná zázraků (2011), opisující od Lásky nebeské (2003) a nabízející divákům plejádu slavných polských herců ve vztahové mozaice končící happyendem.

V porovnání s knižní předlohou si Hartl režisér-scenárista řadu epizod a gagů zkrátil, upravil či lehce pozměnil. Už tak dlouhý film ("Prvok" má 118 minut!!!) by to vážně neunesl a divák prostě nedal. I tak by ale snímku prospělo krácení a především důslednější dramaturgii, dohled nad některými scénami, které se vzdálily komediálnímu žánru a mířily kamsi hloubš, do duší chlapů tápajících a hledajících smysl života. Ženy nezesměšňuje ani neznevažuje, mužům to občas dá solidně "sežrat" (potřebují to), jen chybí důslednější tah na branku a pomyslná tečka-ťafka mezi oči. Krizi středního věku filmový "Prvok" rozhodně nevyřeší, ve výsledku spíš hladí po srsti a nese se v duchu obdobné komediální žánrové produkce, jejíž kvality nicméně s přehledem převyšuje. Režisér film pojímá s očividným nadhledem, v němž je i "recept" na životní obtíže a vyrovnání se s nimi.

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE