Recenze: Apollo 11 - Interní dokument k padesátému výročí slavné mise

Přistání lidí na povrchu Měsíce mělo být vrcholem rozpínajícího se kosmického programu v šedesátých letech. Vrcholem, jehož uskutečnění přislíbil před svou smrtí prezident Kennedy a pro nějž stovky pracovníků NASA obětovaly několik let života. Dokument však není osobním průřezem napříč dlouholetými přípravami, nýbrž atmosférickým portrétem samotného průběhu mise, začínajícím několik hodin před zažehnutím raketoplánu a finišujícím bezprostředně po zdárném návratu trojice odvážných astronautů, jejichž skutky v rozmezí devíti dní sledovaly oči většiny obyvatel civilizovaného světa.

Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins se navždy zapsali do éterů historicky významných osobností, s čímž ale dokument počítá a neztrácí čas jejich představováním a osobními příběhy. Schéma dávkování informací ostatně nevychází ze vzpomínkových rozhovorů ani z doprovodného komentáře. Tvůrci místo toho aplikují odosobněné sledování faktů prostřednictvím velkého množství kvalitních dobových záběrů, z nichž se povedlo poskládat jednak komplexní obrázek společenského významu mise, jednak plnohodnotný průřez jejím průběhem.

K dispozici jsou jak záběry z řídícího střediska NASA, kde si filmový divák může automaticky doplňovat tvář Eda Harrise z Apolla 13, tak i syrový a poutavý materiál natočený trojicí kosmonautů nebo reportáže z okolí Kennedyho střediska, kde davy lidí napjatě očekávaly start raketoplánu. Vysvětlující komentář je nahrazován autentickými zvukovými záznamy skládajícími se převážně z vysílání mezi řídící místností a posádkou, které sestavují obrázek aktuální situace. Hojně se využívají split-screeny k posílení propojení oddělených prostorů a občas se objevují i grafické animace vysvětlující dráhu letu nebo montáž s fotografiemi astronautů - vše ale zůstává dobově autentické a nezpůsobuje nárůst sebeuvědomělosti.

Dokument si tak zachovává tvář čistě reálného obrazového záznamu, přičemž šikovným střihem dokáže napumpovat předkládané záběry i nefalšovanými emocemi (především během startu, kdy se křížovým střihem přeskakuje z raketoplánu do střediska a na tváře okolních diváků). V tomto směru určitě pomáhá i hudba, která není přehnaně výrazná a orchestrální jako u Prvního člověka, ale jednotlivé sekvence přesně podbarvuje v souladu s jejich charakterem a atmosférou.

Na jednu stranu je tenhle docela komorní a usedlý přístup velmi sympatický a nepodlézavý, nemluvě o kvalitě těch skutečných a nenahraditelných záběrů z Měsíce, na druhou stranu jsem asi čekal, že průběh bude znatelněji gradovat a celá mise více pocitově rezonovat. V podstatě se koukáme na cenný historický záznam, o jehož hodnotě nepochybujeme, avšak pro hlouběji nezainteresované diváky nemá dokument zase tolik strhujících atrakcí a přidaných hodnost a chvílemi vyznívá až moc odtažitě. To okolní vzrušení je nejlépe patrné před samotným startem, další průběh už je povětšinou vědecky chladnější, byť stále precizně soustředěný a zajímavý.

Suma sumárum, chválený dokumentární portrét o misi, která nasadila korunu rané fázi vesmírného programu, dokonale reprezentuje především střihačskou práci s reálným filmovým materiálem a vyprávění skrze odosobněné zvukové záznamy. Apollo 11 nabízí poctivé převedení nálad a očekávání v průběhu bezprecedentní cesty, kterému bude pro kvalitu většiny záběrů nejlépe slušet velké plátno v kinosálech. Nedokáže sice úplně strhnout a diváka si podmanit a postrádá lepší cit pro navození husí kůže z čistě obrazového vyprávění, ale pořád jde o vypilovaný a soudržný koncept, který nabízí zase jiný, internější pohled na celou slavnou záležitost.

Hodnocení: 80%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE