Recenze #2: Mizerové navždy - bohatí muži, sexy ženy, otevřený rasismus, sprostý ale infantilní humor a velké výbuchy

16 let po druhém filmu a 25 let po prvním filmu přichází třetí díl trilogie, ve kterém opět nejde o děj, ale jen a pouze o atmosféru a spektákl. A místo Michaela Baye ho režírovali dva belgičtí Arabové. A hlavní padouška je mexická čarodějnice - jediná žena, kterou kdy Mike miloval. A Michael Bay v něm hraje ceremoniáře na svatbě. A taky v něm hraje "Khaled (DJ Khaled) Khaled". A když v něm policisté chtějí odhalit dodávku ilegální munice, tak "sledují 4chan". A všechny předchozí věty jsou pravda...

Není pro mě jednoduché hodnotit tenhle film (natož hodnotit ho objektivně), protože nemám úplně jasno v tom, co by vlastně měl divák od série Mizerové očekávat. První film se mi kdysi dávno docela dost líbil svou videoklipovou estetikou, která ve své době představovala naprostý vrchol toho, co se v tomto směru dalo na plátně dokázat (a udělala z reklamního režiséra Michaela Baye hollywoodskou hvězdu). Druhý díl natočil Bay s mnohem větším rozpočtem a byl to pro mě na dlouhou dobu jeho nejhorší film: Přeplácané, hlasité, příliš dlouhé nic. Čeho je moc, toho je příliš.

Nyní přichází trojka, která se snaží navenek kopírovat schéma a styl předchozích filmů, ale pouze navenek. V ledasčem se liší, ale nejsem si jistý nakolik je to dobře nebo špatně.

Především film nemá onu úžasnou kašírovanou dokonalost a videoklipovou estetiku prvních dvou dílů. Občas si z ní tvůrci dělají vyloženě legraci, ale jindy se ji - obávám se - snaží kopírovat a moc jim to nejde. Samozřejmě, že je většina scén příliš rychle nastříhaná, nepřehledná, hlasitá a drahá. To se rozumí samo sebou. Ale nemají většinou onu "dokonalou nablýskanost", tak typickou pro Michaela Baye. Záběry jsou nedokonale komponované a nasvícené a digitální triky jsou občas dost nepovedené. A místy to dokonce vypadá jako by se režiséři záměrně snažili natočit film, který je opakem předchozích dvou Mizerů t.j. je inteligentní a sofistikovaně vtipný! Ale vždycky si to po pár desítkách sekund rozmyslí a vrátí se k snaživému imitování Michaela Baye.

Sprostý improvizovaný humor mezi hlavními protagonisty působí ještě únavněji než v předchozích filmech a především Martin Lawrence vypadá jako nějaká nedokonalá umělohmotná napodobenina sama sebe. Občas jako by byl v jeho unavených očích vidět záblesk zoufalství, jak se ze všech sil snaží, aby vypadal fresh a cool a aby ho ještě někdy někdo obsadil do nějakého filmu...

Ovšem pokud očekáváte film s jistými konkrétními vnějšími znaky (bohatí muži, sexy ženy, drum'n'bass, otevřený rasismus, sprostý ale infantilní humor, velké výbuchy, naprosto nelogické dějové zvraty), tak se dočkáte mírou vrchovatou. Je tohle definice "správných Mizerů"? Nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno.

Hodnocení: 50%