Recenze: V Le Mans '66 se jede na plný plyn

Po šesti letech od výborných Rivalů Rona Howarda přichází do kin další epická óda na vražedně rychlé čtyřkolové rakve. A hlavně na jejich obdivuhodné strůjce a 'krotitele'.

Carroll Shelby (Matt Damon) po vítězství nejtěžšího motoristického závodu 24 hodin Le Mans musí kvůli závažným zdravotním problémům okamžitě přestat se závoděním. Začne se proto živit jako automobilový konstruktér. Součástí jeho týmu je i špičkový jezdec a britský šampion Ken Miles (Christian Bale), jenž má ale pověst problematického a ke kompromisům neochotného člověka. Shelby dostane nabídku od automobilky Ford, aby pro ni sestrojil dokonalý závodní vůz, s nímž pak Ford vyhraje Le Mans a pomstí se tak Enzu Ferrarimu (Remo Girone), jehož vozy tento závod vyhrály v posledních letech několikrát za sebou, za neuskutečněný obchod. Shelby nabídku přijme a tím započne válka nejen dvou velkých automobilek, ale i mezi Shelbyho týmem a Fordovými čelními manažery...

Jak už jsem naznačil v úvodu, film jako Le Mans '66 v kinech už pár let nebyl. Velký a silný 'závodnický' příběh, jehož všechny stěžejní události vycházejí ze skutečnosti, má výtečné duo hlavních postav, u nějž dobře funguje vzájemná chemie, oběma je velmi snadné fandit (obzvlášť umanutému, férovému a zásadovému Milesovi) a oba je hrají slavní výborní herci (Christian Bale si tady hlasitě říká o další oscarovou nominaci).

Závodních scén ve filmu sice nakonec není tolik, kolik by člověk vzhledem k jeho mamutí stopáží (152 minut) možná čekal, ale zato jsou ve vyprávění dobře rozdistribuované, poměrně dlouhé a hlavně bezchybně řemeslně zvládnuté. Jsou parádně (přehledně a dynamicky) nasnímané, sestříhané i ozvučené. A v nejlepších momentech (předjíždění soupeřů, blížení se k cíli) nadmíru vtahující, napínavé a dechberoucí. A možná úplně nejlepší na nich je, že snad ani na chvilku z nich nejsou 'cítit' žádné digitální efekty (přestože jich tam nepochybně spousta je), ale jen a pouze stará dobrá rukodělná práce.

Samostatnou kapitolou (skoro by se chtělo říct 'filmem ve filmu') je pak právě titulní závod v Le Mans v roce 1966, jemuž tvůrci štědře věnovali zhruba pětinu stopáže a jenž tak naplno funguje jako nezpochybnitelné plnokrevné (a překvapivými zvraty nabité) finále celého objemného dramatu.

A právě tím je Mangoldův snímek ze všeho nejvíce. Závodní pasáže jsou sice super a pochopitelně tvoří podstatnou a nezanedbatelnou část filmu, ale tím nejdůležitějším a nejnosnějším prvkem jsou zde postavy, jejich motivace a rozmanité konflikty. Ať už jde o okolnostmi těžce zkoušený přátelsko-kolegiální vztah Shelbyho a Milese, neméně složitou situaci Milesovy rodiny (přičemž Kenova manželka v podání Caitriony Balfe je charakterově vysoce sympatická!) nebo o neustálé spory mezi racionálně a loajálně uvažujícím Shelbym se záludným a prospěchářským vedením Fordovy společnosti v čele s úlisným a vypočítavým Leem Beebem (trefně obsazený Josh Lucas).

Pokud Le Mans '66 vyzdvihuje nějaké hodnoty, jsou to jednoznačně ty, které vyznávají a zosobňují Shelby s Milesem. Přátelství, oddanost, spravedlivost, maximální zaujetí pro věc apod. Naopak ziskuchtivé obří korporáty jsou zde nahlíženy jako instituce, jež potlačují lidskou individualitu a výjimečnost ve prospěch (výnosnějšího) konformismu.

Le Mans '66 patří mezi ten typ filmů, které mají to štěstí (a recenzent naopak "smůlu"), že se na nich jen velmi těžko hledají nějaké "objektivní" chyby. Pokud bych skutečně musel šťourat, asi bych poukázal prstem na trochu rozpačité a především lehce nadbytečné závěrečné minuty, v nichž jako diváci vidíme věci, které se sice reálně staly, ale možná bychom se o nich raději dozvěděly třeba jen prostřednictvím doplňujícího závěrečného titulku, jenž by následoval ihned po už tak dost vyčerpávajícím a emočně pestrém definitivním konci závodu.

Jinak je ale Mangoldova novinka vskutku parádní jízda (podobně klišoidním přirovnáním se v případě takovéhoto filmu vlastně ani nechci vyhnout), kterou lze kvůli zcela smysluplnému a srozumitelnému způsobu vyprávění příběhu s chutí doporučit napříč širokým diváckým spektrem. Tím chci říct primárně to, že Le Mans '66 rozhodně není určeno jen zarytým automobilovým maniakům, kteří by rádi naprostou většinu svého života strávili s volantem v ruce a plynem sešlápnutým až k podlaze.

Hodnocení: 85 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE