Indiana Jones nabízí nostalgii bez výčitek. V čem tkví kouzlo původní trilogie?

První Indiana Jones, nesoucí jako titul pouze svůj současný přídomek Dobyvatelé ztracené archy, rozhodně nevznikal jako sázka na jistotu. Ještě pár týdnů před premiérou se podle průzkumů trhu zdálo, že snímek doplatí na uvedení ve stejnou chvíli jako druhý Superman a výrazně propadne. Jenže pro George Lucase šlo o srdeční záležitost, kterou v hlavě nosil skoro deset let. Po enormním úspěchu Star Wars mu na výdělku nemuselo tolik záležet a naplno se ponořil do Dobrodružství Indiana Smitha, jak se projekt nejprve nazýval.

Nejprve ho měl režírovat Philip Kaufman, oblíbenec jak Lucase, tak jeho kamaráda Stevena Spielberga. Režisér známý tehdy hlavně Čelistmi se okolo projektu již nachomýtal, měl však pouze pomoct s konceptem. Kaufman zůstal dost dlouho, aby právě on navrhl, že ústřední relikvií má být archa úmluvy. Nakonec však z mnoha různých důvodů vycouval a Lucasovi se podařilo napevno zaháčkovat Spielberga. Jeho prvním zásahem bylo zbavit se jména Smith.

Následující sepisování scénáře bylo stejně bouřlivé jako v případě Hvězdných válek. Lucas jednu dobu lobboval za to, aby Indiana Jones praktikoval kung-fu a byl záletníkem ve stylu Jamese Bonda. Chtěl tím jít Spielbergovi na ruku, ten totiž pokukoval po režii bondovky. Nakonec však právě Spielberg zafungoval jako hlas rozumu a námět udržel v relativně střídmé podobě imitující dobrodružné brakové romány první poloviny století.

Fordovo obsazení nebylo tak na poslední chvíli, jak se někdy uvádí. Sice je pravda, že tvůrci zvažovali neznámou tvář, Harrison byl nicméně vždy v jejich mysli a poměrně rychle u něj skončili. Zato domluva se studiem na rozpočtu a podmínkách natáčení nebyla jednoduchá i přes Lucasův nově nabytý status největší hvězdy Hollywoodu. George vyžadoval bezprecedentní tvůrčí svobodu a udržení licence (práva na další manipulaci se značkou). Spielberg byl navíc považovaný za problémového, protože poslední filmy odevzdal pozdě a s přepáleným rozpočtem. Studio ale ucuklo jako první a Lucasovi nakonec kývlo na vše, co si usmyslel.

Že se jednalo o dobré rozhodnutí, dnes není pochyb. Dobyvatelé plenili kina přes rok a stali se nejúspěšnějším hitem své sezóny. Opět se ukázalo, že Hollywood publikum nechápe zdaleka tak, jak si myslí. Stejně jako se před pár lety kroutilo hlavou nad zájmem o vesmírnou telenovelu, nyní uchvátil žánr, jenž zdánlivě zemřel před desítkami let. To vůbec neodpovídalo tabulkám!

Dnes už se zapomíná, že druhý díl Chrám zkázy byl dlouho černou ovcí série. Publikum si zamilovalo dynamiku „Indiana Jones vs nacisti“ a náhlý úkrok k voodoo estetice nesedl každému. Tvůrcům dokonce indická vláda zamítla přístup na své lokace, protože považovala scénář za urážlivý. Kate Capshaw (budoucí paní Spielbergová) se pak dočkala kritiky jako neuvěřitelně otravná karikatura neschopné ženy. Dnes tyto prvky často považujeme za projevy dobové nerozvážnosti, ve skutečnosti však provokovaly už tenkrát. Především orientalismus snímku byl vždy velkým vykřičníkem. Ne každý navíc ocenil, že vedle Indyho pobíhá malý kluk (Ke Huy Quan), což bylo vnímáno jako úlitba nejmladšímu publiku.

V očích Spielberga a Lucase šlo o logický krok. Chtěli prozkoumat zase jiný aspekt historie braku. Nepřemýšleli o implikacích do reálného světa, prohrabovali se prostě vlastním dětstvím a popkulturou, jež je formovala. Jejich necitlivost však nebyla opravdovým důvodem širšího odmítnutí. Přestože se v jednom ohledu publiku trefili do vkusu jako nikdo za dlouhé roky, v jiném mu ani oni nerozuměli. Segment diváků a divaček, který zasáhli, totiž nesnáší jednu věc víc než cokoli jiného: změnu. A hned pak nečekanost. A experiment.

Jakmile si fandom zamiluje nějaký film, přijme ho za svůj a ztotožní se s ním, je v jeho očích jakýkoli tvůrčí posun skoro osobním útokem. Spielberg se Chrámem zkázy poučil o dost víc než Lucas, jenž se o dvě dekády později nechal vyštípat ze Star Wars, protože je příliš změnil. Díky časovému odstupu a mnohem hůř přijaté čtyřce se dnes o Chrámu zkázy mluví jako o rovnocenné části trilogie, ještě před patnácti lety tomu tak nicméně nebylo.

Poslední křížová výprava tedy udělala krok zpět a vrátila se k duchu Dobyvatel. Spielberg sice podepsal smlouvu na pět filmů, rozporuplné přijetí Chrámu zkázy ho ale vedlo k rozhodnutí, že v zájmu přátelství s Lucasem zakončí projekt jako trilogii, ze zbytku nicméně vycouvá. Tak se i stalo, alespoň tedy na dlouhou dobu.

Naštěstí šlo o skvělou rozlučku, vždyť reakce se vrátily k nadšení z dob Dobyvatel. I přídavek Indyho otce v podání Seana Conneryho (tak se Spielberg přece jenom dočkal toho Bonda!) se dočkal potlesku, přece jen alespoň nešlo o otravné dítě. A pokud minule někoho vedle Indyho provokovala ukřičená zpěvačka, těžko se nyní mohl zlobit na hyperkompetentní nacistickou špionku! Indiana Jones se tedy přizpůsobil požadavkům trhu, zachránil si jméno a odcválal do západu slunce. Najde se mnoho lidí, kteří řeknou, že tím to mělo skončit.

Kouzlo Indiana Jonese tkví především v tom, že nás zve do archaického světa nekonečného a jednostranného dobrodružství. Snímek natočený v osmdesátých letech pracuje s již tehdy půl století starou šestákovou estetikou, ve skutečnosti tedy nikdy nebyla doba, kdy tyto filmy působily „současně“. Od počátku měly být manifestací čisté nostalgie, dětskosti a dětinskosti. Tyto emoce mohou přenášet dokonce i na publikum, jež nemá vlastní zkušenost s dobou, kdy byly uvedeny, ani s tou, k níž se obrací. Už během původní trilogie ostatně začala být série velmi sebereferenční, čímž se oprošťuje od nutnosti znát materiál, z nějž Lucas se Spielbergem čerpají.

Spielbergův talent pro dlouhé a komplexní akční scény tu má navíc plný prostor a Fordovo charisma utáhne plejádu památných hlášek. Indiana Jones je tedy platformou, která umožňuje všem přítomným maximálně blbnout. Zároveň je ve svém principu nastavená tak, že nic jiného se s ní dělat nedá, jde tedy o blbnutí bez výčitek, jež ani nemůže opomíjet případný hlubší potenciál.

Proč to šlo v osmdesátých letech, ale později už ne? Proč seriál zůstal bez větší odezvy a na čtyřku se pořádná porce publika dívá skrz prsty? A zaslouží si to? Tomu se budou věnovat další texty této série, jež postupně uvedeme před premiérou Nástroje osudu 29. června. Celou trilogii můžete zatím zhlédnout na SkyShowtime, Apple TV+ či Google Play.