Horor Sledování o vraždění mladých influencerů je přesně tak naivní, jak vyžaduje cílovka

Jde o tisíckrát žánrově vyluhovaný sáček, v tomto případě má však několik snaživých ingrediencí. Zdejší příběh se točí okolo skupinky, jejíž někteří členové jsou influenceři. Cílem jejich cesty není žádná strašidelná rozpadající se chata v děsivém lese, ale na první pohled příjemný odpočinkový resort na malém ostrově uprostřed jezera. Namísto klasického vraha tu máme legendu o čarodějnici, již kdysi zlí lidé přivedli na světlo boží a ona se jim nyní odměňuje stejnou mincí.

A teď možná ten nejvynalézavější prvek. Jakkoli sám o sobě neoriginální, žánrově je moc hezky využitý. Čarodějnice ve zdejším pojetí miluje vodu, takže uvíznutí na ostrově bez signálu a loďky (logicky v ní odjel majitel resortu poté, co mladé vysadil) je extrémně nevděčná kombinace. Nedá se odplavat, smrt čeká pod hladinou, pomoc je doslova v nedohlednu.

Nic z výše zmíněného nemění pravidla hry, ale snaha se cení. Podobně lze přistupovat k úvodní scéně, která nepokrytě vykrádá slavnou Záhadu Blair Witch (1999). Přirozeně není zdaleka tak působivá jako citovaný originál, své si však odbude. A vzhledem k čarodějnickému tématu jde i o odkaz příhodný. Tím jsme nicméně vesměs vyčerpali to lepší a bohužel naskočíme na pesimističtější vlnu.

Jedna věc je scénář, který obsahuje některé opravdu podivné myšlenkové pochody. Můžeme si utahovat z hlouposti postav (ať už je úmyslná, nebo dílem nechtěným) a spekulovat, zda je v dešti opravdu nejchytřejší vyběhnout z bezpečného úkrytu do lesů jen proto, že u grilu zůstal velký nůž, který by mohl posloužit jako zbraň. Není to nejlucidnější moment, ale v rámci vystavěného fikčního světa nemůžeme konkrétní postavě upřít, že zrovna jí to jako dobrý a logický nápad v tu chvíli připadá.

Jenže (nyní bude následovat spoiler, ale nejlépe ilustruje celou situaci) všichni řeší, že se nemají jak dostat k loďce, která uvízla uprostřed jezera, a místo aby tam doplavali na obří nafukovačce, přijde jim chytřejší na obřího plameňáka posadit zraněnou osobu s tím, že ji vyšlou na jezero, což čarodějnici zabaví, takže někdo bude následně moci k loďce doplavat. Něco takového jako kolektivní druh myšlení nelze omluvit ani tím, že jsou hrdinové „analogově neschopní influenceři“.

Podobných perliček je ve filmu několik a obtížně se pro ně hledá výmluva. Lépe to dopadlo pro vysvětlení pointy, respektive uvázaní volných konců, kterým by nicméně od režiséra Johannese Perssona slušela vynalézavější jatka. Obecně je jeho přístup zbytečně, řekněme, decentní. Není to tak, že by se přímo bál krve, ale když tenhle střet mladých se zabijákem porovnáme s různými klasikami žánru, Halloweenem a Vřískotem počínaje a z novější éry The Collectorem konče, je tohle jen krotká žánrová hra, jejíž jednotlivě propriety ocení hlavně ti, kteří nemají se slashery moc zkušeností.

Což je ten nejsilnější dojem z filmu. Jde o snímek, který jako by chtěl opatrnou formou představit novým, ještě nezkaženým divačkám a divákům subžánr hororu, v němž se nevyplácí být mladý. A upřímně, být mi nějakých patnáct, vlastně bych si tenhle střet s tajemnou čarodějnicí asi dost užíval a nejspíš byl i dost zaskočený závěrečnou pointou, která má šanci vypálit se nezkušenému oku na sítnici (nadšenec, co po večerech nosí hokejovou masku a rukavici s břity, se jen uchechtne, protože tenhle blafák cítil přicházet již po nějakých deseti minutách). Takže jak už zaznělo, snaha se cení.

Kdo vyvolal letos nejvíce strachu, to zjistíte v Kinobox žebříčku nejlepších hororů za rok 2023.