Recenze: Mizerové navždy - Nejznámější černošské policejní duo je zpět! V jaké formě?
Mike Lowrey (Will Smith) a Marcus Bennett (Martin Lawrence) stále patří mezi špičku miamské policie. Marcus ale na rozdíl od Mika začíná přemýšlet o penzi, aby se víc mohl věnovat rodině. Když se však objeví nová hrozba, která se mimo jiné týká přímo i Mika (a jeho minulosti), musí se nesourodá dvojka vydat znovu do akce.
Na nové Mizery jsme si museli počkat opravdu dlouho. Původně se ohledně režie počítalo s návratem Michaela Baye, ten byl později nahrazem Joe Carnahanem, ten však nakonec zůstal pouze v pozici jednoho ze scenáristů. Režie filmu byla svěřena duu belgických filmařů Adil El Arbi/Bilall Fallah, kteří před tímto filmem natočili tři prakticky neznámé filmy.
Ono čekaní se ale nakonec vyplatilo, jelikož třetí Mizerové za svými předchůdci (trochu překvapivě) nikterak výrazně nezaostávají a jsou ve většině zásadních aspektů jejich důstojným pokračováním. A osobně se domnívám, že největší zásluhu na tom má Jerry Bruckheimer, jeden z nejlepších a nejúspěšnějších hollywoodských producentů 90. let.
Proč zrovna on? Jednoduše proto, že dokázal vytěžit/využít veškerý kladný potenciál z dosud neprovařené režisérské dvojice velmi podobným (ne-li dokonce úplně stejným) způsobem, jako právě z Baye v jeho začátcích (viz první Mizerové a hlavně famózní Skála, Bayův dodnes nejlepší film).
Trochu tady vyvstává otázka, zda Arbi s Fallahem vůbec filmu přispěli něčím vlastním a nebyli pouze poslušnými a uctivými loutkami v rukách protřelého loutkářského mistra, jenž pravděpodobně dopředu velmi dobře věděl, jakého výsledku chce dosáhnout. Těžko říct, ale osobně bych se tomu vůbec nedivil, byť bych rozhodně nerad režijnímu tandemu nějak křivdil a upíral mu zásluhy. Klíčový je nicméně tak jako tak výsledek. A ten vypadá, jako kdyby ho natočil Michael Bay, kterého někdo (dostatečně soudný a zkušený) drží na vodítku (což je přesně to, co Bay potřebuje asi tak 1000x krát víc než obří rozpočet), a nenechá ho tak všechno (ale fakt všechno) přehnat do totálního extrému, z něhož se pak dělá spoustě diváků různými způsoby nevolno (osobně jsem zatím nejvíce trpěl u některých pokračování Transformers).
Díky tomu tak v třetích Mizerech nechybí nic z toho, co bylo/je na předchůdcích dobré - zábavná a sympatická ústřední dvojka (mimochodem, Smith s Lawrencem vypadají, že za těch skoro 20 let snad vůbec nezestárli), velké zběsilé akční scény (primárně autohoničky a přestřelky, ovšem i ty občasné kontaktní souboje jsou hodně fajn) a jednoduchý, ale neurážející humor. Zkrátka základní ingredience akčně-komediálních buddy movies, jak je známe (a máme rádi) už někdy od první poloviny 80. let (viz 48 hodin).
Svou "uměřeností" tak má trojka blíže k jedničce, která se kromě chutného videoklipového audiovizuálu pokoušela i o něco jako je 'příběh', a akční scény v ní nebyly především o neskrývané snaze udělat za obrovské peníze co největší bordel a destrukci (byť třeba za úžasnou šílenou dálniční megahoničku jsem Bayovi stále velmi vděčný). A humor netěžila převážně ze zvrhlostí typu přejíždění mrtvol, souložící krysy apod. Tím nechci říct, že bych měl rád jedničku a dvojku ne. Vlastně je mám rád velmi podobně, i když jsou to v podstatě dost rozdílné filmy. Dvojka je ale určitě mnohem problematičtější a kontroverznější, zejména kvůli své ideologické/politické rovině (umístit velké finále na Kubu fakt nebyl dobrý nápad). A kromě jiného je "krásným" dokladem toho, že Bay je sice vynikající řemeslník (s talentem pro opojné hyperefektní záběry), ale sám o sobě rozhodně není dobrý vypravěč. Tím je pouze pod dohledem silného producenta (kromě Bruckheimera z něj prvotřídní výkon dostal už asi jen Spielberg v prvních Transformerech).
Je to vlastně jednoduché - pokud máte rádi první dva díly Mizerů (případně i jen jeden z nich), do kina klidně vyrazte. Věřím, že zklamáni nebudete. Za sebe pak budu doufat, že se jednou dočkáme i čtyřky. A pokud možno dříve, než za dalších 17 let.