Barbenheimer není jediný. 5 případů, kdy v kinech bojovaly zcela odlišné filmy

Jak ale k této situaci vlastně došlo? Zřejmě totiž nejde o úplnou náhodu. V roce 2021 se studio Warner Bros. v rámci pandemických proměn trhu rozhodlo, že většinu svých plánovaných novinek pro kina uvede i na platformě HBO Max. To se mnoha filmařům a filmařkám, věřícím v sílu tradičního kinozážitku, nelíbilo, a zřejmě nejhlasitějším odpůrcem tohoto tahu byl Christopher Nolan. Spor vyvrcholil v září 2021, kdy se Nolan po téměř dvou dekádách spolupráce s Warner Bros. rozešel a oznámil, že jeho novinku Oppenheimer (plánovanou na červenec 2023) bude distribuovat Universal.

Navzdory mediálním vyjádřením ze strany Warnerů, že se chtějí s Nolanem udobřit, však studio loni v dubnu ohlásilo premiéru lákavé Barbie právě na termín, kdy měl jít do kin i Oppenheimer. Web Insider popsal, že po prvotním rozčilení Nolan nasadil diplomatickou tvář a vyjádřil nadšení nad tím, že publikum v kinech může navštívit tolik úžasných a zcela odlišných filmů.

Nejde však zdaleka o první případ jevu známého jako protiprogramování (občas též kontraprogramování, v angličtině counterprogramming). Častěji se s ním setkáváme v televizi, kdy jedna stanice v určitý čas záměrně nasadí pořad podobný tomu, který má běžet u konkurence. Cílem je odlákání části publika, jedná se tedy o metodu konkurenčního boje. V kinech to však obvykle funguje spíše opačně. Studia se snaží nasadit proti sobě záměrně odlišné tituly, aby do kin nalákala jiný segment publika.

Tom Cruise, jehož sedmá Mission: Impossible se nakonec dostala do kin necelé dva týdny před Oppenheimerem a Barbie, před pár týdny opět dokázal svou marketingovou zdatnost a nechal se vyfotit s lístky na oba blížící se tituly. Napodobily ho režisérka Greta Gerwig a představitelka Barbie Margot Robbie a tváře všech tří snímků se tedy snaží navenek vyjadřovat radost, že publikum může vyrazit na trio velkých hollywoodských produkcí klidně v rámci jednoho dne.

V poslední době se nicméně jedná spíše o vzácnost. Hlavně v 80. letech však šlo o běžnou praxi, jelikož snímky v nabídce kin vydržely dlouhé týdny. Studia se tedy nemusela obávat, že kasovní prohra během prvního víkendu nutně znamená neúspěch. Dnes je však situace jiná a i vlivem streamovacích platforem, na nichž se novinky nedlouho po premiéře v kinech objevují, se zařazení snímku mezi kasovní úspěchy či propadáky určuje téměř výhradně podle výsledků prvního víkendu.

Podívejme se na další zábavné příklady protiprogramování, díky nimž si filmoví nadšenci mohli vybrat mezi dvěma radikálně odlišnými či z hlediska vývoje dějin filmu zásadními tituly. Doufejme, že právě takový nakonec bude i souboj mezi růžovou panenkou a explozivním vědcem s krizí středního věku.

Kubrickův hororový opus se uvedení do širší distribuce dočkal až o pár týdnů později, už ve dnech kolem premiéry nejočekávanějšího filmu své doby však na něj mohli vyrazit vyznavači strachu. Kdo by to byl řekl, že kultovní hlášky „já jsem tvůj otec“ a „tady je Johnny“ zaznívaly z kinosálů k úžasu publika ve stejné době?

Počátkem června 1982 se v kinech potkal druhý startrekovský film s podtitulem Khanův hněv a hororový Poltergeist a oba snímky se dočkaly kasovního úspěchu. Úplně opačně ale dopadla dvojice sci-fi legend, které se pro historii kinematografie staly mnohem zásadnější, přestože v kinech zpočátku propadly. Blade Runner i Věc svými jedinečnými způsoby hledaly odpovědi na nejhlubší otázky ohledně lidského údělu, kasovní rybník jim však vypálil Spielbergův rodinný sci-fi hit E. T. – Mimozemšťan, jenž šel do kin o dva týdny dříve.

Šermířské dobrodružství proti přisprostlé romantice? Proč ne! Oba tituly se navzdory nasazení ve stejném letním termínu staly diváckými hity, což jistě souviselo s jejich odlehčeností, díky níž se v obou případech jednalo o ideální oddychovou podívanou.

Z kyberpunkového akčního sci-fi se díky nekonečné inovativnosti sester Wachowských vyklubal nečekaný hit a stejný osud potkal i zdánlivě další z nekonečné řady devadesátkových teenagerských komedií. Díky sympatickému obsazení s neokoukanými Heathem Ledgerem, Julií Stiles a Josephem Gordonem-Levittem se však Deset důvodů, proč tě nenávidím stalo oblíbenou kultovkou a etalonem hravých romcomů pro mileniály a mileniálky.

Heath Ledger v kinech soupeřil i o necelou dekádu později. Z mladého lamače dívčích srdcí se půl roku po jeho předčasné smrti stal jeden z nejpamátnějších filmových záporáků, který Batmanovi řádně zatápěl. Možná nejpopulárnějšímu snímku Christophera Nolana však během jeho oblíbeného distribučního termínu v polovině července zatápěla i písničková retro komedie spojující hity skupiny ABBA s Meryl Streep, tím pádem útočící na zcela odlišné publikum než Temný rytíř. Tahle 15 let stará situace má k současné rivalitě mezi Barbie a Oppenheimerem nejblíž, a to nejen kvůli opětovné účasti Nolana.

Mezi další smysluplné příklady protiprogramování můžeme zařadit souběžné premiéry druhé epizody Hvězdných válek s podtitulem Klony útočí a romantické komedie Jak na věc v květnu 2002, dále uvedení Moderní Popelky a Já, robota v červenci 2004, Lincolna a druhé části Twilight ságy Rozbřesk v listopadu 2012 či oboustranně výhodný souboj Univerzity pro příšerky a Světové války Z o půl roku později. 

Zhruba od roku 2014 však hollywoodská studia raději vyklízejí pole silným konkurentům, což platí především pro vysokorozpočtové komiksové tituly, proti nimž v kinech obvykle žádná novinka nemá šanci. Snad i proto aktuální fenomén Barbenheimer online obec tak baví – během tohoto víkendu si v kinech svého favorita (a možná nejen jednoho) totiž vybere opravdu každý/á.