Zemřel Vladimír Dlouhý

Je to zhruba čtrnáct dní, tři neděle. Seděli jsme s Michalem Dlouhým a já si tak povzdechl, jak skvělý herec jeho bratr je a že by si zasloužil hlavní roli v nějakém opravdu dobrém filmu. "Už žádná nebude," podíval se na mě Michal nekonečně smutnýma modrýma očima a hned vysvětlil proč. "Hraje roli úplně poslední a mě strašně štve, že mu nedokážu pomoct."

Dnes přišla zpráva, že Vladimír Dlouhý, herec výjimečných kvalit, dohrál zcela a roli hodnou jeho talentu mu čeští filmaři zůstanou dlužni jednou pro vždy. Poslední položkou jeho filmografie zůstane thriller Kajínek debutujícího Petra Jákla, který do českých kin dorazí uprostřed léta. Což mi připomíná Jáklovu větu z konce loňského léta. Chválil všechny herce ve svém filmu, jak už to tak režiséři obvykle dělávají, ale Vladimíru Dlouhému vysekl přece jen jednu nadstandardní a ne zcela obvyklou poklonu: "U něj jsem se doslova těšil na každý natáčecí den."

Pro filmové plátno objevil Vladimíra Dlouhého režisér Karel Kachyňa. Jako dvanáctiletému mu svěřil postavu kluka, který sní o tom, že bude krotit ušlechtilé jezdecké koně, záhy se ale musí vypořádat s mnohem těžší životní překážkou - dětskou obrnou. Navzdory tomu, že Vladimír v hlavní roli adaptace románu Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže doslova zazářil, na další hereckou kariéru paradoxně dlouho nepomýšlel. Chtěl být stavebním inženýrem jako otec, jenže na průmyslovku se nedostal, takže se šel učit na zedníka.

Kýžený zlom přinesla až Vladimírova herecká účast na filmu Osud jménem Kamila. Právě tehdy mu režisér Petr Schulhoff doporučil hereckou konzervatoř, kam posléze úspěšně složil přijímací zkoušky. Studoval nejdříve pod pedagogickým vedením Gabriely Vránové a Jiřího Valy, posléze u Václava Hudečka a Luboše Pistoria. Rozhodně nepatřil k nejvzornějším studentům, nicméně o jeho talentu nikdo nepochyboval.

Zazářil sice jako Petr Majer v seriálu Arabela, nicméně 80. léta se klaněla jiným filmovým idolům - Sagvanu Tofimu, Lukáši Vaculíkovi, Marku Vašutovi, Ondřeji Vetchému...  Právě po boku Ondry "čerta Janka" Vetchého si ale zahrál jednu ze svých vůbec nejslavnějších rolí - Petra Máchala v půvabné pohádce Hynka Bočana S čerty nejsou žerty. Bohužel, byla to na téměř deset let také role u filmu poslední. Upozornit na jeho talent musel filmaře až znovu režisér Bočan snímkem Bumerang (nominace na Českého lva). Teprve pak se objevily přece jen zajímavější příležitosti - karieristciký kamarád Zvára v Báječných letech pod psa, civilizačními návyky posedlý psycholog v Knoflíkářích, ing. Frank Secký v Milencích & Vrazích, osamělý Tyčka, který se shodou okolností dostává do tvrdého jádra sparťanských fanoušků ve filmu Non plus ultras, nezištný přítel baltského šlechtice Arna von Lievena v historickém dramatu Krev zmizelého a především plíživě úlisný kostelník Bártík v dramatu Hlídač č. 47, který Vladimíru Dlouhému (konečně) vynesl Českého lva.

Na velkou roli ve "velkém" filmu se už ale nedostalo. Vladimír Dlouhý zemřel krátce po svých 52. narozeninách dne 20. června 2010.