10 nejlepších filmů o únosech podle skutečných událostí: 12 let v řetězech i Chuck Norris

Jako inspiraci pro svůj první film určený do kin si ani ne třicetiletý Steven Spielberg vybral bizarní kriminální případ z jednoho texaského jara roku 1969. Mladá žena jménem Fae Dent tehdy vyzvedla svého muže Bobbyho z vězení a oba se pak vydali unést své dítě, které mělo skončit v náhradní péči. Aby toho nebylo málo, vzali jako rukojmí dopravního policistu Kennetha Cronea, který jim zkřížil cestu. Za vozem s únosci se brzy vytvořila kolona policejních aut, jež je několik hodin pronásledovala.

Spielberg ve svém snímku, na kterém se jako poradce podílel sám Crone, pozměnil jména všech zúčastněných, z banálního vyzvednutí ve vězení po odpykání trestu udělal dramaticky vděčnější útěk a samotný závěr zabarvil více do růžova.

Akčňák podle skutečných událostí, v němž Chuck Noris střílí bazukou po proradných teroristech? Proč ne. Snímek Delta Force je pelmelem dvou různých událostí, únosu letu TWA 847 z roku 1985 a operace Entebbe, která se odehrála v roce 1976. Při první zmíněné bylo letadlo z Atén do Říma se 147 lidmi na palubě uneseno dvojicí libanonských teroristů a zamířilo do Bejrútu. Únosci požadovali propuštění 700 šíitských muslimů vězněných Izraelem. Jejich požadavky byly nakonec splněny a 30. června se všichni rukojmí dostali na svobodu. Až na jednoho z pasažérů, amerického mariňáka, kterého útočníci zabili a vyhodili z letadla krátce po přistání.

Operace Entebbe byla naproti tomu akcí izraelských speciálních jednotek na osvobození pasažérů letu 139 společnosti Air France z Tel Avivu do Paříže, který byl unesen do Ugandy sedmi teroristy z Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Při konfrontaci zhruba stovky příslušníků jednotky Sajeret Matkal s teroristy podporovanými stovkou ugandských vojáků zemřel podplukovník Jonatan Netanjahu, starší bratr současného izraelského premiéra. Podařilo se však osvobodit 102 ze 106 rukojmích.

V samotném filmu je do Bejrútu pro unesené pasažéry letu TWA vyslána elitní jednotka Delta Force s ostříleným majorem Scottem McCoyem (Chuck Noris). O obou událostech existují i samostatné filmy, tentokrát již bez Chucka, Únos letu číslo 847 a Mivtsa Yonatan.

Brilantní scenárista a režisér Paul Schrader se ve svém syrovém snímku zaměřil na vztah unesené ženy a jejích věznitelů. Členové krajně levicové skupiny Symbionese Liberation Army unesli v roce 1974 Patty Hearst z miliardářské rodiny Hearstových. Za její vrácení žádali nejdřív propuštění dvou svých soudruhů z vězení, později 70 dolarů každému chudému občanovi Kalifornie. Jejich požadavky nebyly vyslyšeny a celý případ nabral nečekaný směr, když se unesená Patty ke skupině přidala a účastnila loupežných přepadení bank. Když byla dopadena, obhajoba u soudu poukazovala na brainwashing a Stockholmský syndrom, který se u ní údajně projevil. Soud ji však odsoudil k trestu 35 let vězení, který byl následně zmírněn na sedm let a po 22 měsících nakonec zrušen milostí od prezidenta Jimmyho Cartera.

Zdaleka nejbrutálnějším počinem z našeho výčtu je dozajista japonský snímek Konkuriito. Ten bez kapky úcty rekonstruuje otřesný případ únosu, mučení a vraždy šestnáctileté Džunko Furuty, kterou v roce 1988 unesla čtveřice chlapců od 16 do 18 let a 44 dní mučila v domě jednoho z nich. Poté, co podlehla svým zraněním, byla dívka pachateli umístěna do sudu a zalita betonem. Dopadení zločinci, jejichž jména zveřejnil protizákonně jeden z japonských týdeníků s odůvodněním, že „lidská práva zde nejsou pro zvířata,“ vyvázli díky svému věku se směšně nízkými tresty. Ač má Konkuriito i něco jako příběh, jeho jádro představují exploatační násilné scény a do našeho žebříčku ho zařazujeme jako důležitého zástupce extrémního žánru.

Historické drama Clinta Eastwooda zasazené do Los Angeles konce 20. let sleduje boj svobodné matky Christine Collins proti místní policii. Půl roku poté, co nahlásí zmizení svého devítiletého syna, jí policie s velkou pompou navrací nalezeného chlapce. Ten však není jejím ztraceným potomkem, což bezpečnostní orgány nechtějí přiznat. Rozjíždí se nerovný souboj jedné statečné ženy se zkorumpovaným policejním molochem. Jak se ukazuje, syn Collinsové se stal objetí tzv. winevillských vražd, při nichž devatenáctiletý Gordon Stewart Northcott v letech 1926-1928 unesl a na své kuřecí farmě zneužil a zabil až 13 nezletilých chlapců, za což si později vyslechl trest smrti.

Za inspirační zdroj třemi Oscary ověnčeného historického velkofilmu 12 let v řetězech posloužila stejnojmenná autobiografie Solomona Northupa. Afroamerický houslista žijící se svou rodinou v New Yorku byl v roce 1841 vylákán do Washingtonu a prodán do otroctví. Následujících 12 let musel v nelidských podmínkách pracovat na jižanských plantážích, než ho jednoho dne náhodně poznal známý z New Yorku.

12 let v řetězech si získalo pozitivní ohlasy mimo jiné za svou historickou přesnost a věrné vykreslení reality života otroků. Z analýzy jednoho z amerických webů vyplývá, že film byl z 88,1 % přesný ve srovnání se skutečnými událostmi, přičemž většina nejtrýznivějších scén se skutečně stala.

V roce 2009 byla nedaleko somálského pobřeží čtyřmi piráty přepadena americká nákladní loď Maersk Alabama a její kapitán Richard Phillips (Tom Hanks) upadl do zajetí. Thriller Paula Greengrasse se zaměřuje na vztah mezi Phillipsem a velitelem pirátů Musem, zároveň poskytuje komentář k méně patrným důsledkům globalizace.

Po uvedení filmu podala část posádky žalobu s argumentem, že Phillips ve skutečnosti nebyl takovým hrdinou, jakým ho snímek vykresluje, a část viny za přepadení lodi leží přímo na jeho bedrech. Spor se však podařilo urovnat dříve, než se dostal k soudu. Phillipsův první důstojník naopak zobrazení sebe i kapitána ocenil.

Když přijde na únosy, jen málokdo si nevybaví fenomén zvaný Stockholmský syndrom, při němž začnou oběti sympatizovat se svými únosci. V roce 1973 vzal Jan-Erik Olsson po zpackané loupeži v jedné z největších bank švédského hlavního města tři ženy a jednoho muže jako rukojmí. Poté vyjednal propuštění svého přítele Clarka Olofssona z vězení, aby mu pomohl. Rukojmí drželi šest dní v jednom z trezorů banky. Když byla čtveřice propuštěna, nikdo z nich nechtěl proti únoscům svědčit u soudu; místo toho začali shánět peníze na jejich obhajobu. Paradoxní podstata Stockholmského syndromu se odráží v komediálním ladění snímku Roberta Budreaua, jenž se soustředí zejména na zvláštní pouto Olssona s jednou z obětí, úřednicí Biancou.

V thrilleru Ridleyho Scotta nepředstavují největší zlo únosci, ale lidská hamižnost. V roce 1973 je v Římě italskou mafií unesen John Paul Getty III, vnuk toho času nejbohatšího člověka planety J. Paula Gettyho. Multimiliardář však odmítá kvůli osobním sporům se svou snachou zaplatit výkupné a příliš ho neobměkčí ani ucha jeho vnuka zaslané novinářům. Snímek ve dvou liniích sleduje chlapcův pobyt v zajetí i snahu jeho matky sehnat peníze, které by mu zaručily svobodu.

17. května 2013 zajal Islámský stát v Sýrii dánského fotografa a reportéra Daniela Rye Ottosena. Následujících 13 měsíců naplněných výslechy a mučením strávil muž v rukách teroristů. V roce 2015 vydal knihu Vidíš měsíc, Danieli, v níž tuto traumatizující zkušenost popsal. Podle ní byl natočen i stejnojmenný film, který kromě syrského zajetí upírá pozornost i na fotografovu rodinu v Dánsku a práci vyjednavače, jenž výrazně přispěl k jeho propuštění.

Podívejte se také na žebříček nejlepších thrillerů podle databáze Kinoboxu.