52. týden-kinopremiéry: Nymfomanka a dobrodruh Ben Stiller na konec roku!
Hned na začátku se budete ošívat, smát, stydět a možná trochu plakat. Do tuzemských kin vstupuje Nymfomanka, část I. (2013), dlouho očekávaný snímek "zlobivého" režiséra Larse von Triera. Stellan Skarsgård najde mezi cihlovými domky napůl omráženou, napůl zmlácenou (nymfomanku) Charlotte Gainsbourg. Ta mu v posteli u čaje převypráví svůj příběh, jehož středobodem jsou sex, manipulace, citová prázdnota a smrt milovaného otce.
První část Trierova "pornografického" díla stojí za shlédnutí. A rozhodně ne kvůli explicitně otevřeným sexuálním scénám. Těch v jedničce ostatně zase tolik není. A pokud už je autor používá, nejde mu o to v prvním plánu šokovat. To mě už více zarazila hudební podkresovka od skupiny Rammstein. A Trier? Ten
se může pasovat do role Rainera Wernera Fassbindera 21. století. S tím rozdílem, že Trierovo utrpení nemusí být vykoupeno hektolitry alkoholu, drogami a smrtí. První Nymfomance dáváme 90%, recenze si přečtěte zde. Lednové finále bude velkolepé. Jednička jednoznačně navnadila.
Ben Stiller se vrací v roli režiséra a herce. Potrhlý mistr gagu, který buďto baví, nebo neskutečně leze na nervy, ve své novince víc než překvapuje. Walter Mitty a jeho tajný život (2013) je opět žánrovou smrští. Přibyla nicméně romantika a romance, prvky mysteriózního žánru a citlivá klukovská (mužská) hravost. Stiller ve snímku ztvárnil fotoeditora magazínu Life, jehož papírová éra je sečtena. Musí však ještě vyjít závěrečné číslo, a k tomu nemůže Walter Mitty najít to správné políčku negativu. Autor fotografie je k nezastižení, snad kdesi v Grónsku... Mittymu nezbývá než se za ním rozjet.
Skvělá hudba, krásné lokace, povedené žánrové úskoky i tragikomické situace. A navrch trocha té kritiky nových médií a nových časů, trocha nostalgie po časech a technologiích éry předešlé. Ano, Walter Mitty je předvídatelné, poněkud šablonovité dílo. Ale klobouk dolů před Stillerovým výkonem, hlavně co se režie týče. Upřímně se těším na jeho další film. 75% pro Mittyho, recenze si přečtěte zde.
Francouzští tvůrci krátkých skečů s animovanými mravenci, pavouky, beruškou a dalším hmyzem natočili celovečerák. A není skoro vůbec nudný, autoři se navíc vyvarovali prvoplánových "vtipných" scén, kdy se děti smějí při pádech jak přes kopírák. Snímek Mrňouskové: Údolí ztracených mravenců (2013) rozehrává příběh o jedné krabici plné cukru a dvou mravenčích koloniích, které kvůli němu rozpoutají válku. Poměrně drsnou válku. Snímek se odehrává v krásné jihofrancouzské přírodě, animace jsou povedené a gagy vtipné, roztomilé, no zkrátka působivé. A svět mravenců drsný a nesmlouvavý. Tip pro rodiče s dětmi.
A když už máme ty Vánoce a lidé si (snad) vzpomenou na desatero přikázání, přichází do kin divadelní přenos Čtyř dohod (2013). Tam se moudří Toltékové vyznávají se svých čtyř přikázání: "Nehřeště slovem; Neberte si nic osobně; Nevytvářejte si žádné domněnky; Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete." Hrou duchaplně, vtipně i poučně provází Jaroslav Dušek.