Nový dokument od Netflixu poukazuje na řadu policejních omylů, které doprovázely vyšetřování jednoho z nejzáhadnějších případů Ameriky

Hotel Cecil má za sebou pohnutou historii. Ve dvacátých letech minulého století bylo Los Angeles plné luxusních a předražených hotelů, které si nemohl dovolit každý. Město se ale začalo plnit méně movitými turisty ve chvíli, kdy vznikl hotel Cecil. Ten nabídl 700 pokojů rozdělených do 15 pater, které nabízel za velmi příznivou cenu, a tak se těšil velké oblíbenosti a jeho sláva se rozkřikla po celé Americe.

Krátce poté, s příchodem světové hospodářské krize (říjen 1929), začalo město chátrat a společně s ním i hotel. Ceny se pohybovaly kolem jednoho dolaru na noc a začala se sem soustřeďovat různá individua; například lidé, kteří přišli o peníze, o domov, dealeři drog či muži, kteří si vyrazili za sexem. Tato klientela si hotel velmi oblíbila, a tak se sem nadále soustředila i poté, co byla Velká hospodářská krize na konci 30. let zažehnána. Nechtěná a nebezpečná společnost se brzy začala soustřeďovat i v okolí hotelu, kde vznikla čtvrť Skid Row, dodnes proslulá velkým počtem bezdomovců a vysokou kriminalitou. Hotel Cecil se stal také inspirací pro několik filmových i seriálových námětů. Jeho pověst například využili do páté série hororového seriálu American Horror Story: Hotel, kde si zahrála zpěvačka Lady Gaga roli upírské hotelové manažerky. Stejně tak se lokace ocitla například v psychologickém thrilleru od Joela Coena z roku 1991, ve snímku Barton Fink.

Hotel se špatné pověsti nezbavil až do uzavření v roce 2017. Není sice nikde přesně popsáno, kolika hrozných činů byl hotel za dobu provozu svědkem, ale podle bývalé majitelky se zde stalo přes stov vražd a několik tisíc násilných činů, pokusů o sebevraždu a znásilnění. Našlo se mnoho turistů, kteří byli jeho nebezpečností fascinováni, a tak se hotelu podařilo udržet nad vodou. V roce 2013 se stal centrem mediálního dění nejen v USA, ale postupně také po celém světě, jež ho nadobro odsoudilo k zániku.

Případ jednadvacetileté kanadské studentky z Vancouveru Elisy Lam se stal známým kvůli videu na YouTube. Jednalo se o oficiální kamerový záznam z hotelového výtahu, jenž vzbudil mnoho teorií, z nichž některé počítaly i s paranormálními jevy.

V tomto videu, které nejprve zveřejnila LAPD (Losangelské policejní oddělení), se Elisa nachází ve čtrnáctém patře hotelového výtahu, který se ze záhadného důvodu nechce rozjet. Dveře jsou otevřené, studentka se chová neklidně a nejistě z výtahu vyhlíží ven na chodbu. V polovině čtyřminutového videa vychází z kabiny ven, kde podivně komunikuje za pomocí nonverbálních gest a poté bez dalšího otočení z výtahu odchází, který se následně zavře. Tím video zachycené sotva pár minut před její smrtí končí a kvůli své záhadnosti vzbudilo velký zájem zvídavých youtuberů, kteří se pustili do řešení případu a snažili se svépomocí přispět k policejnímu vyšetřování.

Na základě svědectví youtuberů propojených s policejními záznamy a rozhovory s detektivy je vystavěn celý čtyřdílný dokumentární cyklus, jehož sledování vám zabere víc než pět hodin času. Problém ale je, že je to případ sice záhadný, ale nikoliv natolik šokující, aby si zasloužil vlastní seriál. Kdyby se tvůrci rozhodli zaměřit se na více nejasných úmrtí z hotelu a případu Elisy by věnovali jeden díl, dostalo by to zcela jiné obrátky. Jako divák se stále točíte v začarovaném kruhu, který vás už ve druhém díle začne nudit. Řeší se irelevantní a bizarní svědectví, případně teorie, že šlo o vraždu inspirovanou filmem.

Po čtrnácti dnech od zmizení dívky se totiž hoteloví hosté potýkali s podivně zakalenou a páchnoucí vodou, na kterou si šli stěžovat na recepci. Poté, co se údržbář odebral na střechu, kde byla hlavní zásobárna pitné vody, spatřil něco, na co nejspíš už nikdy v životě nezapomene. V jedné z nádrží totiž našel tělo pohřešované. Ta už byla v tak pokročilém stádiu rozkladu, že začala kontaminovat vodu, která proudila trubkami do všech 700 pokojů v hotelu, který byl téměř plně obsazen. Podobný příběh rozvíjí i hororový thriller s názvem Temné vody (2005) s Jennifer Connelly v hlavní roli.

Ve filmu hrdinka bojuje s neustále prosakující zakalenou vodou ve svém bytě, kvůli čemuž začne propadat šílenství. Nakonec pak na střeše v hlavní vodní nádrži najde utopenou pětiletou dcerku. Nejen youtubeři, ale také vyšetřovatelé nad touto teorií začali vážně přemýšlet, a hledali spojitosti mezi jednotlivými filmovými doprovodnými motivy a případem Elisy Lam. Například zmiňovali, že stejně jako holčička ve filmu, i Elisa měla v den své smrti červenou mikinu. Této úvaze a jí podobným se pak věnují tři díly ze čtyř, což je ztráta času, poněvadž se kromě domněnek za celou dobu nedočkáte žádných pádných argumentů, proč by to skutečně měla být vražda podle filmu.

Navíc vám bude skoro od začátku seriálu jasné, co za úmrtím Elisy doopravdy stálo a nakonec ze seriálu nabudete dojmu, že se jedná jen o jeden mediálně nafouklý případ, který zkazil mnohem více lidských životů, než jich zachránil. Seriál Na místě činu: Zmizení v hotelu Cecil neshledávám nijak přínosným. Nedozvíte se v něm nic, co by vám samotným nebylo už po prvních indiciích jasné, pracuje s nepodloženými a absurdními myšlenkami, kterým nemůže nikdo soudný věřit, a ukazuje, jak dokážou být lidé na internetu naivní. Kvůli smyšleným teoriím, jež vznikly poté, co si jeden youtuber neověřil informaci předtím, než ji začal šířit do světa, byl zničen život talentovaného mladého hudebníka, který se jednou mohl stát slavným a uznávaným death-metalistou. Kyberšikana, jíž si kvůli případu prošel, ho natolik psychicky zničila, že zanechal nejen hudební kariéry, ale dokonce si téměř sáhl na život.

Ve výsledku jsem si tedy z dokumentu odnesla řadu negativních pocitů, protože se jednalo o ukázku lidské hlouposti, policejních přešlapů a chyb, že nezbývá nic jiného, než nad celým případem kroutit hlavou a litovat ubohou Elisu Lam. Lituji také její rodinu, která s touto zkušeností musí žít a je jim stále předhazována.

Hodnocení: 35%