Vraždící Nicolas Cage se blíží. Děsivá ukázka a plakáty lákají na znepokojivý horor
Longlegs v režii Oze Perkinse (Mařenka a Jeníček v lese hrůzy) má být dle webu Bloody Disgusting snímkem „ve stylu klasických psychologických hororů Hollywoodu.“ Maika Monroe z hororového kultu Neutečeš ztvárňuje ambiciózní agentku FBI Lee Harker na stopě šíleného vraha (Nicolas Cage), jenž si brousí zuby na další nevinnou rodinu. Ukázky včetně té nejnovější nám toho o ději moc neprozrazují a musíte video zastavovat, abyste zachytili alespoň zlomek Cageovy nové a dosud nejděsivější image.
Akční hvězda 90. let, která je na vzestupu díky sérii neotřelých autorských projektů jako Mandy – Kult pomsty, Pig nebo To se mi snad zdá, se o záhadné úloze víc rozpovídala v rozhovoru pro The New York Times. „Hraji postavu, již skoro přezdívám posedlý Geppetto,“ vzpomněl na slavného literárního řezbáře a stvořitele Pinocchia. „Vyrábí si panenky, které se infiltrují do rodin a nutí je páchat strašné věci. Je to horor,“ vyjevil Cage vcelku překvapivé informace vzhledem k tomu, že doposud se film promoval hlavně jako investigativní thriller z ranku Mlčení jehňátek. „Oz Perkins podle mě tak trochu vyprávěl o vlastní matce. Já přistupuji k Longlegs jako k hermafroditovi a nechávám skrze mě komunikovat vlastní matku,“ popsal herec už tradiční psychologickou diagnózu sériových vrahů v hollywoodských filmech.
Novodobý Buffalo Bill bude zjevně mistrem smrtelných hádanek a Harker jsme mohli v předchozích trailerech vidět, jak si láme hlavu s nejrůznějšími šiframi. A do toho v pozadí úpějí hrůzou vrahovy oběti, přičemž záblesky násilí zatím dostáváme v efektivní nárazové formě. Pro NEON je beztak důležitější hra s obecenstvem, která nekončí u nejasné trailerové poezie. Studio rovněž zveřejnilo znepokojivé obrázky čtyř pravděpodobných obětí Cageova hračkáře, jež zároveň slouží jako plakáty a každý disponuje dalším tajuplným popiskem.
„Paní Kamera. Matka. Otec. Kněz. Sekera. 1975. Byl to dobrý den. Pro dobrou dívku. Být ve škole,“ zní slogan k plakátu, na němž si žena evidentně chystá rozpárat břicho. „Obchází od jedněch dveří ke druhým. Nikdo neví, kde spočine. Až na něj. On ví,“ praví další se zakrvavenou holčičkou. „Rodina Hornů. Dříve o čtyřech členech. Matka to schytala nejhůř. Otec pravil, že to nejvíc potřebovala. Žádné známky násilného vniknutí. 14. listopadu 1992,“ zní třetí. „Narozeninové děvče. Osm let. Policejní report: 3. ledna 1974. Šťastná, že může oslavovat,“ stojí u čtvrtého plakátu.
Tento způsob propagace zdá se nám poněkud nezvyklým, ale současně vzbuzujícím zvědavost. Alespoň dvě použitá data, jež od sebe dělí osmnáct let, naznačují možné dějové zasazení a unikavost vraha, jenž má mít osobní napojení také na agentku Harker. Zápletku však nespecifikují o nic víc než naprosto matoucí sada pokynů o deseti krocích, kterou NEON vypustil na jiném plakátu v rámci zkompletování „procesu aplikace“. Má jít spíš o tutoriál k tomu, jak se stát agentkou po vzoru protagonistky? Nebo o další zakódovaný nástin příběhu?
V případě Longlegs zatím musíme počítat se vším vyjma toho, že se snímek objeví také v tuzemských kinech. Distributora zatím postrádá a to je škoda, neboť pozornost bičuje nejen svým marketingem. Režisér, scenárista a etablovaný herec Perkins totiž točí ojedinělé hororové experimenty, jež možná nemají univerzální dopad, ale jeho převyprávění těch nejstrašidelnějších motivů Jeníčka a Mařenky nezapře hutnou tíživou atmosféru a podmanivé obrazy. Obrovským tahákem navíc bude i Cage, jehož si NEON mazaně šetří. Ve filmu snad dostal spoustu prostoru k tomu, aby svůj bohatý repertoár rozšířil zase o něco zcela nového. Totéž snad půjde napsat také o Longlegs v mantinelech hororového a kriminálního žánru.