Recenze: Čistič - depresivní Bratislava, narušení jedinci a strasti místních prodavaček

Tomáš má také zajímavou minulost, neboť jeho maminka před lety brutálně zabila jeho tatínka, a Tomáš na to koukal.

Tomáž z toho má mírná traumata, která se projevují například tím, že je asociální, málomluvný a občas se s někým popere.

A že se na dlouhé hodiny schovává ve skříni / pod postelí v cizím bytě, aby pozoroval jeho nic netušící obyvatele.

Tento slovenský film je dalším kouskem z podžánru "všichni jsou v prdeli" a velmi slušně se mu daří budovat atmosféru depresivní Bratislavy, obývané vážně narušenými postavičkami.

Film balancuje na pomezí mezi příběhem a artfilmem. Líbilo se mi, že některé zdánlivě absurdní dějové prvky (Tomáš si opakovaně kupuje svíčky) se v průběhu filmu originálně vysvětlí. Na druhou stranu mi zcela uniklo třeba to, proč se Tomáš schovává před lidmi, kteří ho nečekaně překvapí v bytě, ve kterém na jejich objednávku provádí čištění. Jen proto, že je asociál a magor?

Takové otázky ale nejsou úplně smysluplné, protože film má do značné míry snovou atmosféru, která nás záměrně mate a udržuje v neklidu (pomocí extrémně dlouhých nebo extrémně nepřehledných záběrů).

Hlavní story se "rozjede" ve chvíli, kdy je Tomáš při jednom z úklidů vyrušen prodavačkou, kterou zběžně zná, a začne ji stalkovat tím nejbrutálnějším způsobem, tj. na mnoho hodin se například schovává pod její postel (kam si bere i knížky, aby se nenudil). Přitom sleduje typické strasti bratislavských prodavaček, např. "bratr jí dělá pasáka a pravidelně ji prodává mladému inženýrovi, který ji znásilňuje zabalenou do igelitu". Jak už to na Slovensku chodí...

Samozřejmě čekáme, kdy prodavačka nezvaného hosta pod svou postelí objeví, a když se to stane, začnou se teprve dít bizarní věci a započne velmi netradiční vztah...

Pokud máte náladu na něco depresivnějšího a trochu hůře stravitelného, Čistič (2015) je svěží originální dílko, které mi v ledasčems připomnělo nedávného Maniaka (2012).

Hodnocení: 70%