Wild Wild West byl největší filmový průšvih devadesátek. Proč podle režiséra tak příšerně propadl?

Jednasedmdesátiletý Sonnenfeld se proslavil jako kameraman u prvních filmů bratří Coenů či dvou snímků Roba Reinera (Misery nechce zemřít, Když Harry potkal Sally), načež se uvedl jako talentovaný režisér dvoudílnou Addamsovou rodinou. A pak roku 1997 s jistotou zfilmoval žánrově rozkročený komiks Muži v černém, z něhož s výpomocí hvězdného Willa Smithe udělal skoro šestisetmilionový hit. Přirozeně tudíž s bývalým Fresh Princem osedlal steampunkové kulisy Divokého západu ve filmové adaptaci stejnojmenného seriálu z 60. let Wild Wild West.

Šílený generál McGrath (Kenneth Branagh) roku 1869 unáší elitní americké vědce a připravuje se ovládnout svět pomocí futuristické parní techniky, v čemž mu mohou zabránit pouze afroamerický vládní agent James T. West (Smith) a svéhlavý vynálezce a milovník převleků Artemus Gordon (Kline). Do nákladného filmu se vkládala velká očekávání a přiživoval je mimo jiné producent Jon Peters, jenž si konečně prosadil finální akci, ve které hrdinové čelí obrovskému mechanickému pavoukovi – do takového konceptu se totiž zamiloval a mermomocí jej chtěl našroubovat na nikdy nerealizovaný film o Supermanovi.

Takové blbnutí ale něco stojí, a přestože Sonnenfeld byl po Mužích v černém specialistou na odlehčené sci-fi premisy s hláškujícími postavami, nesourodé ingredience steampunkové akční grotesky byly moc i na něj. Kritici si na bizarním dobrodružství smlsli, i když na úrovni jednotlivých scén se dodnes najdou moc zábavné aspekty. Výše zmíněné tržby vzhledem k investicím nestačily a konec tisíciletí zřel jeden z nejbolestnějších filmových propadáků, kvůli němuž Will Smith navíc odmítl nabízenou roli Nea v Matrixu.

Dle Sonnenfeldovy knižní biografie s názvem Best Possible Place, Worst Possible Time se naopak správně rozhodl George Clooney, jenž měl být dle původních plánů ve Wild Wild West Smithovým parťákem. Představitel nejhoršího Batmana podle režiséra vycouval kvůli tomu, že Smith měl k dispozici mnohem víc vtipných replik než on. Artemuse Gordona se tudíž chopil oscarový Kevin Kline (Ryba jménem Wanda, Dave), jehož si Sonnenfeld pochvaloval jako nesmírně bodrého a talentovaného chlápka.

Jenže Kline měl zaslouženou pověst komediálního esa a nebyl zvyklý v čemkoli postávat v pozadí a někomu přitakávat. To prý mělo ovlivnit jeho vystupování vedle zvlášť excentrického Branagha, jenž za volantem obřího pavouka řádil jako nikdy předtím ani potom. Mezi oběma herci panovala rivalita a Kline prý svůj výkon moc přeháněl, čemuž se v té době v branži přezdívalo „střihnout si Tommyho Lee Jonese v Batmanovi navždy.“ Jones totiž roku 1995 neunášel komedianství Jima Carreyho a jako Two-Face přehnaně tlačil na pilu.

Důsledkem téhle třenice bylo také utlumení charakteru Willa Smithe, který se stal víc přímočarým. Sonnenfeld totiž podle svých slov „nestál o dva srandovní lidi a z Kevina nikdy nemohl učinit toho, který nebude tím zábavným.“ Charisma Willa Smithe tak rázem povadlo, Kline nikdy nebyl magnetickým kasovním tahákem a vždy atraktivní Salma Hayek už zákulisní pnutí zvrátit nemohla. Věci se v záležitostech komiky vymkly kontrole a nejvíc se nakonec smáli organizátoři Zlatých malin, kteří přefouknutému propadáku věnovali hned pět anticen z devíti nominací. Odnesl to hlavně Kline, jehož se Smithem vyhlásili jako nejhorší kombinaci k vidění a navrhli jej na nejhoršího herce i nejhorší vedlejší herečku. Trans převleky vynálezce Gordona a s nimi celý Wild Wild West zaujaly aspoň v tomhle směru.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroj: Film Stories