Tim Burton zpátky ve formě? Druhý Beetlejuice si v prvních reakcích získal nemálo příznivců

Beetlejuice se vrátil po 36 letech, což je z principu nejistý experiment. Zbývají ještě lidé, kteří si obrovský úspěch originálu pamatují? A najdou se noví diváci se zájmem? Při pohledu na náladu publika se ale zdálo, že tenhle legacy sequel má na růžích ustláno, vždyť přijetí burtonovské Wednesday na Netflixu překonalo veškerá očekávání.

Hlavním tématem recenzí je, nakolik Burton zvládá pracovat s ohlížením do minulosti a zdá se, že přijetí filmu závisí na tom, jestli vám slovní spojení „cvičení v nostalgii“, které používá například Xan Brooks z Guardianu, stejně jako jemu přijde negativní, nebo spíš pozitivní. „Mnohem lépe zpracovaný a více zábavný film, než by se zdálo možné. Okouzlujícím způsobem uctivý a referenční do té míry, že i jeho klišé se většinou dají omluvit,“ shrnuje ve své pozitivní recenzi Hannah Strong z Little White Lies. „Klubko odkazů a děje tak přeplácaného, až hraničí s abstrakcí. Další legacy sequel, který slouží leda jako připomínka geniality svého předchůdce,“ oponuje Richard Lawson z Vanity Fair.

Jak už padlo, poměr spokojenců a nespokojenců je v tuto chvíli sedm ku třem, byť se ještě laťka může posunout velmi výrazně oběma směry. Většina reakcí zatím dochází k tomu, že Timu Burtonovi se v první řadě daří nabídnout zábavnou jízdu, na kterou se krásně kouká. „Přestože ve filmu nechybí působivé CGI efekty, Burton zachovává stylistickou integritu série tím, že pokračuje ve využívání praktických efektů a animací tam, kde je to možné,“ raduje se Marshall Shaffer z Playlistu. Burton se tak zjevně poučil z některých svých předešlých produkcí, jež byly zapleveleny ohyzdnými digitálními efekty.

Podle Owena Gleibermana z Variety snímek sice začíná poněkud nejistě, brzy se ale rozjíždí a čím déle trvá, tím je lepší. Člověk nemá čekat originalitu ani nápaditost, ale sympatickou práci s povědomými motivy. „Film je jen uvolněnou reakcí na prvního Beetlejuice, především jde o fanouškovský servis. Nejde o stejně sympaticky chytlavý monstrkýč, jakým byl původní film. Existuje ale rozdíl mezi dobrým a špatným fanouškovským servisem, a jakkoliv je někdy dvojka dost prvoplánová a čitelná, měl jsem se u Beetlejuice Beetlejuice docela dobře,“ zakončuje recenzent Variety.

Ben Croll z The Wrap podotýká, že Burton se tu přibližuje svému ztracenému šarmu nejvíc od doby, co se stal maisntreamovým brandem. Chválí také práci s herci, z nichž každý má šanci zazářit. A že jde o napěchované obsazení! Michael Keaton, Winona Ryder, Jenna Ortega, Monica Bellucci, Willem Dafoe... Recenzenti chválí nepřekvapivě hlavně Keatona, který se podle všeho úspěšně zabydlel zpět ve své ikonické roli. I ti, kteří z filmu jinak nebyli nadšení, se jím chvílemi nechali strhnout.

Reakce zatím odpovídají tomu, co jsme mohli očekávat, tedy že se Burton pokouší oživit kouzlo originálu právě tak, jak si ho publikum zamilovalo před 36 lety. To s sebou nese předvídatelné klady a zápory. Dvojka vás nejspíš uspokojí tehdy, když vám přijde myšlenka nenáročné dobře aplikované nostalgie jako příjemně strávený čas. Kdo chce originalitu, vyzývavost a subverzi, ten musí jít o dům dál. Sami se o výsledku přesvědčíme příští týden a ještě před tím si v textu připomeneme prvního Beetlejuice. Česká premiéra nás pak čeká 6. září.

Podívejte se na žebříček nejlepších hororů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Rotten Tomatoes, TheWrap, Playlist, Little White Lies, Variety, Guardian, Vanity Fair