Recenze: Všechny prachy světa - když zarputilý bohatý stařec odmítá zaplatit výkupné za uneseného vnuka
A Plummer odvedl skvělou práci. Což nemění nic na věci, že je určitě dost fanoušků, kteří by rádi viděli film v původním znění a kterým díky přeobsazení sledování trochu zhořkne.
Všechny prachy světa: Trailer
Vedle absence Spaceyho je ale největším problémem filmu jeho délka. Snímek má 142 minut a scenárista David Scarpa (Den, kdy se zastavila Země) jeho sledování divákovi moc nezlehčuje. Scénář je na základě biografické knihy Johna Pearsona a ačkoliv hlavní postavy a ústřední motiv jsou samozřejmě věrné realitě, film vynechává pár linek, které by jistě pomohly lépe pochopit motivace některých postav v příběhu o tom, jak zarputilý bohatý stařec odmítá zaplatit vysoké výkupné za svého uneseného vnuka.
Když se Gail (Michelle Williams), matka uneseného hipíka Paula (Charlie Plummer), dozví, že její syn byl kýmsi unesen v Římě, kde se do té doby poflakoval, nechával vyhazovat ze škol a pil první ligu, její první věta do telefonu je v šoku pronesené: "Je tohle nějaký vtip?". Té věty se pak podivně drží jak vyšetřující agenti, kteří se jí ptají, proč se pídila po tom, jestli to je vtip, tak sám magnát. A divákovi to připadá divné. Proč by matka v prvotní reakci nemohla prostě nevěřit tomu, co slyší?)
Ve filmu to Gail i tak sama vysvětluje. Prostě nejdřív nemohla věřit tomu, že by se to opravdu stalo, a věta byla pouhá fráze v momentu překvapení. Což je zcela pochopitelné. Ale agentům to z nějakého důvodu nestačí a opakovaně se jí na tu větu ptají. Nevíte proč? Film vám to nikdy neřekne. Ale v realitě se to dělo proto, že Paul sám několikrát předtím před lidmi žertoval, že nafinguje svůj vlastní únos, aby z finančně nesdílného dědy vylákal peníze. Tudíž měli jak děda, tak agenti důvodné podezření, že Paul pouze realizoval svůj předchozí plán. A Getty (Christopher Plummer) se i proto zdráhal mu jít na ruku.
Tahle myšlenka je dokonce dodnes jednou z možných verzí toho, co se stalo. Nejvíce ji podporují rodinní příslušníci samotných únosců, kteří tvrdí, že Paul skutečně svůj únos nejprve sám naplánoval a že to měl původně být pro všechny jen jednoduchý způsob, jak rychle přijít k penězům. Ti samí lidé se také brání tomu, jak byli jejich příbuzní ve filmu vylíčeni vzhledem ke svým zločineckým schopnostem. A produkční společnost za to dokonce žalují s nesmírně vtipnou námitkou, že únoscům bylo filmem ublíženo na reputaci. Vzhledem k tomu, že část únosců je ve filmu vylíčena jako vyloženě neschopná, ačkoliv to podle všeho byli jinak úspěšní mafiáni, toto ohrazení celkem chápu.
Mnoho dalších změn ve scénáři oproti realitě je pochopitelných z hlediska stavby dramatického oblouku
(sub-plot s Paulovou domnělou smrtí, Paulův pokus o útěk, zdařilé žhářství, účast Gail na zasedání představenstva atd.)
, jiné zase dávají smysl, protože se díky nim zjednoduší už tak komplikované vztahy a vazby jednotlivých členů Gettyho klanu a těch, co na vyšetřování spolupracovali (například o významné snížení výkupného se postaral otec Gail, nikoliv Chase). Takže třeba postava bývalého agenta CIA, Fletchera Chase (Mark Wahlberg) v sobě nese i činy jiných lidí, kteří s vyšetřováním a vyjednáváním pomáhali. Podle všeho je také ve filmu Chase podstatně sympatičtější, než byl v realitě. Ale filmu to nikterak nevadí.
Stěžejní myšlenkou vyprávěného příběhu je totiž zatvrzelost a "šetřivost" dědy, který odmítne výkupné zaplatit s tím, že má 13 dalších vnoučat a kdyby dnes zaplatil za jedno, zítra jsou unesena všechna ostatní. A následně ze své pozice nechce ustoupit, ačkoliv se Paulova matka, která sama žádné významné peníze nemá, snaží jeho rozhodnutí zvrátit, seč může. Sledujeme tedy souboj "kdo s koho", kde na jedné straně jsou čím dál tím víc nervóznější únosci uchylující se postupně ze zoufalství z toho, jak se všechno táhne, ke stále násilnějším krokům. A na druhé straně skoupý, tvrdý byznysmen, který ale posléze už jen stěží odolává tlaku zoufalé matky a dotěrných médií. A je docela zábavné to sledovat. Vedle odchylek od reality je jediná slabina snímku kombinace toho, jak je film dlouhý a zároveň jak je unesený Paul nesympatický. Protože hrozí, že vás jeho osud přestane zajímat ještě předtím, než snímek překročí stou minutu.
Co se mi na filmu nelíbilo? Délka. Změny oproti skutečného příběhu, zejména ke konci filmu.
Spoiler: Na konci filmu to vypadá, že Gail je z nějakého důvodu nabídnuta vedoucí pozice ve společnosti, která po miliardáři Gettym zbyla, což působí značně podivně. Také filmaři propásli skvělou možnost, jak ilustrovat hloubku Gettyho zatvrzelosti, protože poté, co děda zaplatil a Paul byl propuštěn, Getty ani nepřijal jeho děkovný telefonát. Místo toho ukázali Gettyho, jak není ochoten zaplatit víc než čtvrtinu z domluveného sníženého výkupného - přitom v realitě zaplatil vše a půjčkou byla jen část převyšující částku odepsatelnou z daní.
Paradoxně jedna z nejabsurdnějších situací je pravdivá.
Co se mi na filmu líbilo? Herecké výkony a zejména Christopher Plummer coby Getty a Romain Duris jako jeden z kriminálníků. Základní prezentované dilema - jít zločincům na ruku, nebo ne. Kamera Dariusze Wolskiho. Soundtrack od Daniela Pembertona. Vyrovnaná temná atmosféra. Výprava odkazující na začátek sedmdesátých let.
Pro koho film je? Pro lidi, co mají rádi psychologická dramata. Pro fanoušky režijního stylu Ridleyho Scotta. Pro lidi, kteří mají hodně peněz a chtějí si položit otázku, co by dělali v podobné situaci. A pro ty, kteří si chtějí pak položit otázku, jestli mohl Kevin Spacey do role vnést něco víc než Christopher Plummer. Osobně bych mu možná lépe věřila to zlounství. Tak třeba jednou vyjde i ta původní verze a budeme ji moci porovnat. Do té doby aspoň původní trailer...