Facebook podle slavného herce sabotuje film o Reaganovi. „Jako v Sovětském svazu,“ soptí

Pro sedmdesátiletého Quaida, hrdinu z katastrofického filmu Den poté nebo napínavé sci-fi Frekvence, se jedná o velmi osobní projekt. Už dříve prozradil, že Ronalda Reagana považuje za svého nejoblíbenějšího amerického prezidenta. Obdivuje tedy republikánského konzervativce zakazujícího potraty, jenž posiloval ekonomiku snižováním daní u nejvyšších příjmových skupin a na mezinárodním písku mírnil napětí debatami se sovětským vůdcem Gorbačovem, přestože po celém světě aktivně propagoval protikomunistické postoje a hnutí.

V lecčems se tak opravdu může podobat Trumpovi, jenž o oválnou kancelář usiluje podruhé po čtyřleté odmlce a jehož hodlá podpořit nejen Quaid, nýbrž i herecký kolega Jon Voight – zřejmě nejhlasitější Trumpův podporovatel ze showbyznysu, který ve filmu ztvárnil ruského politika Viktora Petroviche. Na snímek, na němž se s pauzami a tvůrčími obměnami pracuje od roku 2010, tak mocný Facebook nahlíží jako na potenciální prostředek k ovlivnění voleb.

Myslí si to minimálně Quaid, jenž v dopise pro Newsweek poukázal na blokovanou placenou reklamu, jíž chtěl šéf digitálního marketingu Eric McClellan Reagana na Facebooku zviditelnit. Mělo jít o záběr z filmu s úryvkem řeči, již bývalý prezident pronesl roku 1982 a v níž posluchače nabádá, ať „se nenechají nikým zviklat, že nejlepší dny Ameriky už pominuly, že americký duch se vypařil. V našich životech jsme ji sledovali uspět příliš často, abychom tomu věřili.“ Reagan, jenž se nejprve přikláněl k demokratům, oslněný svým hrdinou Franklinem D. Rooseveltem, načež se ale sunul doprava a roku 1960 už podporoval kampaň republikána Richarda Nixona.

„Facebook opět cenzuruje volný tok myšlenek a rozhoduje, co je pro nás nejlepší vidět a slyšet; tentokrát ale omezuje reklamu a propagaci mého filmu o Ronaldu Reaganovi,“ pustil se Quaid do údajného omezování svobody slova. „Stejně jako starý Sovětský svaz — stáváme se zemí technologických oligarchů, kteří kontrolují platformu skupinového myšlení, aby umlčeli jednotlivce nebo ‚jiné' skupiny?,“ řečnicky se otázal, než se zaměřil přímo na „oligarchu" Marka Zuckerberga.

„Zuckerberg je za to nakonec zodpovědný, protože jeho společnost tvrdí, že by to mohlo ovlivnit prezidentské volby. Poslední volby, ve kterých byl Ronald Reagan na hlasovacím lístku, přitom byly před 40 lety. Na Facebook mám otázku, zda tyto taktiky použil i proti jiným nedávným prezidentským životopisným filmům jako Lincoln, LBJ nebo Southside with You, snímku o prezidentu Baracku Obamovi, který byl také uvedený během volebního roku,“ pokračoval Quaid.

Zamýšlená reklama dle Facebooku (a podle materiálu zveřejněného McClellanem) zahrnovala citlivá témata, která mohou hýbat s veřejným míněním. Film přitom Zuckerbergova společnost poprvé cenzorovala už v květnu, kdy se McClellan pokoušel zveřejnit Quaidův rozhovor s kontroverzním konzervativcem Jordanem Petersonem, v němž herec Reagana označil za svůj vůbec nejoblíbenější film.

Facebook posléze v Newsweek zveřejnil omluvu a sypal si popel na hlavu. „K tomu došlo, protože naše automatizované systémy omylem určily, že obsah týkající se prezidenta Reagana vyžaduje předchozí schválení v souladu s našimi zásadami pro reklamy o společenských záležitostech, volbách nebo politice. Šlo o chybu a omezení na tyto reklamy bylo zrušeno."

Platforma přesto dle mnohých celebrit tíhne doleva, o čemž má svědčit opakované zasahování do voleb ve prospěch demokratů, jež studie v režii Media Research Center detekuje od roku 2008. Z Reagana, jehož režisér na Prime Video naposledy s Quaidem uvedl kritizované drama Na křídlech a modlitbách a roku 1981 dělal zvukového technika během Reaganovy inaugurace, by se navštěvovaný hit zřejmě nestal tak jako tak. I díky čerstvému rozruchu se z něj ale může vyklubat zajímavý dílek zintenzivňující politické debaty či role tzv. legacy médií, jejichž angažovanost se může projevovat i na zdánlivě nezaujatém hřišti globálních názorů.

Prohlédněte si žebříček nejlepších životopisných filmů podle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.

zdroje: Movieweb, Newsweek