Seriál Normal People: Surová destruktivní romance má k normálu daleko
Seznamte se se středoškoláky Marianne a Connellem. Oba pochází ze stejného malého irského městečka a chodí na stejnou školu. Jejich role jsou ale úplně odlišné, víc by to snad ani nešlo. Marianne je sice z bohaté rodiny, ale na škole patří mezi vyvrhele bez přátel, co jen bloumá chodbami, zatímco Connell je sice chudý a jeho máma chodí uklízet do Mariannina domu, ale ve škole je za hvězdu. Je oblíbený, vyniká ve sportu a přátel má více než dost. Přesto se tito dva dají dohromady. Jejich vztah je ale od samého počátku sice více než opravdový, ale také více něž podivný. Marianne a Connell totiž rozhodně nejsou typickými puberťáky. Oba mají dost svých problémů a před celým světem se dokáží dokonale přetvařovat. Jen spolu jsou sami sebou, přesto mají kolem sebe vystavěné zdi tak vysoko, že je nedokáží před tím druhým zbořit. Při příchodu na vysokou školu se jejich role ve společnosti naprosto obrátí, z Connella je rázem outsider, zatímco z Marianne se stala oblíbená studentka s velkým okruhem přátel. Ty dva to k sobě táhne jako magnet, nedokážou být bez sebe, zároveň ale ani nedokážou být spolu, aniž by si ubližovali. Oba se moc snaží, pro oba je to intenzivní a opravdové, přesto bolestné.
Normální lidi jasně ukazují, že vyrovnat se sami se sebou a s našimi pochybami, depresemi a úzkostmi je někdy těžší než cokoli jiného. Marianne žila v domě s matkou, která je trošku zvláštní, za což asi může i skutečnost, že ji násilnický manžel bil a ponižoval. A to po něm zdědil jeho syn, který matku i sestru velmi rád slovně uráží. Marianne se tak uzavřela do sebe a naučila se neukazovat a nesdělovat své emoce. Connell zase žil pouze s matkou a jeho nejistoty a strachy vyústily v záchvaty paniky, které neumí ovládat a které ho vždy vystraší natolik, že než by si řekl o pomoc, každého od sebe odežene a chová se jako bezohledný hlupák. Až příliš dá na to, co si o něm myslí jeho okolí, že se bojí být sám sebou. Životy Marianne a Connella jsou jednou velkou přetvářkou, protože se až moc snaží vypadat "normálně". Jako normální lidi. Až moc se snaží zapadnout.
Seriálu se nedá upřít surovost reality a celkové vyznění nálad a situací, které přesně odpovídají tomu, co se děje v hlavách hlavních hrdinů. Řada detailních záběrů a vynikající hudba vše jen dokonale dokreslují. Seriál Normal People zkrátka působí na naše smysly všemi možnými prostředky a na nic si nehraje. Ukazuje dvě lidské emoční trosky, které neví, co mají dělat se svým životem a cítí, že jen ten druhý je k tomu jejich stavu tak nějak nejblíž. A přesně proto je tento seriál dokonalou a umělecky zabalenou reklamou na depresi s kvalitními hereckými výkony.