Retro recenze: Ukrást Vánoce samotnému Santu Clausovi? Proč ne?
Tim Burton je americký režisér, výtvarník, ale také básník, který si je svých uměleckých předností dobře vědom a dokáže s nimi geniálně pracovat. Jeho originální výtvarný styl, který je proslulý svými strašidelnými kříženci lidí, strojů a zvířat, se zaryly do paměti divákům po celém světě. Stal se režisérem proslulých snímků jako je strašidelná komedie Beetlejuice (1988), Střihoruký Edward (1990), Mrtvá nevěsta (2005) nebo právě Ukradené Vánoce (1993).
Ukradené Vánoce jsou jednou z jeho filmových klasik, která by rozhodně neměla uniknout pozornosti nikomu, kdo stojí o trochu netradiční pojetí Vánoc. Proč o netradiční pojetí? Hned vysvětlím. Jednoduše proto, že podívat se na příběh halloweenských strašidel, která unesou Santu Clause, aby se zmocnila Vánoc, není nejspíš podívanou, na které by si pochutnal milovník Tří oříšků pro Popelku. Zato je ale skutečně originální, a tak se není čemu divit, že se tento snímek proslavil a stal se jádrem světové pop kultury, sotva spatřil světlo světa. Pojďme se nyní na tuto vánoční pecku podívat blíže.
Hlavní postavou příběhu je halloweenský král Jack Skellington, který dohlíží na tvoření všech morbidních překvapení typických pro jejich strašidelný den v roce. Jack je ale svou každoroční rutinou znuděný, a tak hledá rozptýlení. Jednoho dne se ocitne ve Vánočním městě, které ho natolik zaujme, že se rozhodne prozkoumat zdejší tradice a obyvatele. Po návratu do svého města se rozhodne, že unese Santu Clause a uspořádá si Vánoce po svém. Jeho strašidelní přátelé ze záhrobí mu při tom směle pomáhají. Vyrábí trochu netradiční dárky, které zdobí pomocí kostí, slizů, kůží a všech možných morbidních součástek. Naloží je na saně a Jack vyráží nadělovat vánoční překvapení všem hodným dětem. Otázkou ale zůstává, zda budou děti za dárky od duchů a vlkodlaků rády.
Originální námět není to jediné, co tento snímek odlišuje od ostatních. Celý je natočený pomocí animační techniky zvané stop motion. To znamená, že v příběhu dominují loutkové modely, které byly zachycovány snímek po snímku a pak díky těmto fotografíím rozpohybovány tak, že to vytvořilo animovaný film. Tato technika je časově velmi náročná, ale přesto se stala klíčovým motivem Burtonovy tvorby. Tímto stylem vznikala například Mrtvá nevěsta nebo jeden z jeho raných snímků, Vincent z roku 1982. Tímto krátkometrážním recitovaným filmem se Tim Burton dostal poprvé do povědomí celosvětového publika.
Ukradené Vánoce v sobě také nesou prvky avantgardních směrů, jak už je pro Burtona typické. Podoby sklíčenosti, úzkosti a výrazné emoční prožitky hlavního hrdiny jej unášejí do období expresionismu. Snová a zdeformovaná monstra zase do šíleností surrealismu. Jedná se zkrátka o 76minutové umělecké dílo, při kterém se rozhodně nebudete nudit, a každou minutu si budete naplno užívat.
Doporučuji snímek všem, kteří se nebojí trochu zaexperimentovat, chtějí se decentně bát a užít si mimo jiné krásné hudební kulisy, které složil proslulý Danny Elfman (některé z písní dokonce sám nazpíval). Hudební doprovod celému snímku dodává tu sladkou třešničku na dortu a dělá z něj něco, na co se zkrátka musíte dívat pořád dokola.
Tajemný svět Jacka Skellingtona a jeho přátel musím hodnotit velmi kladně. Je to pro mě vánoční klasika, kterou zbožňuji už od dětství. Vždy jsem to milovala a nejspíš jen tak milovat nepřestanu.