49. týden-kinopremiéry: Carrey se vrací jako Lloyd Christmas, Del Toro trpí válečným syndromem a Magnusek dostal chuť na modelky
Sedm filmů, ale žádný trhák... Nejvýraznější premiérou zřejmě bude Návrat blbýho a blbějšího. Ale víme, jak se to má s reuniony, nostalgickými snímky. Blbý a blbější (1994) byl spolu s Maskou (1994) filmem, který nastartoval kariéru Jima Carreyho. Na šílené devadesátky ve společnosti "toho blázna" si ještě pamatuju... Zpětně ale mnohem výš hodnotím Carreyho vážné role - Muže na Měsíci (1999), Věčný svit neposkvrněné mysli (2004)... Návrat blbýho a blbějšího se zdá být krokem vedle, omíláním něčeho, co souviselo s dobovou atmosférou, náladou, feelingem. A co už se nedá uměle zopakovat. Tedy pokud si z VHSky nepřehrajete původního Blbýho a blbějšího.
Z recenze Františka Fuky: "Když jsem viděl ty dva skorostaříky, vrásčité a sešlé, kteří jsou mentálně na úrovni pětiletého dítěte, místy mi jich bylo líto, což téměř jistě nebyl záměr tvůrců. A totéž platí o jejich představitelích: Dva herci, za zenitem své kariéry, kteří se snaží natočit "zaručený komerční hit". Snaží, ale není to úspěšná snaha." Názory recenzentů se ovšem různí. Každý to vidí jinak. Každý se baví jinak. Všechny recenze filmu Návrat blbýho a blbějšího si přečtěte zde. Prozatím 47 procent.
Benicio Del Toro jako indián trpící posttraumatickou stresovou poruchou? Přesně tak. Ve snímku Jimmy P. ztvárnil herec s portorickými kořeny veterána z druhé světové války, který trpí nevysvětlitelnými psychosomatickými poruchami. Někde tady můžeme najít pomyslný počátek kořenů s označením "válečné trauma". Jimmyho Picarda ve snímku vyšetřuje kulturní antropolog Georgese Devereuxe (Mathieu Amalric) a podobně jako v případě snímku Dobrý Will Hunting (1997) tvoří ústřední téma filmu vztah oněch dvou mužů, nejen válečný syndrom... Recenze si přečtěte zde. Prozatím 60 procent.
Režisér Juraj Nvota se po historickém dramatu Konfident (2012) vrací do komunistických 60. let, aby těm, co to nepamatují, přiblížil dusnou atmosféru, která od základů měnila nejen politiku a společnost, ale též životy "obyčejných" lidí. Komediální drama Jak jsme hráli čáru vypráví o tehdejší éře očima malého Petra (Richard Labuda). Ten žije s prarodiči (rodiče emigrovali do Vídně) a jeho pohled na svět formuje dětská šikana. Spolu s rokem 1968 se před Petrem otevírá možnost emigrace, ale též ztráta přátel, nepřátel, prarodičů... Největší slabina filmu? Dabing pro české diváky (!!!) a fakt, že nepůjde film pro děti. Z recenze Františka Fuky: "Mně trvalo několik desítek minut, než jsem si definitivně potvrdil, že se film má odehrávat na konci 60. let. A to jen díky velmi letmé zmínce o Dubčekovi a "Socialismu s lidskou tváří". Malé dítě (které potřebuje dabing, protože neumí slovensky) nebude mít potuchy, proč se nesmělo do ciziny a najednou se tam smí, proč byli Poláci stříleni na československých hranicích..." Všechny recenze filmu si přečtěte zde. Prozatím 53 procent.
Do kin dále míří koprodukční drama Dva dny, jedna noc, kde se Marion Cotillard musí poprat se svou duševní chorobou i se svými spolupracovníky. Právě ti totiž mají rozhodnout o jejím setrvání/odchodu z práce. Síla! Recenze si přečtěte zde.
Je tu další dokumentární film (třeba po Pátrání po Sugar Manovi), který pro diváky objevuje staronového génia. Hledání Vivian Maier pojednává o americké fotografce, která se reportážím a portrétům věnovala téměř 60 let. V roce 2009 zemřela a shodou okolností se v krabicích našlo 100 tisíc snímků... Kdo byla záhadná žena, jejíž umění je srovnáváno s prací největších fotografických es? Dozvíte se v dokumentu. Recenze najdete zde.
Práce v muzeu může být poměrně dobrodružná záležitost. Nevěříte. Přesvědčí vás snímek Velkolepé muzeum, který vás zavede do budovy vídeňského Muzea dějin umění. Aukce, falza, byznys, marketing, absurdní situace. A mnohem víc! Recenze si přečtěte zde.
A na závěr jeden film, který bude recenzenty hledat jen těžko. Producent Tomáš Magnusek si vychovává nástupce. Shání peníze, obsazuje známé herce. Do kin míří Modelky s.r.o. Stačí se podívat na marketingovou zdravici v závěru traileru a zjistíte, jak to ten chlap dělá... Svého druhu fenomén. Soudnost jde bohužel stranou.